H. 4 SKOČNÁ ZE SEVERNÍHO KYJOVSKA

Konec u Kyjova u téj boží muky,
stojí tam má milá, zalamuje ruky.

Zalamuje si jich za svoju hlavičku,
kemus mňa zanechal, švarný šohajíčku.

[: Už je ráno, už je ve dně, staň má milá vyprovoď mě :],
[: k městečku Kyjovu až na kraj, eště ně muziko pěkně hraj :].

[: A já bych šla s tebú ráda, ale naša panimáma :],
[: ona ně velice zbraňuje, štyry očka, dvě srdéčka zraňuje :].

Jede šohaj z Vídňa, má koníčka šimla,
na něm sedélečko ze samého stříbra,
na něm sedélečko ze samého stříbra.

Vybírala sem si mezi malenama,
[: zelenú sem utrhla, červenú sem nechala :].

Muži se postaví před vlastním tancem před muziku, uchopí se navzájem vzadu křížem a zpívají nejprve táhlou píseň. Při zpěvu přenášejí váhu těla z nohy na nohu střídavě vpravo a vlevo stranou. Základní postoj: mírný stoj rozkročný.
Z táhlé písně pak přejdou do písně taneční. Zpěv je dopro­vázen rovněž přenášením váhy těla jako prve. Ke konci zpěvu zatleskají a na tento pokyn k nim přibíhají tanečnice. Následuje první figura – zpěv s přenášením váhy těla.

I. D se postaví po pravici CH a uchopí se spolu za vnitřní ruce. Za zpěvu přenášejí váhu těla v lichých taktech vpřed na vnější nohu a v sudých taktech vzad na vnitřní nohu buď způsobem a) – s přisouváním levé nohy nebo způsobem b) – stále v mírném stoji rozkročmo. Spojené vnitřní paže v lichých taktech při pohybu vpřed kmih vpřed do předpažení dolů a v sudých taktech kmih vzad do mírného zapažení. Dvojice se většinou při pohybu paží vpřed od sebe mírně odvrátí a při pohybu paží vzad se k sobě opět mírně natočí.

II. Víření dvojice kolem společné osy v postavení pravými a levými boky u sebe poskočným krokem
Základní postavení při víření vpravo:
1. způsob – CH uchopí D oběma rukama okolo těla. D mu položí paže ohnuté v lokti přes rameno.
2. způsob – závěs za pravé (při víření doprava) a nebo levé lokty (při víření doleva).
Krok víření: poskočný krok –
Víření doprava:
1. takt – a: CH i D vykročí pravou nohou po obloučku (špice vytočena zevnitř doprava) a odrazem z celého chodidla posko­čí na pravé noze. Levá noha se pozvedne od země. mírně se pokrčí v koleně.
b: Švihem vpřed s otočením doprava došlápne shora celým chodidlem na zem vtočeně dovnitř (špička pravého chodidla směruje ke středu chodidla nohy levé). Tímto krokem se otáčí dvojice buďto to konce nápěvu nebo nápěvové fráze. V kaž­dém taktu se otočí asi o půl kola. Krok by měl být bez potřásání.
V posledním taktu nápěvové fráze se přetočí dvojice buďto jedním krokem jako při víření o 180° doprava (tj. levými boky k sobě a uchopí se k víření doleva) nebo místo skočného kroku se otočí třemi přešlapy na místě pravou-levou-pravou nohou.
Při víření doleva vykračuje levá noha. Obrat do postavení pravými boky k sobě se opět provede na konci fráze podobně jako prve (tj. buďto skočným krokem – začíná levá. nebo třemi přešla­py v prvních třech osminách taktu, začíná opět levá).
Pokud se dvojice drží při tanci v závěsu za lokty, opisuje poněkud větší kroužek při společném víření. Takto se střídá zpěv a tanec až do konce.

V závěru tance zahraje hudba dohrávku, při které dvojice víří až do konce střídavě doprava a doleva. Po skončení tance si dvojice poděkují potleskem do dlaní (viz Ježov, tanec H.3).

Tančí Rudolf Hochman (1937) a Vojtěška Hochmanová (1938), František Kouřil (1941-1996) a Marie Šebestová (1941), Václav Polášek (1927) a Marie Rudická (1938), Jan Selucký (1932) a Libuše Selucká (1936), Ivo Šimeček (1933) a Jitka Šimečková (1961) z Kyjova, hraje Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova jako v H. 1.