A. 7 ČARDÁŠ ZE STARÉHO HROZENKOVA

Sekerenka za pásom,
pozri, milý, jaká som,
/: či som tustá, či cenká
či som ešče panenka :/.

Do hory mňa poslali,
sekeru mi nědali,
/: u nás taký obyčaj,
sekeru si vypoščaj :/.

Čardáš ze Starého Hrozenkova se figurálně podobá nebo shoduje s figurami a ciframi předcházejících dvou čardášů. Rozdíl je pouze v úvodní části při zpěvu. Ve Starém Hrozenkově se při zpěvu dvojice v postavení čelem proti sobě uchopily za pravé ruce. levé připaženy nebo CH levicí volně gestikuloval. V tomto postoji pak se rozcházely dvojkročkou (krok přísun, krok přísun podle CH vpravo šikmo vpřed, totéž vlevo šikmo vpřed, eventuálně ještč celé s repeticí). Spojené paže kmihy prováděnými stejným směrem jako kroky doprovázely tuto dvojkročku. Podobně se mohl pohybovat taneční pár i vzad. Délka dvojkročky vpřed i vzad se řídila stavbou písně. Ke konci se eventuálně mohla změnit dvojkročka v jednokročku, při konci předzpěvu tanečník obvykle zadupal třemi podupy. Pak se opakoval nápěv přezpívané písně k tanci s mírně se stupňujícím tempem. Dvojice pak tančily každá podle vlastního cítění: začaly například společným vířením vpravo i vlevo, pak přešly do společné cifry, držení za pravé ruce, ze společné cifry přešly do individuálního projevu a opět ukončily vířením. Nebo po zpěvu a dvojkročkovém rozcházení přešly ihned do společné cifry, například patošpičkové nebo nůžkové a pak následovalo buď víření nebo individální víření atp.

Tančí a hrají členové souboru Kopaničár ze Starého Hrozenkova jako v A. 1.