Voral sem měkkotu,
od plotu do plotu,
vyvoral sem děvče,
vyvoral sem děvče
v červeným fěrtochu.

Má milá, jak se máš,
červený fěrtoch máš.
/: Věneček ti vzali,
šáteček ti dali,
ty o to nic nedbáš. :/

Měkkota je typ čtyřtaktového dvojdílného párového tance s proměnlivým taktem, se čtyřtaktovou vložkou sousedské – S/00/S/0000/.
Držení: párové zavřené.

Postavení: stále po směru kola, CH začíná 1. nohou, D pravou.

Tanec:
1. takt: Sousedská na tři kroky s lehkým pohupem při každém kroku.
2. – 3. takt: Dva obkročákové kroky se zhoupnutím poněkud do stran, vždy na první 2 čtvrťové doby v tříčtvrtečním taktu (srov. nejstarší zápisy) se tančí třetí obkročák a na poslední čtvrtinu téhož taktu, t. j. na pauzu, se může udělat malý poskok na téže noze. (Soubory tuto finesu obkročáků často pomíjejí a tančí čtvrtý obkročák na dvoudobý takt.)
5. – 8. takt = 1. – 4.taktu.
9. – 12. takt: Sousedská do kola.
13. – 16. takt= 1. – 4. taktu.

Tanec má poněkud melancholický text a měl by být také tančen s grácií.

Zápis a sběr: Fr. Suchý³⁶ v druhém desítiletí 20. stol. – s doplněním notačních zápisů dalších výborných hudebníků z Dymokurska a Královéměstecka. Srov. sbírku Lidové písně a tance z Polabí na Královéměstecku³⁵ , s. 181, č. 3. Zde je nutné opravit předznamenání k 1. taktu na 3/4.

Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební zpracování: M. Rychta

Tančí a hrají členové souboru Josefa Vycpálka z Prahy: Pavel Battěk (1958) a Alexandra Gjurová (1963), Adam Cipra (1975) a Dana Dobrovodská (1959), David Drha (1976) a Bohdana Růžičková (1971), Ondřej Pfeffer (1956) a Pavlína Čermáková (1963), muzika ve složení: Martin Terray (1951) primáš, Blanka Hemelíková (1953) 2. housle, Pavel Krejčí (1972) a Karel Mahelka (1975) klarinety, Dita Krčíková (1974) flétna a Jaroslav Čtvrtník (1972) kontrabas, zpívá Václav Brodský (1966).

Poznámky:

³⁵ Suchý, Fr.: Lidové písně a tance z Polabí na Královéměstecku. Praha 1955.
³⁶ Suchý, Fr.: Polabská cimbálová muzika. Lidová tvořivost 8, 1957, s. 152 – 154.

Salát je typem párového tance s proměnlivým taktem, pravidelné dvoudílné formy a s osmitaktovou vložkou: OOSS/OOSS/OOOO/ OOSS/OOSS.

Tančí se v držení zavřeném po kole. Tanečník začíná levou a tanečnice pravou nohou.
1. – 2. takt: Hladký obkročák na dva rázy (kroky).
3. – 4. takt: Hladká sousedská.
5. – 6. lakt= 1. – 2. taktu.
7. – 8. takt = 3. – 4. taktu.
9. – 16. takt: Lehce poskočný obkročák, CH opět 1. n., D pr. n.
17. – 18. takt: Celý obkročák (na dva rázy) hladký.
19. – 20.takt: Hladká sousedská..
21. – 22. takt = 17. – 18. taktu.
23. – 24. takt: Hladká sousedská.

Původní zápis a popis pochází od Aug. Hajného (ČL 3, 1894, s. 440)⁴. který upravil do této podoby Sv. Šebek ve sbírce Lidové písně a tance z Nymburska,37 č. 83, s. 112. Soubor zvolil zkrácenou vložku.
Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy, tanečníci jako v D. 1, muzika také jako v D. 1, ale navíc Leona Háčiková (1968) cimbálek a Lubomír Tyllner (1946) lesní roh.

