• English

Zřizovatel:

D. 15 RAS (KDYŽ SI MĚ NECHTĚLA) ze Všetat u Brandýsa

Když si mě nechtěla, nechtěj si,
a já si vynajdu hezčejší,
a já si vynajdu takovou,
za kterou mládenci nepůjdou.

Základní postavení – dvojice proti sobě po kole, držení zavřené. CH začíná levou, D pravou nohou.
1.-2. takt: 2 hladké sousedské.
3.-5. takt: 3 pomalé (válivé) obkročáky.
6. takt: 1 obkročák a malý poskok na pr. noze D, CH na levé.

Stále se celé opakuje, střídavě se však začíná opačnou nohou (malý poskok na téže noze umožňuje vykročení opět druhou nohou). K této neobvyklé struktuře tance se střídavým taktem viz poznámku.

Pozn.: H. L.
Provedení tohoto tance s proměnlivým taktem je ojedinělé. Domnívám se, že původně mohl být totožný s mateníkem rozšířeným v celé oblasti této části Polabí, sahající až na Hradecko, a za druhé, že byl podle notového zápisu totožný s tancem „ras“, který je pouze jeho textovou variantou. Dokládají
to nejstarší hudební zápisy u A. Hajného (ČL 3, 1994, s. 440 a 442; viz též nové vydání S. Šebka, s. 79 I. a 80 I I . var. „Dyž si mě nechtěla, vem si rasa“) a dále zápis „bavoráku“ z Třebše, který uvádí původní text Hajného jako 3. sloku písně „Hezká jsi, Andulko bývala“ – všechny hudebně pojaté jako tanec s proměnlivým taktem typu SS/ OO/ S, podle O. Zicha – sýkorka (srov. cit. studii v seznamu literatury). A tudíž, že jeho původní forma v letech sběru tance z Brandýska mohla být již u tehdejší generace informátorů zapomenuta. – Je však třeba uvést, že tento typ byl i v naší základní literatuře pojímán také různým způsobem. Např. ve Vycpálkově sbírce (ČL s. 36), pod názvem „ras“ je celý zapsán v 3/4 taktu, stejně jako v Erbenově notové příloze č. 300. Důsledně je však 4. takt, obsahující konečnou slabiku druhé řádky textu, zapsán ve čtvrťové nebo půlové notě s příslušnou dobou pauzy, což je také u klasické formy tohoto mateníku příznačné (t. j. třetí obkročák je notován buď jako v rámci půlové noty se čtvrťovou pauzou nebo v její poloviční hodnotě + 2 2/4 pauzy.)

Sběr: E. Háková a kol. souboru
Hudební zpracování: J. Rohlík
Popis: E. Hanziková – Háková

Tančí, hrají a zpívají Jarošovci z Mělníka: Pavel Čermák (1962) a Bohumila Torjanová (1972), Luboš Pelikán (1958) a Šárka Kuželová (1961), Jaroslav Zajíček (1963) a Radka Čermáková (1965), muzika jako v D. 12, zpívají Vlastimil Jonák (1941), Zbyněk Rejda (1935), Jiří Rohlík (1933) a Jaroslav Zajíček (1963).