Vláda České republiky přijala dne 13. ledna 2016 usnesení o Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2016 – 2020.

Úvod do stručné analýzy současného stavu:

Rozličné projevy tradiční lidové kultury jsou trvalou součástí života naší společnosti. Míra jejich dochování se značně liší dle jednotlivých regionů a společenských vrstev. Někde tak život společnosti jen zvolna a občas ovlivňují, jinde jsou jeho nedílnou součástí. Dochovaly se jak ve své podobě hmotné (a to movité i nemovité), tak i jako nehmotné prvky, které se předávají ústním podáním a napodobováním z generace na generaci. V druhém případě se tak děje převážně v rodinách a různých místních a kulturních společenstvích, někdy i díky školnímu a mimoškolnímu vzdělávání. Je třeba zdůraznit, že jevy nemateriální tradiční lidové kultury musíme vnímat jako významné a výrazné prvky historické paměti národa. Patří sem zejména lidová hudba a tanec, lidová slovesnost, lidové divadlo, hry, obřady, obyčeje, zvyky, rozličné technologické dovednosti a postupy, lidová řemeslná a lidová umělecká výroba. Ve všech těchto projevech se uchovávají a z generace na generaci tradují místně nebo regionálně vymezené vědomosti a zkušenosti každodenního materiálního a duchovního života lidí, povědomí sounáležitosti s obcí, regionem nebo státem. Řada těchto projevů nebyla ještě nedávno dostatečně dokumentována a nebylo zajištěno jejich mezigenerační předávání. Tuto situaci se podařilo zlepšit díky úsilí Ministerstva kultury, které poprvé v roce 2003 připravilo první návrh vládní Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR (usnesení vlády č. 571/2003) a spolu s Národním ústavem lidové kultury (dále jen NÚLK) se podařilo vytvořit celorepublikovou síť odborných regionálních pracovišť, která na sebe převzala plnění stěžejních úkolů a podařilo se tak významně eliminovat hrozící nebezpečí ztráty nebo negativní proměny některých významných kulturních hodnot a tradic. Základním předpokladem pokračování tohoto trendu je věnovat péči o tradiční lidovou kulturu trvalou pozornost, především její dokumentaci a prezentaci výsledků, vyhledávání rizik a příležitostí, a pro tyto účely pravidelně aktualizovat vládní Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR.

Prvky tradiční lidové kultury se neustále proměňují. Tento vývoj je přirozený, avšak především nehmotná část tradiční lidové kultury podléhá – už s ohledem na svou povahu – rychlým proměnám, které mohou vést až k naprostému zániku. Velký podíl na těchto procesech má narůstající tlak standardizované mezinárodní masové kultury. Nezanedbatelnou roli zde hraje též velký pokrok v oblasti informačních technologií a systémů. Právě proto je nutno především nemateriální fenomény tradiční lidové kultury dokumentovat a redokumentovat, aby nedocházelo ke ztrátě paměti národa a místních společenství, aby bylo zajištěno mezigenerační předávání a revitalizace a aby nedocházelo tímto vývojem k ochuzování tradic. Nový nános může naopak vést k nežádoucí unifikaci a ke ztrátě toho, co je pro tradiční lidovou kulturu typické – její rozmanitosti. Oslabení naší kulturní rozmanitosti by vedlo ve svém důsledku k omezení kulturní rozmanitosti evropského společenství se všemi důsledky, které z tohoto vyplývají: oslabení turistického ruchu, sebeidentifikace, reprezentace místních společenství, případná ztráta vědomí sounáležitosti atp. Nejúčinnějším způsobem uchovávání kulturního dědictví je jeho přirozené předávání z generace na generaci.

Všechna práva vyhrazena pro NÚLK Strážnice