Allegretto

Tanec s proměnlivým taktem: Ch a D tančí samostatně; pak v páru.
T. 1.: 2. ostré obkročákové kroky, hodně točené – asi o 180°, CH vykročí 1., pr., D pr., 1.:
a) Ch 1. nohou nakročí a v otáčení na ní otřásavě poskočí jednou.
b) Ch totéž, ale s dvěma otřásavými poskoky
2. : Totéž. Ch občas s pažemi v rozpažení, D totéž na opačných nohou, s rukama v bok.
3. = 2.
4. – 5.: Dvěma valčíkovými kroky jedno otočení o 360° s poskočením vpřed.
6. – 10. = 1. – 5.
Celé se opakuje, nyní ve dvojicích v zavřeném držení.
11. – 18.: Střídají se 2 obkročáky (4 kroky) + 2 valčíkové kroky, vše opět s velkou rotací.

Hudební zpracování: M Rychta
Taneční nácvik: J. Rychtová
Zápis podle sbírky J. Vycpálka, s. 153-154

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy František Garay (1972) a Pavlína Čermáková (1963), Jakub Novák (1970) a Ludmila Battěková (1963), Ondřej Pfeffer (1956) a Jitka Schillerová (1976), muzika ve složení Martin Terray (1951) prim, Blanka Hemelíková (1953) 2. housle, Josef Svoboda (1960) viola-kontr, Pavel Krejčí (1972) a Karel Mahelka (1975) klarinety, Ladislava Houdková (1969) zobcová flétna a Jaroslav Čtvrtník (1972) kontrabas.

Allegretto

Tanec s proměnlivým taktem; v párovém držení zavřeném, tempem třasákovým.
T. 1 .a) Ch 1, D pr. výkrok s výdupem a hned
b) dupne Ch pr., D 1. nohou.
c) -d) Ještě 2 dupy opačnýma nohama; a, b, c. je velmi rychlé.
2. – 4. = 1.
5. – 6.: Otočení o 360° dvěma valčíkovými kroky.
7. – 8.: 2 potřásavé obkročákové otoče.
a) Ch 1., 1., p., p., D opačně
b) 1., l., p., p., D p.,p., l., l.,
9. – 10. = 5. – 6.
11. – 12. =7. – 8.
13. – 14. = 5. – 6.

Hudební zpracování: J. Šedý
Taneční příprava: J. Vítková
Popis: sbírka J. Vycpálka, s. 176.

Tančí a hrají členové souboru Radost z Pardubic Michal Novák (1977) a Michaela Prokopcová (1977), Václav Slouka (1976) a Dana Chaloupková (1977), Milan Šotola (1978) a Lenka Haráková (1979), Marek Vindeman (1969) a Marcela Petránková (1977), muzika jako v B. 1.

Allegretto

Tanec s proměnlivým taktem v páru v zavřeném držení, tempem třasákovým.
T. 1. a: Ch vykročí 1., D pr. nohou.
b: Ch otočení na pr., 1., D na 1., pr. 1 otočení
2. : Totéž opačnýma nohama.
3. – 4. = 1.-2.
5. : Jeden obkročák (dvěma kroky jedno otočení).
6. – 7.: 2 valčíkové kroky s otáčením.
8. = 5.
9. – 10. =6. – 7.
11. – 20. = 1. – 10.

Hudební zpracování: B. Vítek sen.
Taneční příprava: J. Vítková
Popis: podle sbírky J. Vycpálka. s. 181-182

Tančí a hrají členové souboru Radost z Pardubic Václav Slouka
(1976)  a Martina Křesťanová (1977), Libor Šedivák (1978) a Gabriela Šediváková (1978), Milan Šotola (1978) a Lenka Haráková (1979), Marek Vindeman (1969) a Marcela Petránková (1977), Ivo Zbránek (1977) a Světlana Roušová (1977) . muzika jako v B.1

Allegretto

Pojď, má milá, na břitvičku,
pojď má milá, na břitvu,
/: já sem malá, ty seš velkej,
já se k tobě nešiknu. :/

Párový tanec v pochodovém rytmu. Ch vezme D v pase, D položí své ruce na lokty Ch.

Předzpěv tanečníků
T. 1. – 2. 2 pomalé vykláněné obkročákové kroky + malá výdrž, Ch vykročí 1., pr., D pr., 1. nohu, CH zdvihne D do mírné výšky a ještě v tom taktu D dopadne zpět na obě nohy.
3. – 4. = 1. – 2 .
5. – 7. 3 obkročáky celé (nebo 6 půlobkročákových kroků – podle přání tanečníků).
8. : Vyzdvižení a spuštění D.
9. – 12. =5. – 8.

Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční nácvik: J: Rychtová
Popis podle sbírky J. Vycpálka, s. 81 – shodný s provedením

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), František Garay (1972) a Pavlína Čermáková (1963), Ondřej Pfeffer (1956) a Jitka Schillerová (1976), muzika jako v F. 1, L. Houdková s Ditou Krčíkovou (1956) hrají příčnou flétnu.

Allegretto

Dal husar koně kovat, zejtra budem mašírovat,
dal husar koně kovat, zejtra jedem do pole.
Pojedeme na Francouze, tam poznáme, co je nouze,
dal husar koně kovat, zejtra jedem do pole.

Z Francouze na Turečka, padne, padne má hlavička,
z Francouze na Turečka, padne, padne hlava má.
A když padne, bude dole, budou po ní šlapat koně,
z Francouze na Turečka, padne, padne hlava má.

Párový tanec, který se tančí výjimečně v oddělené dvojici po kole. Jeho rytmicky i agogicky výrazná melodie i text doprovodné písně inspirovaly Soubor Josefa Vycpálka z Prahy ke scénickému pojetí tance. Uvádíme jej jako jednu z mnoha ukázek možného způsobu zpracování, k němuž vybízel “uherský” styl doprovodu i některé prvky kroků. Toto scénické provedení se však vcelku opírá o autentickou lidovou taneční motiviku.
Popisy ve sbírce České tance, J. Vycpálek, Praha 1921, s. 32-33 a 125-126 var. a/:
Tanečník a tanečnice ruce zabočeny.
T. 1. – 3.: Tanečnice se točí polkovým krokem – pr., 1., pr., 1., pr., 1. před tanečníkem, tanečník za ní polkovým krokem vpřed -začíná opačnýma nohama.
4. CH i D oba dupnou proti sobě 3x.
5. – 8. = 1. – 4.
9. – 16. = 1. – 8.
Pozn interpreta: “Ženská se točila, von při ní vytlapoval; proto se jmenuje Husarka. Von za ní dupal.”

Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční nácvik: J. Rychtová
Popis podle J. Vycpálka. ČT s. 32-33 a 125-126.

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy František Garay (1972) a Jana Rychtová (1946) – vedoucí souboru, Ondřej Pfeffer (1956) a Pavlína Čermáková (1963), muzika jako v F. 1. navíc Dita Krčíková (1974) tamburina, zpívají Václav Brodský (1966), Kamil Čelikovský (1975) a D. Krčíková.

Allegretto

Jaké je vorání bez pluchu, bez koní,
jaké je vorání bez koleček,
takové vorání jako milování,
jako milování bez hubiček.
Lepší je, tatíčku, na vraném koníčku,
lepší je, tatíčku, vojákem být,
než-li se voženit, škaredou ženu mít,
lepší je, tatíčku, vojákem být.

Pořád mi dávají, co se mi nelíbí,
pořád mi dávají, co já nechci,
dávají mně vdovce, ten má jen půl srdce,
půl ho dal nebožce, půl by dal mně.
Lepší je tatíčku…

Dvoudílný párový tanec 3/4 a 6/8 taktu.
Díl 1. Sousedská v pomalejším 3/4 taktu v držení páru za vnitřní ruce.
T. 1.: Malý výdup na 1. noze vpřed se dvěma nátřesy, koleno pr. nohy volně komíhá, skrčeno vpřed s nepatrným přednožením.
2. : Třemi malými krůčky v nepatrném vybočení vpravo – přešlap pr. , 1. přísun, pr. = jeden valčíkový krátký krok.
3.  – 8. = 1. – 2., na poslední dobu 4. taktu Ch vtočí D obloukem nad její hlavou do párového držení v užším kruhu.
9. – 16.: Případné opakování 1. – 8. t.

Díl 2. Zrychleně do uchopení zkřížených rukou páru za zády.
T. 1. – 8. Dynamický výdup levýma nohama vpřed s přednožením pokrčené pravé nohy v koleně, nadkolenní část takřka ve vodorovné poloze. V posledním taktu rychlé přetočení na druhý směr. ruce se při obratu nepouštějí.
9. – 16. = 1. – 8.

Hudební zpracování:
Taneční rekonstrukce:
Popis: H. Laudová

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), David Drha (1976) a Pavlína Čermáková (1963), Ondřej Pfeffer (1956) a Jitka Schillerová (1976), Jiří Válek (1969) a Blanka Vrátilová (1963), muzika jako v F. 1, ale bez L. Houdkové, zpívají Václav Brodský (1966), Kamil Čelikovský (1975), Leona Háčiková (1968), Ladislava Houdková (1969), Dita Krčíková (1974) a Jana Vladyková (1970).

