Stávaj, stávaj, hospodářu, stávaj lenivý,
šeci ftáci postávali, léťá k snídani,
za ním letí křepelenka, iných ftáků dost.
ej, napřed letí kos, to je ten skorý host,

Hospodářu, honem stávaj a skoč do gatí,
zapřáhni si svoje koně, chyť sa opratí,
lebo z tvého polečka nezbude ti zrnečka,
co ti ftáci zezobali, už ti nevráťá.

Už bylo tri štvrtě na sedmú,
má milý, rozmilá, poď se mnú,
půjdeme žíti to krásné kvítí
na lučinu zelenú.

I. verze (starší)
Tanec má 3. části:
I. Zpěv taneční písně s doprovodnými pohyby
Zpěvák stojí čelem k hudbě, předzpěvuje 1. sloku taneční písně. Zpěv doprovází gestikulací levé nebo pravé paže tlesknutím a přenášením váhy těla v rytmu zpívané písně. Děje se to něko­likerým způsobem, např. v lichých taktech na levou nohu šikmo vlevo stranou, druhá noha se pozvolna přisouvá k noze výkročné, v sudých taktech pak naopak. Na zatleskání k němu přibíhá tanečnice. Tanečník ji obejme pravou rukou kolem pasu, ona položí levou ruku ohnutou v lokti přes pravé rameno (prsty směřují ke středu zad), vnější ruce připaženy. V tomto postoji a držení spolu přenášejí váhu těla stejnosměrně (v lichých taktech doleva, v sudých doprava) až do konce zpěvu.

II. Víření dvojice kolem společné osy vpravo a vlevo stranou
Víření je prokládáno “táháním rukama”. Tento prvek může být jednak na začátku víření, při změně směru víření anebo v závěru tance po skončení víření. Někdy se mezi vířením nebo mezi “táháním rukama” objeví i podtočení tanečnice.
1. – 4. takt: Dvojice v postavení pravými boky u sebe (CH drží D oběma rukama kolem těla, D mu položí ruce na jeho paže ze stran), víří doprava (oba čelem vpřed). Vykračuje vnitřní nebo vnější noha nebo jeden tanečník vnitřní, druhý vnější nohou.
1. takt – a: D vykročí pravou nohou (vnitřní), CH levou (vnější). Nohy došlápnou celým chodidlem na zem a současně povolí v koleně.
b: Krok druhou nohou vpřed, kolena odpérují nahoru. Takto se otáčí dvojice až do konce 4. taktu.
5. takt: Přetáčí se levým bokem k sobě a v taktech 6. – 8. víří opačným směrem v postavení levými boky u sebe, vykračuje stejná noha jako prve (nyní CH vnitřní a D vnější).
9. takt: Dvojice se natočí čelem proti sobě. Drží se za obě ruce asi ve výši pasu. Přešlápnutím na nohu, která je nyní na řadě, napne CH i D pravou ruku k levému rameni svého protějšku (levou ruku současně pokrčuje).
10. takt: Totéž naopak s přešlápnutím na druhou nohu a se současným hmitem v kolenou.
11. – 12. takt = 9. – 10. takt.
13. – 14. takt: Na začátku 13. taktu přechytne CH pravici D a až do konce 14. taktu ji pod spojenými pravicemi 2 x podtočí doleva krokem s mírným podřepáváním na 1. dobu (jako u víření).
15. – 16. takt: Dvojice se opět uchopí za obě ruce a zakončí znovu “táháním rukama”, nyní tak, že napřed každý napne levou ruku a pokrčí pravou a zpět.
17. – 20. takt: Dvojice se uchopí k víření v postavení pravými boky u sebe a víří jako v taktech 1. – 4.
21. takt: Dvojice se přetáčí opačnými boky k sobě jako v taktu 5.
22. – 24. takt: Dvojice víří doleva jako v taktech 6. – 8.
Takto lze přetančit na 1. přehrávku nápěvu taneční písně.

