A. 1 HROZENSKÁ ZE STARÉHO HROZENKOVA

Čo som sa Hrozenka nabanoval
švarného dzjévčaca namiloval,
a to za to, že som blato,
na svojich čižmičkách rozhadzoval.

Prečo sa dzjévčence něvydáce,
prečo si čarovac něněcháce
a já mám v zahrádce taký koreň,
kerá mi zaplací, já jej povjem.

Zahrajce mi, husličky, z javorovéj deščičky
/: a já mosím domů íci, lebo němám za čo píci. :/

Dočkaj, milá, na bále, až muziga zahraje,
/: potom ca já vyprovodzím, lebo ci já njéčo povím. :/

Tančí dvojice smíšené volně rozestaveny před hudbou.
Základní postavení dvojice při tanci:
D stojí po pravici CH. CH ji obejme pravou rukou v pase, D položí levici ohnutou v lokti na jeho pravé rameno. Vnější ruce jsou připaženy. CH gestikuluje někdy při zpěvu taneční písně volnou levicí. Na začátku tance se držívají dvojice též pouze za vnitřní ruce, vnější připaženy. Volná levice CH při zpěvu gestikuluje.

I. Zpěv taneční písně s přenášením váhy těla vpřed na vnější nohu (liché takty) a vzad na vnitřní nohu (sudé takty):
1. takt – a: Malý krok vnější nohou vpřed, noha došlápne na celé chodidlo, koleno mírně napjato.
b: Přísun vnitřní nohy k noze vnější s malým hmitem podřepmo (noha se nepřisouvá úplně, zůstává asi o půl chodidla posunuta vzad).
2. takt – a: Malý krok vnitřní nohou vzad. noha došlápne na celé chodidlo.
b: Vnější noha se přisune k vnitřní s malým hmitem podřepmo.
Tyto pohyby se opakuji až do konce předzpěvu první sloky taneční písně. Pokud se drží dvojice za vnitřní ruce (viz zahájení tance), v lichých taktech spojené paže kmihnou vpřed, dvojice se nepatrně od sebe odvrátí. V sudých taktech pak spojené paže kmihnou vzad a dvojice se k sobě nepatrně pootočí.

Charakter pohybu při přenášení váhy těla vpřed a vzad: mírně houpavý; pohyb hlavně u CH vychází až z pánve – pánev se vysunuje mírně vpřed, horní část trupu jakoby se mírně zaklonila, v sudých taktech pak opačným směrem.
Pokud se dvojice drží v těsnějším držení – CH drží D pravou rukou kolem pasu. D položí levici na jeho pravé rameno – zůstáva­jí obvykle vnější paže připaženy (aby mohl CH volnou levicí při zpěvu gestikulovat). Dvojice se při pohybu vpřed od sebe neodvrací – přenášení váhy těla se provádí čelem vpřed směrem k muzice (liché takty) a směrem vzad (sudé takty).
Někdy se uchopili tanečník s tanečnicí i vnějšíma rukama, CH levicí shora uchopí pravici D – hřbety obou nahoře, prsty lehce sevřeny (viz dále u víření). V tom případě při přenesení váhy těla na vnější nohu spojené vnější paže udělají kmih vzhůru a při zpětném pohybu v sudých taktech kmihnou dolů.
Při přenášení váhy těla některé dvojice téměř druhou nohu nepřisouvají, pouze přenášejí váhu těla s nohy na nohu. V lichých taktech při přenesení váhy těla na vnější nohu se vnitřní noha uvolní patou od země, špice zůstává na místě, koleno mírně povolí. Při přenesení váhy těla vzad na vnitřní nohu se vnější noha uvolní patou od země atp.

