E. 13 DOUDLEBSKÁ KOLEDA S MEČOVÝM TANCEM Z KAPLICKA A TRHOVOSVINENSKA

„Mečová koleda“ – vlastně tanec se šavlemi, byla obřadním masopustním tancem, který byl pěstován jihočeskými německými osadníky zejména na Kaplicku a v etnicky smíše­ných vesnicích na Trhovosvinensku. Záhy se však rozšířil do celé oblasti Doudlebska, kde se stal také součástí tzv. „doudlebské koledy“, která spočívala v obcházení skupiny koledníků provázených originálními maskami „rybníkáře“ a „matky koledy“ a založené na rázovitém říkání, velmi starého rázu. „Doudlebská koleda“ spočívala v obchůzce po jednot­livých domech a několika tradičních zastavení, např. u kap­ličky, u starosty atd., u kterých se dělalo zvláštní čestné „kolo“ a byla složena i z dalších tradičních akcí, například při setkání s další „koledou“, jichž po široké oblasti chodila řada. „Mečová koleda“ byla dokumentována i obrazově i filmem ještě ve 20. letech na Kaplicku. Z této varianty pak byla rekonstruována dnešní podoba, a to na základě přesného vzoru tance panem Hanžlíkem a jeho sedmi syny (srov. filmový dokument v arch ÚEF ČAV v Praze), a který pak zpracoval soubor Úsvit z Českých Budějovic. Mečový tanec z Kaplicka a Trhovosvinenska si zachoval tradiční figurace základního celoevropského typu řetězového tance a patří k našim nejstarším tancům vůbec. Na Doudlebsku byl provázen akcentovaným rytmem lendlerových nápěvů a tradiční doprovodnou písní se stala píseň „Červená růžičko, proč se nerozvíjíš“. Kromě toho je v tanci užito i několik cvalových a běhových kroků. Tanec se rozvíjí zhruba v následujících figuracích:

1. Nástup běhovým krokem se šavlemi na ramenou a pochod po kole,
2. otočení jednotlivě při chůzi lx dokola, pak spojení mečů na ramenou,
3. poskočný krok meči spojeného kola a překřížení mečů uvnitř kola, do „růžice“,
4. potřásání spojenými meči v kole = cinkot,
5. rozvolnění kola v běhu po kole – podtočení vedoucího tanečníka pod mečem v protisměru a proplétání celého kola, stále spojeného meči: přelézání meče předcházejícího tanečníka nad nastaveným mečem nízko nad zemí,
6. po dokončení prolézání každého tanečníka pod brankou dvou spojených mečů vpřed a pozadu,
7. rozpletení kola běhovým krokem, opět těsnější kolo a spletení mečů do růžice – v tomto momentě „masopustník“ byl vyzdvižen na tyto spojené meče a symbolicky usmrcován (není na kazetě),
8. šavle vytasit nahoru k rameni a uvolnit se tak pro následné rázné kroky: krok 1. nohou doleva po kole, pr. přinoží a 1. noha učiní další krok obloukem o jednu stopu dále po kruhu, ale s vysokým pokrčením výkročné nohy, kterou spustí její vlastní váhou s mírným dupem na zem,
9. rozchod z kola a řadou, s meči na ramenou, chůzí o dům dále.
Sběr a popis: H: Laudová (srov. soupis literatury).

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic hejtmana Božík Petrovič (1938), další tanečníky Petr Hlinka (1969), Jiří Hnilička (1942), Václav Podlipský (1946) a Rudolf Sekava (1938), matku masopust Martina Stecherová (1978), rybníkáře Bohdan Havrda (1978), hospodyni Pavla Hovorová (1950), hospodáře František Matějka (1933) j. h., muzika ve složení Jiří Štrunc (1943) housle-prim, Pavel Tichovský (1951) viola, Miroslav Stecher (1946) dudy, Ivan Zicha (1942) kontrabas a Luděk Vyhnal (1965) vozembouch.