CH zpívá druhou sloku písně
Při zpěvu se drží a pohupují přibližně stejně jako v 1. sloce.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci 1 x.
V tanci se opakují přibližně tytéž figury jako prve, ale poněkud v jiném uspořádání.
1. – 4. takt: Dvojice natočena čelem k sobě se uchopí za obě ruce a přetahuje střídavě pravé a levé paže svého protějšku ke svému rameni. V 1. taktu CH nakročí na pravou nohu. natáhne svoji pravou paži k levému rameni D. V 2. taktu naopak přešlápne na druhou nohu a natáhne opačnou paži, podobně i D.
5. – 8. takt: Dvojice se uchopí k víření pravými boky u sebe a nakročením pravou nohou (pokud vykročí stejně) zahájí víření.
9. – 12. takt: Víření doleva, vykračuje opět pravá, nyní vnější noha (obrat se provede v 9. taktu).
13. – 16. takt: Dvojice se natočí čelem k sobě, uchopí se za obě ruce a následuje opět “táhání rukama”: našlápnutím na pravou nohu natáhne CH i D současně pravou ruku k levému rameni svého protějšku (13. takt). V dalším taktu totéž opačnou nohou a opačnou rukou (14. takt).
15. – 16. takt = 13. – 14. takt.
17. – 20. takt: Dvojice opět víří doprava v postavení pravými boky u sebe.
21. – 24. takt: Víření doleva levými boky u sebe.

CH zpívá další píseň.
Dvojice se pohupuje při zpěvu jako obvykle (viz nahoře).

Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci 1 x.
1. – 4. takt: Dvojice víří doprava.
5. – 8. takt: Dvojice víří doleva (změna směru v 5. taktu).
9. – 12. takt: Dvojice čelem proti sobě: “táhání rukama” (začíná našlápnutím na pravou podtočí a napnutím pravých rukou vpřed).
13. – 14. takt: CH přechytne pravicí pravou ruku D a 2 x ji přetočí doleva.
15. takt: D se dotočí a uchopí se s CH opět za obě ruce.
16. – 17. takt: “Táhání rukama”.
18. – 22. takt: Víření doprava až do konce.

II. verze
Tančí ji ostatní páry pod vlivem souborové praxe.

Tančí a hraje skupina z Hroznové Lhoty Jan Falešník (1930) a Apolena Valíčková (1921), Milan Frola (1974) a Jiřina Pomajbíková (1973), Libor Motyčka (1974) a Eva Majerová (1973), Petr Pavka (1969) a Věra Valíčková (1975), Jiří Prachař (1974) a Alena Valíčková (1979), muzika ve složení Petr Galečka (1974) prim, Petr Hlahůlek (1968) housle-terc, Josef Kútný (1961) viola kontr, Pavel Valíček (1969) cimbál a Jiří Valíček (1973) kontrabas.

[: Lepší je vínečko, než-li voda :],
[: lepší je cérečka, než-li vdova :].

[: Cérečka miluje, nic neříká, :]
[: a vdova spomíná neboštíka :].

Písecký stárek porúbal hájek,
[: porúbal, posekal švarný šohajek :].

Písecký stárku, nerúbaj hájku,
[: nerúbaj, nesekaj, švarný šohajku :].

Písecké děvčata, pěkné líčka máte,
enom nám povězte, čím sa umýváte.

Tančí dvojice smíšené před muzikou. Tanec zahajuje CH předzpěvem taneční písně. Při zpěvu přenáší váhu těla. gestikuluje pažemi atp. Na zatleskání k němu přiběhne D, postaví se po jeho pravici, uchopí se za vnitřní ruce a přenášejí spolu váhu těla tím, že v lichých taktech vykročí vnější nohou vpřed, vnitřní noha se mírně posune s limitem podřepmo v kolenou, kmih spojenými vnitřními pažemi vpřed. V sudých taktech provedou krok vnitřní nohou vzad s přísunem vnější nohy – ukončeno limitem podřep­mo, kmih spojených paží vzad. Někdy se nohy nepřisouvají, pouze se hmity v kolenou přenáší váha těla z jedné nohy na druhou.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci.
Dvojice se zavěsí za pravé lokty a víří vpravo kolem krokem:
1. takt – a: Vykročí vnitřní (pravou nohou) vpřed po kroužku, špice vytočena zevnitř, noha v koleně mírně povolí,
b: Rozšafný krok vnější nohou vpřed, špice mírně vtočena dovnitř, pravá noha v koleně odpéruje nahoru.
Takto se víří až do konce přehrávky nebo se změní směr i noha a část písně víří závěsem za levé lokly doleva. Při změně směru se dvojice s tlesknutím zastaví čelem k sobě, na druhou dobu výdrž a pak teprve následuje víření opačným směrem za levé lokty. Opět vykračuje vnitřní, nyní levá noha s podřepem v koleně.
Po předzpěvu další písně dvojice tančí podobně jako prve, jenže před zahájením víření přešlapuje v držení téměř jako ke kolovému tanci (D natočena obličejem k CH) na místě po několik taktů s natáčením jedním a druhým směrem, pohyb CH:
1. takt – a: CH se natočí o 45° vpravo k D a současně udělá krok levou nohu přes pravou, pravá vzadu na špičce,
b: Přešlap na místě na pravou nohu.
2. takt – a: Obrat o 90° vlevo a současně zakročí levou nohu za pravou nohu na celé chodidlo, pravá noha se odlepí patou od země.
b: Zvedne pravou nohu od země a došlápne na ní od země.
3. – 4. takt = 1. – 2. takt.

