A. 6 PRECHÝTANÝ ČARDÁŠ Z HROZENKOVSKÝCH KOPANIC

Jeden cigáň dom pošíval,
já som sa naň z okna dzíval,
/: trhla sa pod ním lata
a ten cigáň šup do blata, u hája :/.

Dzeci moje, někradnice,
čo vidzíce, uchmacnice,
/: já som starý, někradol som,
čo som vidzel, uchmacil som, u hája :/.

Prechýtaný čardáš vychází figurálně z čardáše prešlapovaného. Název tance je odvozen od figury individuální, kdy jednotlivé dvojice si při této figuře vyměňovaly tanečnice. Jednotlivé figury prechýtaného čardáše byly k sobě řazeny libovolně, ovšem při individuální figuře se snažili všichni sjednotit. Tanečnice se totiž otáčením přemísťovala od svého tanečníka k sousednímu nebo protějšímu tanečníkovi. Tanečníci se pak cifrou snažili tanečnici přiblížit. Nové páry pak zakončily společným vířením, po kterém mohla následovat společná cifra, opět roztočení tanečnice s výměnou tanečníků atd.

Tančí a hrají členové souboru Kopaničár ze Starého Hrozenkova: Oldřich Křižka (1965) a Jana Babrňáková (1969), Jiří Zapletal (1976) a Marcela Vocílková (1972), Josef Zapletal (1973) a Klára Lacinová (1976), Pavel Zapletal (1967) a Ivana Křižková (1968), muzika jako v A. 1.