Poznámky:

4 Hajný, Aug.: České tance, ČL 3, 1894, s. 436, 497 – 509.

Kolovrat – tanec s proměnlivým taktem se tančí v párovém držení zavřeném, stále po kole, CH začíná 1. n., D pr. n. V rámci dvoudílné formy je zpracována šestitaktová trojdobá vložka.

1. – 2. takt: 2 hladké sousedské,
3. – 5. takt: 3 obkročákové kroky, při třetím v trojdobém taktu 5. opět malá výdrž nebo přísun (našlápnutí) s malým potřesem na třetí dobu. Obkročákové kroky jsou lehce poskočné.
6. – 7. takt = 1. – 2. taktu.
8. – 10. takt = 3. – 5. taktu.
11. – 16. takt: 6 hladkých sousedských.
17. – 19.takt = 3. – 5. taktu.
20. – 21. takt = 1. – 2.taktu.
22. – 24. takt = 3. – 5. taktu.

K melodii patří text:

Šel sedlák se selkou na jarmark
kupovat Kačence kolovrat,
kolo-, kolovrat
nechtěl koudel brát,
/: nemuseli ste ho kupovat.:/

Mohli ste mi koupit střevíce,
abych mohla chodit k muzice,
Frantovi boty,
Vaškovi kalhoty,
/:aby nechodili nahatý.:/

Zápis a popis: Aug. Hajný, České tance, ČL 3, 1894, s. 497.
Opravu podle prof. Zicha v notovém zápis publikoval Sv. Šebek v cit. sbírce, č. 62, s. 91.
Náš notový zápis odpovídá též těmto augmentovaným pravidlům:
při 3/8 notaci prodloužením dvoudobých taktů na dvojnásobnou hodnotu. Srov. též č. 40 v Šebkově sbírce.

Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy jako v D. 1.

K melodii lze snad (od začátku tance) přiřadit text:

Má panenka kucmouch ráda,
knedlíky nerada,
že ji bolí po nich hlava.

Párový tanec s proměnlivým taktem.
Tančí se na místě s pohybem vpravo do středu kruhu a ven z kruhu, t. j. podle CH na začátku pr. n., D 1. n. a zpět opačně.

1. – 2. takt: 1 přeměnný krok vpravo a 1 přeměnný vlevo.
3. – 4. takt= 1. – 2. taktu.
5. – 6. takt: dvě sousedské po kruhu.
7. – 8. takt = 5.-6. taktu.
9. – 12. takt: 4 obkročáky, v každém taktu dva kroky.
13. – 16. takt: 4 hladké sousedské.
15. – 18. takt: Obkročáky, v každém taktu 2 kroky.
19. – 20. takt: 2 sousedské.

V souborovém podání v retrahované podobě vzhledem k popisu F. Hajného a S. Šebka.
Popis: F. Hajný – S. Šebek, cit. sb. Kucmoch I I , č. 70.
Příprava taneční realizace: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy jako v D. 1.

Z Jíkve u Nymburka

K melodii lze snad přiřadit text:

Já ráda kucmouch,
dyž je hodně vomaštěněj,
já ráda kucmouch,
dyž je mastnej,
bílou moukou vymíchanej
a prachandou posypanej,
já ráda kucmouch,
dyž je mastnej.

Párový tanec s proměnlivým taktem.
Postavení a směr tance: dvojice po kruhu, CH 1. n., D pr. n.
Držení: párové zavřené.
1. – 2 . takt: Dvě hladké sousedské.
3. – 6. takt: 4 obkročáky – v každém taktu 2 obkročákové kroky.
7. – 10. takt: 4 hladké sousedské.
11. – 18. takt: 8 obkročáků.
19. – 22. takt: 3 sousedské a 1 nedokončená s přinožením.

Popis: Sv. Šebek, c. d. s. 98, č. 69.
Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy jako v D. 1.

Martine, jez kucmoch, jez kucmoch, Martine,
jez kucmoch, jez kucmoch,
nebudeš-li kucmoch jísti,
nesmíš k nám choditi,
nebudeš-li kucmoch jísti,
nesmíš už k nám.