Pohyby D:
1. takt – a: D pozvedne pravou nohu od země, mírně ji pozvedne v koleně a zakročí za patu levé nohy, která se opírá jenom přední částí chodidla o zem.
b: Pozvednutou levou nohu došlápne na zem na stejném místě kde prve stála.
2. takt – a: S natočením o 90° za levým ramenem čelem k CH došlápne pravou nohu na zem, špice vtočena mírně zevnitř, levá pata odlepena od země.
b: Zvednutím levé nohy došlápne zpět na zem.
3. takt – a: Vrací se nazpět pravou nohou za levou nohu s otočením o 90° vpravo. Levá noha na přední části chodidla.
b: Pozvedne levou nohu od země a došlápne celým chodidlem zpět na zem.
4. takt = 2. takt.
V dalších taktech se zavěsí dvojice za pravé lokty a víří shora uvedeným krokem až do konce písně vpravo. Na a) každého taktu vykročí pravá noha s podřepem v koleně.

CH zpívá další sloku písně.
Dvojice se pohupuje před muzikou v držení za vnitřní ruce jako prve.

Hudba přehrává píseň k tanci poprvé.
Dvojice tančí v prvních čtyřech taktech přešlapování na místě jako prve.
5. – 8. takt: Dvojice víří v závěru za pravé ruce lokty krokem jako nahoře.
9. takt: Zastaví víření tím. že se na a) otočí čelem k sobě se současným tlesknutím každý do svých dlaní, na b) výdrž.
10. a další takty: Víření doleva za levé lokty až do konce nápěvu.

Hudba zahraje dohrávku.
CH roztočí D, která se otáčí na místě přešlapováním z nohy na nohu (otáčí se doprava a vykračuje pravou nohou). CH cifruje. Po určité době se opět zavěsí za pravé lokty a zakončí vířením vpravo. Tanec je ukončen šlapákem, který bývá prokládán čtyřmi přísunnými kroky stranou.

Tančí Jiří Höhn (1957) a Ludmila Höhnová (1957), hraje muzika souboru Radošov z Veselí nad Moravou ve složení Antonín Těthal (1958) primáš, Richard Bittner (1964) klarinet, Přemysl Kolaja (1958) housle-kontr a Jaroslav Smutný (1934) kontrabas.

Ej, topol, topol, zelený topol,
dyž ty mňa nechceš, tož mňa daj pokoj,
hojása, hojása, tož mňa daj pokoj.

Dyckys ně říkal, že si ňa vezneš,
až za kopečkem žitečko zežneš,
hojása, hojása, žitečko zežneš.

Co dělá Kača, co dělý Kača,
v trávě zelenéj, v trávě zelenéj.

[: Vije pérečko :] [: z růže červenéj :].

Začíná CH předzpěvem první sloky taneční písně před hudbou. Na pokyn zatleskáním atp. k němu přichází D. Pokud k němu přijde ještě za zpěvu písně, postaví se vedle něho, uchopí se za vnitřní ruce a až do konce zpěvu přenášejí váhu těla na a) na vnější nohy, na b) na vnitřní nohy. Po přezpívání taneční písně se otočí čelem k sobě, založí ruce v bok a tančí nejprve pohyby jednou nohou.
1. takt – a: CH ve stoji na levé noze, přední část chodidla pravé nohy vpředu. D současně ve stoji na pravé noze, se opře země špičkou chodidla levé nohy vzadu.
b: CH se opře špičkou pravé nohy země vzadu a D špičkou levé nohy země vpředu.
2. takt a = 1. takt a.
b: CH i D přinoží.
3. – 5. takt: Dvojice se zavěsí za pravé lokty a otáčí se vpravo kolem téměř obyčejnými kroky se sotva znatelným zapérová-ním vnitřní nohy v koleně.
6. takt: Dvojice zastaví čelem k sobě, tleskne do dlaní a výdrž, D s mírným povolením v kolenou.
7. – 12. takt: Zátočka za levé lokty, vykračuje vnitřní (levá) noha.
Celé se ještě jednou opakuje.

