J. 5 VRTĚNÁ III Z TVRDONIC

Zavrť sa mně, cérečko,
jak to plužné kolečko,
[: ej, zavrť sa mně eště ráz,
jak široký rubáč máš :].

Široký je, široký, šiła sem ho tri roky,
[: ej, široký je velice, šiła sem ho k muzice.:]

Nehleď, šohaj, na krásu, ošidíš sa do rázu,
[: ej, nehleď, šohaj, na líce, ošidíš sa velice. :]

Tentýž tanec ze stejné obce v podání střední generace. Postup tance je stejný jako u předcházejících tanečníků.

Popis jednotlivých tanečních kroků a figur:
I. Zpěv taneční písně
Obvykle zpívají muži. Později se začaly na Podluží připojovat ke zpěvu před vrtěnou i ženy. Někdy na způsob dua dvojhlasně, jindy dokonce se střídá žena s mužem v předzpěvu, zvláště jde-li o text, kterým si dvojice navzájem odpovídá (pěvecký dialog). Tato poslední forma se ujala hlavně v podání scénickém a pře­nesla se i na vystupování v rámci regionálních slavností na Podluží. Zpěv doprovází, tak jako i později tanec, cimbálová muzika.

Postavení dvojice i pohybový projev při zpěvu:
D stojí po pravici CH, drží se za vnitřní ruce v připažení. D vnější ruka v připažení, CH vnější rukou při zpěvu gestikuluje v určitých momentech, jakoby chtěl gestem zdůraznit obsah zpívané písně. D stojí při zpěvu v postoji snožném, CH v postoji mírně rozkročném. V rytmu zpívané písně se zlehka natáčejí v lichých taktech mírně zevnitř (spojené paže téměř v klidu), v sudých taktech se pak k sobě mírně přivracejí obličejem. Nejde tedy o zcela stereotypní pohybový projev, ale o pohyby do určité míry přizpůsobené dramatizujícímu pojetí písně.

II. Hudba přehrává nápěv předzpívané písně jedenkrát
Dvojice se na začátku přehrávky natočí čelem k sobě, uchopí se za obě ruce asi ve výši pasu (D má otočeny ruce hřbety vzhůru, CH hřbety dolů), CH drží D za ruce zespodu. Z tohoto postoje a držení v taktech 1. – 5. dvojice spodním obloukem střídavě napíná a pokrčuje levou paži k pravému rameni svého protějšku a naopak, druhou paží obdobně, v každém taktu jeden houpavý pohyb (spodní oblouk při zhoupnutí paží sahá asi do výše pasu). Pohyby pažemi „hačky – pačky“ doznívají i v rytmickém jemném pohupování, které se přenáší do trupu, někdy až do mírného náznaku hmitu v kolenou. Současně se dvojice natáčí ve směru napínané paže. V 6. – 11. taktu dvojice víří na místě kolem společné osy krokem s přidřepáváním na vnitřní výkročnou nohu v první době každého taktu, zhoupnutí je plynulé, vláčné. Ve druhé době taktu pak pokrčená noha odpéruje a vnější noha provede krok vpřed s mírným nadnesením (noha došlápne na přední část chodidla mírně vpřed).
V dalších pěti taktech dvojice víří doprava v držení: CH uchopí D pravou rukou kolem pasu, D mu položí levici ohnutou v lokti přes jeho pravou paži. Pravou ruku mu položí D shora na jeho levé rameno. CH pokrčí svoji levici (loket vysoko zvednut) a současně položí svoji levou ruku shora těsně za její zápěstí. Asi v polovině další části nápěvové fráze se dvojice přetočí levými boky k sobě (přetáčení se provádí několikerým způsobem: a) krokem víření s obratem o 180°, b) třemi přešlapy nebo obratem na obou chodidlech s výdrží po dokončení obratu atp.). V další části pak víří dvojice v postavení levými boky u sebe, nyní vykračuje opět vnitřní (levá) noha. V závěru tance po obvyklé přehrávce si vyžádá tanečník zvoláním „Úvratí!“ ještě jedno opakování tance. Na konec tance tanečník tanečnici poděkuje plácnutím pravicí do její pravé ruky.

Tančí Josef Severin st. (1947) a Julie Kučerová, roz. Severinová (1942) z Tvrdonic, muzika jako v J. 3. ale bez J. Severina st.