Párový tanec s proměnlivým taktem (Zich: typ martin a vejr). Tančí se po kole v plynulé vazbě obou rozdílných kroků v párovém držení zavřeném.
1. – 3. takt: 3 pomalejší “vykláněné” obkročákové kroky.
4. – 5. takt: 2 vláčné sousedské.
6. – 10. takt = 1 . – 5 . taktu: repetice – obkročáky však hybněji tančené, sousedská vláčná.
11. – 12. takt: 4 obkročákové kroky.
Závěr:
13. – 14. takt: 2 sousedské.
15. – 16. takt: 4 obkročákové kroky.
17. – 18. takt: 2 sousedské.

Zápis a popis podle O. Zicha, České lidové tance s proměnlivým taktem. NVČsl. 11, 1916, s. 292.

Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy jako v D. 1, zpívají také Iveta Golasová (1965), Leona Háčiková (1968), Michaela Netopilová (1970), Václav Brodský (1966) a Kamil Čelikovský (1975).

Náš Johanes zasil voves,
náš Johanýsek zasil vovísek,
náš Johanes.

Tento dvoudílný tanec lze tančit celý v dvoudobém nebo třídobém taktu. Ač se svým rázem podobá tancům s proměnlivým taktem, není mateníkem. Jeho třídobá verze by spíše mohla inklinovat ke staršímu menuetu, se kterým jej pojí i způsob tance ve 3. taktu.
Dvoudobá verze může však být také vnitřně odlišně rytmizována:
Voves z Nymburska byl zapsán ve třech případech ve 2/4 taktu:
a) A. Hajný (1894) v 1. a 3. taktu se střídají noty zapsané ve 2/4 taktu, společně se 4/16 + 2 takty trojdobě rytmizované + závěr – 1. taktu, na něž je předepsáno 6 kroků s poskokem.
b) J. Seidel (1945) připomíná, že takty 7. – 12. lze notovat také jako furiantový rytmus třídobě a tudíž také jako sousedskou, čímž vzniká skutečný směsek – mateník.
c) Sv. Šebek (1959) voves notuje důsledně ve dvojčtvrtečním rytmu s tím, že 1., 3. a 4. takt zapisuje v půlových notách. Tím také naznačuje určitý spád textem podloženého nápěvu.
Pro taneční provedení nejvíce vyhovuje popis A. Hajného⁴:
Tančí se po kole v párovém zavřeném držení, CH začíná 1. n., D.
pr. n.
1 . – 3 . takt: 3 hladké obkročáky; na první čtvrt třetího taktu tanečníci přisunou pravou nohu k levé a na 2. dobu se dvojice zastaví.
4. – 6. takt = 1 . – 3 . taktu, s tím, že tanečník začíná pr. n., D 1. n.
7. – 12. takt: Lehce poskočný obkročák, CH začíná 1., D pr. n.
13. – 15. takt = 1 . – 3 . taktu s repeticí celého druhého dílu.

Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy: Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), Adam Cipra (1975) a Dana Dobrovodská (1959), David Drha (1976) a Bohdana Růžičková (1971), Ondřej Pfeffer (1956) a Pavlína Čermáková (1963), muzika jako v D. 1, zpívají také Iveta Golasová (1965), Leona Háčiková (1968), Michaela Netopilová (1970), Jana Rychtová (1946), Václav Brodský (1966) a Kamil Čelikovský (1975).

Poznámky:

4 Hajný, Aug.: České tance, ČL 3, 1894, s. 436, 497 – 509.

Párový tanec se zdvořilostními figuracemi zábavního motivu. Zavřené párové držení se střídá s oddělením páru.

1. – 3. takt: hladká sousedská.
4. takt: CH a D od sebe poněkud odstoupí.
5. takt: Tanečníci se vzájemně pokloní (na motiv “kuku”).
6. – 8. takt = 1. – 3.taktu.
9. – 10. takt = 4. – 5. taktu.
11. – 17. takt: Hladká sousedská.
18. – 21. takt: Tanečníci se opět na motiv “kuku” 3x vzájemně pokloní.