Nyní zpívá CH další píseň. Dvojice se za zpěvu natáčí na místě (D chodidla u sebe), při pohybu spojených paží vpřed zevnitř a při pohybu spojených paží vzad dovnitř. Na první přehrání nápěvu CH D roztočí. D se točí doprava, vykračuje pravá noha, CH cifruje. Při druhém opakování nápěvu se zavěsí za pravé lokty a víří na místě vpravo, vykračuje pravá noha s mírným podřepem atd.

Tančí a hrají Karel Buček (1971) a Petra Blažková (1974), muzika souboru Radošov z Veselí nad Mor. jako v F. 2.

Nedívaj sa, miłá, na moju černú tvář,
ale sa podívaj, jaký su hospodář.

Má miłá była bys červená jako rys,
ej kdybys ty nechodiła s chłapcama na rybíz.

Žádný neví, jak je ně, [: jak je ně:],
dyž ňa stará baba [: obejme :],
jak bych hořký polýnek jedł,
do samého tŕňá sedł, tak je ně, [: tak je ně :].

Žádný neví, jak je ně, [: jak je ně :],
dyž ňa mładá dívka [: obejme :],
jak bych cukr, mandle jedł,
do karafiátů sedł, tak je ně, [: tak je ně :].

Tanec začíná předzpěvem taneční písně. CH začne zpívat 1. sloku, muzikanti jej doprovázejí. Po chvíli přivolá k sobě tanečník tanečnici, která se s ním uchopí jako k horňácké sedlácké: CH ji uchopí pravicí kolem pasu. ona položí levici ohnutou v lokti na jeho záda nebo ji překlopí přes jeho pravé rameno. Vnější paže spojí stříškovitě, takže CH uchopí levou rukou pravou ruku D (hřbety obou rukou nahoře, palce zaklesnuty) nebo se dvojice drží při zpěvu pouze za vnitřní ruce v připažení. V tomto postavení a držení přenášejí při zpěvu váhu těla vpřed na vnější nohy, vzad na vnitřní s mírným hrnkem v kolenou. Drží-li se při zpěvu pouze za vnitřní ruce. při pohybu vpřed se natočí mírně od sebe (liché takty) a při pohybu vzad (sudé takty) obličejem k sobě.

Hudba přehrává předzpívaný nápěv poprvé.
Dvojice se uchopí v držení jak u sedlácké (viz nahoře). V 1. taktu
udělá dvojice na vnější noze malý krok poskočný směrem vpřed k muzice, vnitřní nohy mírně pokrčeny v koleně, chodidla vodorov­ně se zemí. Ve 2. taktu došlápnou na vnitřní nohy vzad, poskočí na nich a vnější nohy pokrčeny v koleně mírně přitáhnou k noze poskakující.
3. – 4. takt = 1. a 2. takt.
5. – 8. takt: Dvojce se otáčí krokem poskočným (v každém taktu 1) kolem společné osy doprava (D couvá). CH i D vykračují vnější nohou: D pravou vzad, CH levou vpřed.
1. – 8. takt se opakuje: Dvojice se pustí, uchopí se za pravé ruce, pravými boky u sebe a postupují naznačenými přísunnými kroky okolo sebe s mírnými výkyvy spojených pravic v lichých taktech směrem doprava, v sudých doleva (za záda CH). Při obcházení jde CH i D tou nohou, která je na řadě (CH levou, D pravou). V každém taktu se provede 1 naznačený přísunný krok. CH postupně přejde do mírné cifry. Takto tančí až do konce přehrávky.