Allegretto

Já do lesa nepojedu, já do lesa nepudu,
kdyby na mě hajný přišel, on by mně vzal sekeru.

Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar,
kdyby na mě hajný přišel, von by mně to všecko vzal.

Dvojtanec:
1. část: “Hrajte mně mazuru …”, 3/4
a) Úvodní kroky chlapců: 2 rozkročné (řezankové) natřásané poskoky vpřed pr.. 1. vzad s výměnou nohou na místě.
b) 1 krok v rozkročení rovnoběžně na místě se dvěma údery pat o sebe a s rychlým obratem kol vlastní osy.
c) 2 Ch si podají pr. ruce, v postavení proti sobě: 2 kroky vpřed a 2 skoky v mužském páru s otáčením po kole směrem vpravo a vlevo.
d) Tanec v párech s D v zavřeném držení po kole:
T. 1. – 4.: 4 mazurkové kroky po kole, první výkrok je výrazně delší, 2. část valčíkového přeměnného krokuje hodně drobná.
5. – 8. = 1. – 4.
9. – 16. = 1. – 8.
Pozn. J. Vycpálek. ČT. s. 38. shodně.

2. část: “Já do lesa nepojedu…”, 2/4
T. 1. – 2.: Ch a D tančí bez držení v postavení vedle sebe, po směru kruhu, oba ruce v bok: 2 potřásané – až poskočné kroky vpřed po kole.
3. – 4.: 2 poskoky rozkročmo na místě se srážením pat a s dopadem na obě nohy, v postavení proti sobě.
5. – 8. = 1. – 4.
8. – 10. = 7. – 8. v párovém držení.
9. – 12. = 5. – 8.
Prodloužení ad libitum. např.:
V párovém držení:
2 obkročákové kroky po kole
1 obkročák (2 kroky) vpravo po směru kruhu,
1 obkročák (2 kroky) vlevo po směru kruhu,
4 obkročáky po kole.

Var b) s. 125:
T. 1.: Krok trojdupý,
CH 1.,       D. pr. nohou, ┐
1., 1.          pr., pr.             1 otočení
p.               1.                     ┘
p., p.          1., 1.
3. – 4.: Dvěma obyčejnými polkovými kroky, ale dupavými 1.
otočení. 5. – 8. = 1. – 4. 9. – 10., 11. – 12. = 3. – 4. 13. – 16. = 1. – 4.
Var c) z Voděrad. s. 126:
T. 1.: Ch dupne 2x 1., D pr. nohou do kolečka.
2. : Polkový krok Ch pr., 1., pr., D 1., pr., 1.
3.  = 1. opačnýma nohama.
4. = 2.
5.  – 8. = 1. – 4.
Pozn. “Ženská se točila, von při ní vytlapoval”.
Scénické zpracování je autorským dílem Evy Rejškové a v hudebním pojetí skladbou M. Rychty; nemělo by být soubory imitováno pokud jde o dramaturgii i užití stylizovaných kroků. Uvádíme je proto pouze jako ukázku, v níž se spojily dva historické směry uplatnění folklórní motiviky, podobně, jak tomu bylo i s básnickým a hudebním dílem v obrozenské době. Děkujeme za pochopení.
Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), Jakub Novák (1970) a Pavlína Čermáková (1963), Ondřej Pfeffer (1956) a Jitka Schillerová (1976), Jiří Válek (1969) a Blanka Vrátilová (1963), muzika jako v F. 1, ale L. Houdková hraje příčnou flétnu.

Allegretto (jen hudba)

Tanec s proměnlivým taktem: 2/4 a 3/4 takt se střídají po 1 taktu; dvojice tančí po kole v zavřeném držení.
T. 1. – 2. Ch vykročí pr. nohou asi o půl stopy a v další fázi kroku ji posune bezmála o pravý úhel, zároveň levá noha opisuje nad zemí oblouk až za pr. nohu; počátkem 2. taktu se tanečník postaví na levou nohu, pr. noha se přisune k ní a začíná tak valčíkový krok: 1., pr., 1., kterým opíše druhý oblouk v původní postoj.
3. – 4. = 1. – 2. D nakročí 1. nohou doleva a pr. nohou učiní oblouk pozadu, počátkem 2. t. pr. nohou dostoupne, čímž začne valčíkový krok: pr., l., pr. opíše další polokruh nad zemí a dostane se tak do původního postoje.
3. – 4. = 1. – 2.
5. – 14. pokračuje stejným způsobem.
K valčíkovému kroku ve 14. taktu se připojí na 15. – 16. 2 valčíkové kroky.
17. – 32. = 1. – 14.
Oba tanečníci vykračují tedy vždy stejnou nohou a nadzvižená noha opisuje po celý takt oblouk.

