B. 10 SEDLÁCKÁ (ĎÚPANÁ) II Z LIPOVA

Nápěv a) = B.2 a)

Hrajte, že ně hrajte, od konca do konca,
a ty, naša šenkérečko, [: poď s nama do tanca. :]

Ej, orešínko, orešná,
ej, orešinko, orešná,
šak si, má miłá, fałešná,
šak si, má miłá, fałešná.

[: V Lipově je rychtár velkým pánem, :]
[: v noci je rychtárka :], pod rychtárem.

Hore Lipovem voděnka běží,
a u méj miłéj dosi ně leží, hojasa.

Dohra = B.9 dohra

Jde o stejný typ sedlácké jako typ I (B. 9), jenže u tanečníků mladší generace, kteří tanec tančívali i v místním souboru. V podání písní i v hudebním doprovodu se blíží Velké, bylo tomu tak patrně i v minulém století, kdy hrála v Lipově Valáškova muzika, jejíž nápěvy jsou otištěny v Bartošových sbírkách.
Tanec začíná táhlou písní, tanečníci předstupují před muziku volným krokem. Zpěv táhlé písně je doprovázen přenášením váhy těla z nohy na nohu. Z táhlé písně se přejde do sedláckých, na zatleskání tanečníků přibíhají děvčata, postaví se za tanečníky a položí jim pravou ruku na levé rameno. Společně s nimi přenášejí váhu těla. Po dokončení zpěvu na začátku vlastního tance se otočí tanečníci vlevo, čelem ke svým tanečnicím, a sejmou pravicí jejich pravou ruku se svého levého ramene. Švihem spojených pravic a přísunným krokem postupují podobně jako u ďúpané I po několik taktu v prostoru: začínají CH šikmo vlevo vzad (1. až 4. takt), pak následují čtyři takty opačným směrem, D couvají. Některý dříve a některý později roztočí tanečnici doprava, ona se točí, on cifruje a na konci této části ji uchopí v pase a vyzvedne jedenkrát až dvakrát po sobě. V libovolném okamžiku se může dvojice z individuálního projevu opět chytit k víření (vykračuje důsledně vnitřní noha s podřepem). Některý CH může znovu z víření roztočit Dav závěru ji dvakrát vyzvedne. Další víří více jedním i druhým směrem a v závěru víření doprava. Některá dvojice zase obohacuje víření jinými prvky. např. (Jagošovi) zvíření doprava tanečník tanečnici uvolní pravou rukou a svoji levici zvedne a švihem dovnitř podtočí jednou D doleva o 360°. Jakmile stojí opět čelem k sobě, uchopí ji oběma rukama v pase a vyzvedne jedenkrát, postaví zpět na zem. znovu se uchopí k víření a víří opět doprava, před koncem víření opět uvolní tanečnici pravicí a spojenými pažemi (svojí levicí s její pravicí) jí podtočí, tentokrát o 360° doprava. Následuje zpěv další sloky. Při zpěvu se dvojice natáčejí krouživým pohybem, začínají v lichých taktech doleva a v sudých doprava. Na začátku přehrávky oba páry vyzvednou tanečnici, některý i dvakrát po sobě. Následuje víření, které je ukončeno v první etapě vyzvednutím tanečnice a ve druhé podtočením pod vnějšími pažemi, pak tanečník tanečnici uvolní a v třetí etapě se tanečnice sama otáčí na místě vpravo nebo vlevo (podle tohoto kterým směrem ji tanečník podtočil). Pak se znovu uchopí k víření atd. Tanec skončí třasákem.

Tančí Stanislav Jagoš (1950) a Dobroslava Jagošová (1952), Jan Karásek (1960) a Jana Karásková (1963) z Lipova, hraje muzika souboru Lipovjan z Lipova jako v B. 9.