CH zpívá další píseň.
CH v postavení čelem k hudbě, drží se s D za vnitřní ruce a při zpěvu přenášejí oba známým způsobem váhu těla vpřed a vzad s natáčením od sebe a k sobě a s mírnými švihy spojených paží vpřed a vzad.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv.
Dvojice se uchopí do sevřenějšího držení jako u sedlácké a začíná poskoky na místě vnější nohou vpřed, vnitřní vzad.
1. takt: CH i D malý krok poskočný, vnější nohou vpřed, vnitřní noha mírně pokrčena v kolenou, chodidla vodorovně se zemí.
2. takt: Došlápnutím na vnitřní nohy vzad poskok, vnější nohy pokrčeny v kolenou, mírně potáhnou k noze uskakující.
5. – 10. takt: Otáčejí se poskočným krokem v polootevřeném držení vpravo kolem, D couvá, CH postupuje vpřed. Vykročí vnější noha (v každém taktu 1 poskok).
11. takt: Dvojice se otočí k sobě, uchopí se za pravé ruce a v taktu 11. až 16. se obchází, D naznačeným přísunným krokem, CH drobnou cifrou vpravo kolem s výkyvy spojenými pažemi vpravo a vlevo stranou (podrobnosti viz nahoře).
17. takt: Dvojice se stále drží za pravé ruce, posledním krokem se natočí k muzice a švihem spojených pravic vpřed přenese váhu těla na vnější nohy (D na pravou, CH na levou, CH má levici v gestu).
18. takt: Držíce se stále za pravé ruce kmih vzad s přenesením váhy těla na vnitřní nohy.
19. – 20. takt: Podobně. V závěru 20. taktu se dvojice opět přechytne za vnější ruce.

Zpěv další písně.
Postavení a pohybový doprovod jako nahoře.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci.
Dvojice v postoji čelem k hudbě, držení jako k sedlácké. opakuje tanec poskočnými kroky:
1. – 4. takt: Poskoky v lichých taktech vnější vpřed, v sudých vnitřní vzad.
5. – 10. takt: Otáčení poskočnými kroky – vykračuje vnější noha.
11. – 20. takt: Dvojice se uchopí za pravé ruce a obchází se až do konce tance naznačeným přísunným krokem u CH dokola s kmihy spojených pravic, v lichých taktech vpravo stranou, v sudých vlevo vzad za záda tanečníka. Vykračují CH levou, D pravou nohou.
V závěru tance se dvojice zastaví čelem k sobě, CH si levicí přidrží pravou ruku tanečnice, pravicí ji plácne do její pravé dlaně (dá jí “pac”) a vzápětí D mu obloukem plácne levicí shora na hřbet jeho pravé ruky.

Tančí a hrají členové souboru Radošov z Veselí nad Moravou Jaroslav Smutný (1934) a Vlasta Smutná (1933), muzika jako v F. 2.

[: Eště sa to nestało :], [: ale sa može stat :].

[: Ty sa možeš oženit :], [: a já sa možu vdat :].
[: Kážú sa mně můj tatíček oženit :],
[: a já sa bójím, že ňa bude žena bit :].

[: Ani bych si Rakušanky nepojał, :]
[: oj, dyby měła kasaničku za tolar :].

Sedlcká ze Vnorov se tančí buď ve dvojici nebo trojici (CH a 2 D).

Dvojicový variant:
Dvojice ve stoji čelem k hudbě se uchopí za vnitřní ruce, vnější ruka D připažena. CH levicí volně gestikuluje. Při zpěvu 1. sloky (zpívají CH) přenáší dvojice váhu těla v mírném postoji rozkročném, v lichých taktech vpřed na vnější nohu, kmih spojenými pažemi vpřed, dvojice se mírně odvrátí od sebe. V sudých taktech se přenese váha těla vzad na vnitřní nohu. spojené paže kmih vzad. Dvojice se k sobě mírně přivrátí obličejem. Přenášení váhy těla se provádí jemně houpavě, s vypérováním v kolenou a se střídavým uvolňováním paty vnitřní nohy a špičky vnější nohy. Při přenášení váhy těla je důležité, aby při pohybu těla vpřed se vysouvala mírně pánev vpřed, a při pohybu zpět se zatahovala vzad.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv poprvé.
Při prvním přehrání nápěvu se zavěsí dvojice za pravé lokty a otáčí se zvolna doprava. V každém taktu 2 kroky našlapované na celé chodidlo jakoby mírně vypérované v kolenou, vykračuje vnitřní (pravá) noha. Volné ruce v bok.

Hudba opakuje nápěv k tanci podruhé.
V 1. taktu dvojice se zastaví, natočí se čelem k sobě, CH i D tleskne do dlaní, D výdrž ve stoji. Od 2. taktu až do konce přehrávky se otáčí doleva, vykračuje levá noha, ruce v bok.

Zpěv 2. sloky písně.
Dvojice se pohupuje jako prve.

Hudba přehrává předzpívaný nápěv poprvé.
1. – 10. takt: Víří dvojice jako prve závěsem za pravé lokty.
11. takt: Dvojice se zastaví čelem k sobě, tleskne na 1. dobu do dlaní, na druhou výdrž.
12. – 20. takt: D se otáčí na místě doprava přešlapováním z nohy na nohu (vykročí pravá), CH cifruje. Takto až do konce přehrávky.