Sběr a zápis: A. Hajný, ČL 3, 1894, s. 503.
Pozn. H. L. :
Základní motiv tance i textu je příkladem lidové adaptace zdvořilostních motivů v starší vrstvě tanců (např. v menuetu) do laškovné zábavní roviny. Můžeme předpokládat, že úsloví “kuku” je jakousi připomínkou tzv. “okénka” ve starém lendleru nebo menuetu.

Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy: Pavel Battěk (1958) a Ludmila Battěková (1963), Adam Cipra (1975) a Dana Dobrovodská (1959), Ondřej Pfeffer (1956) a Pavlína Čermáková (1963), muzika jako v D. 1.

K melodii 1. – 14. taktu patří text:

Koupil sem si na kalhoty
za dva zlatý manže-, manžestru,
eště mi ho kousek zbylo
na ve-, na ve-, na ve-, na vestu.

Dvojice tančí v zavřeném držení na místě a po kole.
1. – 4. takt: Tanečník a tanečnice se na místě pohupují z nohy na nohu – na každou čtvrt jeden pohyb vpravo a vlevo.
5. – 7. takt: Rychlé přísunné kroky vpravo – na každou čtvrt jeden krok.
8. – 11. takt = 1. – 4. taktu.
12. – 14. takt: Rychlé přísunné kroky vlevo.
15. – 22. takt: Rychlá polka.

Sběr a popis A. Hajný. ČL 3, 1894, s. 503.
Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta
Pozn. H. L. :
Tanec manžestr je rozšířen ve všech českých oblastech s různými obměnami kroků. Srov. např. Vycpálkův manžestr z Choceradska ČT, 1921, s. 62, jehož zápisy rovněž pocházejí z 90. let 19. st. Tanečně je totožný s Hajného popisem též popis K. V. Adámka z Hlinecka1, ČL 6, 1897, s. 444.
Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy jako v D.8.

Jede sedlák z posvícení, veze v pytli holuby,
kluci na něj pokřikujou, aby jim dal holuby.
Holu, holu, holuby, kluci na něj pokřikujou,
aby jim dal holuby.

Trojicový tanec s figuracemi: chůze po kruhu a otáčení v zavěšení za lokty. CH má ruce složeny vpředu v pase.
1. – 12. takt: 2 D jsou zavěšeny za CH lokty, druhou ruku mají v pase; postupují velmi pomalu pochodovým krokem vpřed.
Ve 12. t. se obě tanečnice pustí chlapce.
13. – 14. takt: Tanečnice po pravé straně CH se zavěsí loktem pr. ruky do pravého lokte CH a oba učiní zátočku čtyřmi kroky vpravo.
15. – 16. takt: CH se pustí pravé tanečnice, zavěsí se levým loktem za levý loket D stojícího vlevo a učiní zátočku vlevo.
17. – 20. takt= 1. – 12. taktu.
21. – 24. takt= 13. – 16. taktu.
25. – 28. takt = 1. – 12. taktu.

Sběr a zápis A. Hajný, ČL 3, 1894, s. 503. Srov. cit. sbírku Sv. Šebka, s. 103.
Taneční příprava: D. Stavělová
Hudební úprava: M. Rychta

Pozn. H. L . :
Totožný popis uvádí též Vycpálek, ČT 1921, s. 74 pod názvem “Pšenička” z Choceradska. V textu je logičtější výklad – namísto “aby j im dal holuby” Vycpálek uvádí “aby pustil holuby”. Stejný text uvádí také sbírka J. Michala Písně a tance z Hradecka” pod názvem pšenička, obohacený ještě o další sloku: “Prodal sedlák, prodal pšenku, bublají mu holuby, koupil kožich vyšívaný a nosí ho na ruby”; tentokráte ovšem také jako tanec párový i s řetězovou variací v kole.

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy: Adam Cipra (1975), Dana Dobrovodská (1959) a Jana Rychtová (1946), David Drha (1976), Alexandra Gjurová (1963) a Bohdana Růžičková (1971), Ondřej Pfeffer (1956), Ludmila Battěková (1963) a Pavlína Čermáková (1963), muzika a zpěváci jako v D. 6.