II. Víření dvojice na místě kolem společné osy v polotevřeném držení (viz popis držení nahoře):
Hudba opakuje nápěv předzpívané písně k tanci.
V taktech 1 – 16 víří dvojice poskočným krokem kolem společné osy vpravo (D couvá. CH postupuje vpřed). (Při víření je nutno, aby se dvojice držely i vnějšíma rukama.)
1. takt – a: CH krok vnější (levou) nohou vpřed po obloučku, špice mírně natočena dovnitř, noha došlápne na celé chodidlo. D krok vnější (pravou nohou) vzad (noha došlápne za patu vnitřní nohy). Vnější noha je na přední části chodidla.
b: CH i D mírný poskok na výkročné noze (vnější) s pooto­čením asi o 1/4 kruhu vpravo, druhá noha mírně pokrčena přednožmo, chodidlo téměř vodorovně se zemí asi 10 cm od země.
2. takt – a: CH malý krok vnitřní nohou vpřed, noha došlápne na celé chodidlo, špička mírně vytočena doprava. D malý krok vnitřní nohou vzad. pata vytočena zevnitř (doleva), noha došlápne na přední část chodidla.
b: CH i D mírný poskok na vnitřní noze s otočením asi o 1/4 kruhu vpravo, vnější noha pokrčena mírně přednožmo, chodidlo vodorovně se zemí asi 10 cm od země.
Pohyby taktů 1. a 2. se opakují až do konce 16. taktu. V 16. taktu se dvojice zastaví čelem k hudbě, pustí se vnějšíma rukama:
16. takt – a: Dvojice dokročí vnitřní nohou na zem čelem k hudbě (současně se pouští vnějšími pažemi). b: Výdrž ve stoji čelem k hudbě.
17. – 24. takt: Dvojice víří doleva v „čardášovém“ postavení a držení: CH i D se postaví levými boky k sobě. CH uchopí D oběma rukama kolem těla, D mu položí obě paže ze strany na ramena. V tomto postavení a držení víří dvojice krokem s mírným přidřepáváním na vnitřní nohu až do konce písně. 17. takt – a: CH i D malý krůček levou nohou, noha došlápne na celé chodidlo, koleno mírně povolí.
b: Vnitřní noha odpéruje nahoru, krok vnější nohou vpřed na celé chodidlo.
Stejně v dalších taktech. V každém taktu (každým krokem) se pootočí dvojice asi o 1/4 kola.
U některých dvojic se projevuje náznak čardášového zvrtu na vnitřní noze a v druhé době tvrdší dokrok na vnější nohu s poněkud ostřejším vypnutím v koleně.
Přechod z postavení vedle sebe z konce 16. taktu do postavení „čardášového“ levými boky u sebe se provede na začátku 17. taktu současně se zahájením víření doleva.
Zakončení víření doleva: CH „zvrtne“ obvykle v posledním taktu víření D před sebou a vrátí ji zpět do původního postavení vedle sebe. držení pravicí kolem pasu.
24. takt – a: Po dokončení víření doleva se dvojice natočí čelem k sobě (CH drží D oběma rukama kolem těla. D paže na jeho ramenou ze stran). V tomto postavení a držení CH zkroutí D podle sebe doleva mírně k svému levému boku. D při tomto pohybu přešlápne na pravou nohu s pootočením doprava k levému boku CH, pravá noha v koleně pokrčí, levá noha D se opírá přední částí chodidla o zem a přitočí se mírně patou k pravé patě.
b: CH zpětným zvrtem vrací D do postavení čelného po své pravici, přitom ji pouští levou rukou, zatímco pravá ruka drží D kolem pasu.
D z postavení čelem k CH se přetáčí o 180° doprava (do stoje po jeho pravici); pravou rukou se pouští, levá ruka zůstává na pravém rameni CH. Přitom přenese váhu těla mírným přešlapem na levou nohu, ke které rychle přikročí noha pravá.

Poznámka k závěrečnému zvrtu: V současné době provádějí tanečnice závěrečný zvrt umírněněji, nežli tomu bylo dříve. Dříve byl tento pohyb daleko razantnější.
Podobně se zpívá i tančí další sloka – při zpěvu zůstává dvojice v držení: CH obejme D pravicí kolem pasu, D položí levici na jeho pravé rameno. Vnější paže D připažena. CH volnou levicí gestikuluje. Při víření po zpěvu druhé sloky se dvojice opět uchopí popsaným způsobem vnějšíma rukama.
Stejně na další píseň v proporcích tohoto nápěvů (zde např. 16 taktů).
Po dokončení další taneční písně (nebo dalších tanečních písní) zahraje hudba tzv. „úvrace“. Dvojice pokračuje ve víření doleva a v závěrečných akordech této dohrávky (úvrací) zakončí tanec zvrtem D. Někdy dávají pokyn k závěrečné dohrávce tanečníci zvoláním: „Úvrace!“.

Tančí a hrají členové souboru Kopaničár ze Starého Hrozenkova Miroslav Jurák (1967) a Jana Juráková (1970), Oldřich Křižka (1965) a Jana Babrňáková (1969), Jiří Zapletal (1976) a Marcela Vocílková (1972), Josef Zapletal (1973) a Klára Lacinová (1976), Pavel Zapletal (1967) a Ivana Křižková (1968), muzika ve složení: Jan Rapant (1940) primáš, Ladislav Gabrhel (1950) a Marian Rapant (1968) housle kontry a Josef Kubáník (1951) kontrabas.