Zpěv 1. sloky další písně
Dvojice v držení za vnitřní ruce přenáší váhu těla jako obvykle. Dvojice se otáčí střídavě za pravé a levé lokty. Při výměně směru se vždy dvojice otočí k sobě, tleskne do dlaní a výdrž.
Zpěv 2. sloky 2. písně a následující tanec. Viz zpěv první sloky.

Hudba přehrává nápěv k tanci.
Na začátku přehrávky roztočí CH D doprava. D se otáčí na místě přešlapováním na pravou a levou nohu. D našlapuje na celá chodidla, dvěma kroky se otočí 1x dokola. Při našlapování jakoby lehce tělem pérovala. Je to velice půvabné a elegantní otáčení. Paže volně podél těla – podporují stabilitu při otáčení. CH cifruje. V závěru může končit tanec opět vířením za pravé lokty.

Trojicový variant (CH a dvě D):
V této formě se tančívala sedlcká pouze výjimečně (bylo-li např. více děvčat než chlapců) anebo z určité bravury, že CH dokázal tančit se 2 tanečnicemi.
Trojice se drží za vnitřní ruce v připažení, vnější rovněž připaženy.

Zpěv 1. sloky taneční písně, zpívá CH.
Trojice se na místě pohupuje přísunně v lichých taktech vpřed, v sudých vzad. Někdy pouze přenáší váhu v mírném stoji rozkročném jako u dvojicového variantu (např. pravá D pravou vpřed, CH a levá D levou nohou vpřed a opačnou nohou vzad). Spojené paže při pohybu vpřed kmihnou vpřed, při pohybu vzad rovněž vzad.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv poprvé.
Trojice se pustí. CH se zavěsí s pravou D za pravé lokty a v taktech 1. a 2. se zatáčí závěsem za pravé lokty 4 krůčky našlapovanými jakoby opatrně na celé chodidlo jednou vpravo kolem. CH i D vykročí pravou nohou. Levá D se současně otáčí na místě 4 krůčky doleva, vykročí levou nohou, ruce podél těla. Otočí se jednou kolem.
3. – 4. takt: CH pustí pravou D, která sama pak pokračuje v otáčení 4 kroky na místě doprava. CH se zatím zatáčí 4 krůčky s levou D za levé lokty.
5. – 7. takt: CH pustí levou D a zatáčí se s pravou D za pravé lokty 6 krůčky. Levá D se otáčí sama doleva rovněž 6 krůčky.
8. – 10. takt: Totéž, ale CH s levou D, pravá se otáčí sama na místě 6 kroky vpravo.
11. – 20. takt: 1. – 10. takt se ještě jednou opakují.

Zpěv 2. sloky taneční písně.
Stejně jako při první sloce.

Hudba opakuje přezpívaný nápěv.
1. – 20. takt: CH pustí obě D, sám začne cifrovat, obě D se otáčejí na místě podobně jako u dvojicového variantu, paže u těla, přešlapováním z nohy na nohu, pravá D doprava (vykračuje pravou nohou), levá D doleva (vykračuje levou nohou).

Zpěv 1. sloky 2. písně.
Trojice se pohybuje jako prve.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv.
Po celou dobu přehrávky se zatáčí CH střídavě s pravou D za pravé lokty a s levou D za levé lokty. Lichá D se vždy otáčí na místě ve směru zátočky s CH. Zde by mělo být dbáno přesně na frázování písně.

Zpěv 2. sloky 2. písně.
Viz zpěv 1. sloky

Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci.
CH uchopí obě D za ruce, spojené paže zvedne do výšky a po celou přehrávku tanečního nápěvu poskakuje na místě krokem poskočným (v každém taktu 1 poskok). V lichých taktech poskočí na levé, v sudých na pravé noze. Při poskoku je druhá noha mírně pokrčena přednožmo, chodidlo vodorovně se zemí. D se přitom podtáčí krokem jako při samostatné otáčce na místě pod spojenou paží s CH. Pravá D se otáčí doprava, vykračuje pravá noha, levá D se otáčí doleva, vykračuje levá noha.