Srov. J. Vycpálek, ČT s. 120-121
Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční rekonstrukce: H. Laudová a J. Rychtová
Popis: H. Laudová

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Blanka Vrátilová (1963), František Garay (1972) a Pavlína Čermáková (1963), Jakub Novák (1970) a Ludmila Battěková (1963), muzika jako v F. 1.

Allegretto

Rejdovák a rejdovačka jsou jedněmi z nejstarších dvojtanců. Nejužívanějším hudebním doprovodem rejdováka je píseň “Letěla husička, letěla z vysoka …” a pro rejdovačku “Lepší je ta rejdovačka, nežli je ten rejdovák …” nebo “Učte se děvčátka, učte se rejdovat”.
V lidové tradici se vyskytuje i záměna obou názvů tanců.

A. Rejdovák: 3/4
Ch a D v postavení proti sobě po kole se drží za pravé ruce.
T. 1. – 8.: a) Pohybem rukou půlobloukem a valčíkovým krokem hodně vychýleným střídavě podle CH doleva a D doprava se “rejduje” – půloblouk provádějí nejen nohy, ale i boky; D tančí pozadu a oba tanečníci se po každém “zarejdování” vracejí zase na výchozí místo. Tento krok se na snímku pravidelně střídá s drobnějším krokem. Celkem se rejduje doprava a doleva 4x.
b) V další pasáži Ch drží děvče na pase a D chlapce drží 1. rukou na rameni, druhé ruce v bok; střídá se rejdování a podtáčení D pod Ch pr. rukou.
c) Po posledním podtočení děvčete D postoupí dvěma valčíkovými kroky vpřed (t. j. proti směru r. h.) po vnitřním kruhu k dalšímu tanečníku, s nímž se vrátí na kruh, a tak dále k ostatním Ch. až se vrátí opět ke svému Ch.
d) Dvojice se vezme za obě ruce a tančí rejdování doprava a doleva jako v a).
Ihned navazuje
B. Rejdovačka: 2/4
a) Ch a D se pustí z předešlého držení a tančí dále sami po kruhu dvěma rychlými polkovými kroky s rejdováním doprava a doleva, s rukama opřenýma v bocích;
b) D obejde Ch nízkým poskočným krokem středem, v 1. ruce mává šátečkem a točí se “dokola” na místě. Ch obcházejí D poskočnými kroky s tleskáním nebo s individuálními pohyby paží.
c) Dvojice v zavřeném držení tančí rejdovačku střídavě vpravo a vlevo 4 kroky a 4 cvalovými kroky doprava po kole.
d) 4 kroky rejdování střídavě doprava a doleva po kole a 4 kroky otáčení obkročákovými kroky po kole.
Tyto kombinace mohou být různě komponovány v rámci třídobých a dvoudobých forem tanců.

Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční zpracování: J. Rychtová
Popis: H. Laudová

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), František Garay (1972) a Pavlína Čermáková (1963), Jakub Novák (1970) a Daniela Rybová (1980), Jiří Válek (1969) a Blanka Vrátilová (1963), muzika jako v F. 1.

(informátorka J. Vycpálka pocházela ze Člupku u Litomyšle)

Allegretto

Párový tanec v zavřeném držení. CH a D se otáčejí pomalu do kolečka:
T. 1.a): Ch vykročí 1. nohou. D pr. nohou o půl kolečka.
b): Ch otáčí se pr., 1., D 1., pr. o půl kolečka.
2. : Totéž otáčení opačnýma nohama – druhé půlkolečko.
3. – 14.: Totéž (na snímku 3. – 16.).
15. = 1.
16. – 17.: 4 houpavé kroky

Tančí se takřka na místě a v podstatě jde o typ obkro-čákových kroků. V originále uvedeného popisu u J. Vycpálka, ČT, s. 119 je předepsáno třasákovým tempem.
Velice pomalé tempo tance informátoka p. Müllerová charakterizovala takto: “Za starejch časů takový polky se všechno tancovaly. Někdo se přitom třese, potřásá, ale vona (polka) je houravá (loudavá), jen tak tím krokem, jen se klepá.”
Jde skutečně o vzácný druh staré polky. Část melodie připomíná lendler.

Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční zpracování: J. Rychtová a H. Laudová
Popis: H. L. s využitím poznámek a částečného popisu ve sbírce J. Vycpálka

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), Ondřej Pfeffer (1956) a Jitka Schillerová (1976), Jiří Válek (1969) a Pavlína Čermáková (1963), muzika jako v F.l, ale bez K. Mahelky a L. Houdkové, příčnou flétnu hraje Dita Krčíková (1974).