Tančí Petr Pavka (1969) a Jana Smutná (1955), Tomáš Vajdík (1973), Květoslava Kuryviálová (1968) a Dagmar Zacharová (1969) ze Vnorov, hraje Cimbálová muzika z Hroznové Lhoty ve složení Jan Grombíř (1953) primáš, Jan Kučera (1946) housle-terc, Vít Prášek (1971) housle-obligát, Petr Kučera (1974) housle-kontr, František Okénka (1951) cimbál a Josef Macek (1947) kontrabas.

Povídajú, že su chłápek;
že já mosím nosit kłátek, já su chłap.

Dyž było mája měsíce,
kúpił ně miłý střevíce,
já střevíčky ráda nosím
za milého boha prosím velice.

Už je to už, pobil ňa muž,
pobil ňa velice, že sem išla k muzice, nepůjdu už.

[: Vrana na dubě žaludy glve, :]
[: pověz ty ně, vrano, čí Janča bude. :]

Sú mlynáři, sú, dyž jim kola jdú,
sú mlynáři dobří chlapi, dyž jim mlýny klapy, klapy,
hodně zemelú.

Sú mlynáři, sú, dyž jim kola jdú,
dyž jím kola nechcú jíti, mlynářé sa chyťá pití,
nic nezemelú.

Sú mlynáři, sú, dyž jim kola jdú,
dyž jim kola nechcú jíti, mlynářé sa škrábú v řiti,
nic nezemelú.

Mynářská byla známá v širokém dalekém okolí. Předváděla se v užší nebo širší podobě při různých domácích zábavách (vaření trnek, loupání fazole atp.). Hlavního uplatnění docházela v druhý svatební den. kdy se konaly různé podobné zábavy jako podkúvání, holení atd. Při mynářské se vlastně napodoboval žertovně (někdy až příliš) chod mlýna a ošetřování mlýnských strojů stárkem anebo šikovnou paní mlynářkou.
Obvykle 4 chlapci nebo muži se smyslem pro legraci, oblečení do bílých traslavic a konopných košelí, přicházeli s písní “Sú mlynáři, sú” doprostřed sálu nebo jizby. Každý z nich nesl židli, které pak postavili vždy 2 a 2 opěradly proti sobě. Sami se pak postavili čelem k opěradlům, sklonili se a děvčata nebo domácí přes ně přetáhly velkou plachtu. Představovali tím vlastně mlýnské složení. Hudba může podchytit předzpívaný nápěv a chlapci pod plachtou zpívají stále dokola uvedený taneční nápěv “Sú mlynáři, sú”, opírajíce se přitom o lenochy židlí. Zdvíhají současně paty od země a přirážejí je zpět k zemi (v každém taktu dvakrát nadzvedají paty). Nadzvednutí se provede v předtaktí, aby na každou dobu dopadli patami na zem. Pokud mají obuty vysoké boty s podkůvkami, znázorňují tím dokonale chod mlýna. Sami se přitom potřásají a plachta, kterou jsou přikryti, se natřásá v rytmu zpívané písně. Kolem mlýnského složení obchází šikovná paní mlynářka s metličkou v ruce, která zkouší, jestli je už mouka hotová (předtím položila na sedadla některých židlí trochu mou­ky). Tu pak při obchůzce nabírá na dlaň a fouká do ní. Přitom stále obchází kolem a čistí složení. Není výjimkou, že při tomto úkonu se připojí i často peprnější poznámky z řad přihlížejících svatebčanů atd.

Tančí a hraje skupina z Hroznové Lhoty, mlynářku Věra Valíčková (1975), “mlýnské složení” Jiří Prachař (1974), Milan Frola (1974), Libor Motyčka (1974) a Petr Pavka (1969), asistují ostatní členové skupiny, muzika jako v F. 1.

Notace dohry Magdalena Múčková

[: Strýče Słavíku, poďme na viku, :]
[: nasečeme, navážeme nošu velikú :].

[: Tetka Dudněna spadly do sena, :]
[: roztrhly si rubáčisko až po kolena :].

Je to druh lidové čtverylky. Tančí 4 páry v postavení do kříže. V hospodách tancovaly obvykle “z rohu do rohu”. D po pravici CH. Jednotlivé dvojice stoji čelem proti sobě, držení ke kolovému tanci zavřené. Spojené paže, CH levice a dívčina pravice, směřují ke středu taneční plochy. Páry jsou rozpočítány od 1. do 4. V pravém rohu u muzikantů je první pár, v levém rohu u muzikantů je druhý pár, diagonálně proti 1. páru v rohu stojí 3. pár., proti 2. páru stojí 4. pár. Tanečníci si obvykle při tanci zpívají, alespoň zpočátku. Při dalších opakováních hraje obvykle hudba anebo se střídá se zpěvem dalších slok.
1. – 4. takt: Všechny 4 dvojice za zpěvu písně tančí 4 přísunnými kroky stranou do středu kruhu. CH vykročí levou, D pravou nohou. Při každém přísunném kroku provede taneční dvojice kmih spojenými pažemi zdola nahoru a zpět. Poslední přísunný krok do středu je ukončen malým hmitem podřepmo.
5. – 8. takt: Všechny 4 dvojice se vracejí 4 přísunnými kroky zpět na svá místa. Vykračují opačnou nohou (CH pravou, D levou) a spojené paže doprovážejí kmihy shora dolů v při každém kroku.
9. – 12. takt: Všechny 4 dvojice přebíhají na protější místo čtyřmi cvalovými kroky. CH vykračuje L, D pravou. Spojené paže v klidu napjaty ve směru tance do středu taneční plochy. Začínají vybíhat současně.
9. takt: Všichni postoupí 2 cvalovými kroky ke středu současně.
10. takt: Dalšími 2 cvalovými kroky přebíhá 1. a 3. dvojice na protější místo (tanečníci se míjejí zády), 2. a 4. dvojice provedou 2 cvalové krůčky téměř na místě.
11. – 12. takt: Přebíhají 2. a 4. dvojice cvalovými kroky na protější místo (CH se míjejí zády). 1. a 3. dvojice se pohupuje cvalovými krůčky na protějším místě.
Po vystřídání míst se všichni přechytnou (změní držení) tak, že nyní drží CH pravicí levou ruku D. Spojené paže všech směřují opět do středu.
13. – 16. takt = 5. – 12. taktu, ale dvojice se nyní vracejí stejným postupem na svá místa.
Takt 9. – 16. se ještě jednou opakuje.

Hudba zahraje dohrávku.
1. – 16. takt. Dvojice v kolovém držení zavřeném tančí hladkou nebo mírně pohupovanou polkou jednou kolem proti hodinovým ručičkám. Pak se celý tanec opakuje. Nyní zpívají další sloku.

Tančí František Holubík (1958) a Jitka Eliášová (1960), Jiří Uřičář (1948) a Eva Brantálová (1950), Jiří Vítek (1960) a Marie Vítková (1960), František Vítek (1959) a Anna Polášková (1964), na akordeon hraje Rostislav Komoň (1977), všichni z Tvarožné Lhoty.

Můj, můj, můj nebožtík můj.

Tančí trojice v postavení čelném. CH uprostřed, po stranách 2 D. Na začátku tance se drží všichni 3 za vnitřní ruce, vnější připaženy.
1. takt: Trojice přenese houpavě váhu těla v mírném stoji rozkročném vpřed: pravá D na pravou nohu, CH a levá D na levou nohu. Spojené vnitřní paže mírný kmih vpřed.
2. takt: Přenesení váhy těla vzad, pravá D jde na levou nohu, CH a levá D na pravou nohu, kmih spojenými pažemi vzad.
3. takt = 1. takt.
4. takt = 2. takt.
5. – 6. takt = 1. – 2. takt. Ke konci 6. taktu se CH pouští D a opírá se jim zezadu o ramena.
7. – 8. takt: CH oporem o ramena D, odrazem z levé nohy. vykopnutím pravé vpřed, udělá překot nazad do stoje snožmo. Obě D se snaží, aby jejich postoj byl pevný a aby chlapce při překotu udržely.
1. – 8. takt se ještě jednou opakuje.
V další, rychlejší části následují zátočky CH střídavě s pravou a levou D.
9. – 10. takt.: CH se zavěsí s pravou D za pravé lokty a zatočí se s ní 1x kolem 4 rychlejšími krůčky. Vykračuje pravá noha. Levá D se otáčí na místě 4 kroky doleva, vykročí levá noha.
11. – 12. takt: CH se zavěsí s levou D za pravé lokty a zatočí se s ní 4 kroky 1x kolem. Pravá D se současně otáčí 4 krůčky 1x vpravo kolem.
9. – 12. takt se ještě jednou opakují.

Tančí Vojtěch Kozumplík (1972), Jana Kuryviálová (1972) a Pavla Přibylová (1976), Miroslav Otruba (1970), Květoslava Kuryviálová (1968) a Dagmar Zacharová (1969) ze Vnorov, hraje cimbálová muzika z Hroznové Lhoty jako v F. 5.