Studená vodička, studená jako led,
nemožu, můj milý, na tebe zapomnět.

Jednúc zapomenu, podruhéj spomenu,
potretí, duša má, suze ňa polejú.

Dajte ně, mamičko, gde mě ludé znajú,
gde mně staré baby roky nečítajú.

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě, D po pravici CH.
Držení polootevřené: CH uchopí D pravicí kolem pasu, D položí pravici ohnutou v lokti na jeho pravé rameno. Vnější paže spojí vpředu: CH uchopí levicí shora pravici D, hřbety obou nahoře, palce zaklesnuty do sebe.

Tanec má tři části:
I. Zpěv taneční písně s přenášením váhy těla vpřed na vnější nohy (liché takty) a vzad na vnitřní nohy (sudé takty)
1. takt – a: Malý krok vnější nohou vpřed, noha došlápne na celé chodidlo, koleno mírně napjato. Spojené vnější paže pozved­nou mírným obloukem z předpažení dolů do předpažení.
b: Přísun nebo přikročení vnitřní nohy k noze vnější s malým limitem podřepmo (noha se nepřisouvá úplně, zůstává asi o půl chodidla posunuta vzad). Spojené paže dokončují kmih do předpažení.
2. takt – a: Malý krok vnitřní nohou vzad, noha došlápne na celé chodidlo.
b: Vnější noha se přisune nebo přikročí k vnitřní s malým hrnkem podřepmo. Spojené paže se v druhém taktu vracejí z předpažení do původní polohy.
Liché takty = 1. taktu a sudé = 2. taktu.
V lichých taktech se dvojice mírně trupem zaklání (vyplývá to z pohybu spojených vnějších paží vpřed).
V sudých taktech se mírně trupem předkloní. Pozn.: pohyb při přenášení těla je ostřejší, výraznější.

II. Víření dvojice na místě kolem společné osy vpravo (D couvá, CH postupuje vpřed), skočným krokem, vykračuje vnitřní noha
1. takt – a: CH vykročí pravou nohou vpřed, chodidlo vytočeno špicí zevnitř, noha došlápne celou plochou chodidla na zem.
D vykročí levou nohou vzad, pata vytočena zevnitř. CH i D se odrazí vnitřníma nohama od země a otočí se asi o 180° doprava.
b: CH i D dopadnou celou plochou chodidla vnitřní nohy na zem. D současně doskočí pravou nohou k noze levé, chodidla vedle sebe. CH při doskoku mírně předkročí levou (vnější) nohou vpřed, špička vtočena dovnitř.
Takto víří až do konce 4. taktu, ve druhé době 4. taktu víření zastaví rázným dokrokem vnější nohy.
5. – 10. takt – nyní následuje víření doleva. CH couvá, D postupuje vpřed.
a: Vykročí oba vnitřní nohou – D vpřed po obloučku, špička mírně vytočena zevnitř, CH vzad, pata vytočena zevnitř. Odrazem z vnitřní nohy se otočí o 180° doleva.
b: D dopadne plochou celého chodidla vnější (pravé) nohy vedle nohy levé, nebo špička pravé nohy je mírně vysunuta vpřed. CH buďto doskočí levou nohou k noze pravé nebo zakročí levou nohou za patu pravé nohy, levé koleno mírně vytočeno zevnitř.

III. Samostatný taneční projev tanečníka a tanečnice
D se skočným krokem otáčí na místě a to buďto vpravo nebo vlevo.
Otáčení D doleva – paže podél těla. D se otáčí skočným krokem kolem vlastní osy doleva –
a: levou nohou mírně zakročí za patu pravé nohy, odrazí se z ní a otočí se asi o 90° i více;
b: pravá noha dopadne shora vedle nohy levé, při doskoku druhé nohy se dokončí otočení D asi o dalších 90°. Současně se přenese váha těla na pravou nohu a levá noha se připraví k výkroku v dalším taktu. Takto se otáčí až do konce fráze.
Tanečník přidupává na a: na pravou nohu, koleno povoleno, levá noha se odlepí od země a potlesk pravou dlaní do levé.
b: CH dokročí na levou nohu a přenese na ni váhu těla a napne kolena. Dlaně zůstávají v poloze jako po potlesku anebo se uvolní a připraví k dalšímu potlesku. V dalších taktech stejně.
Otáčí-li se D doprava, pak na a), předkročí levou nohou před pravou s otočením asi o 90°, současně se odrazí pravou nohou od země a doskočí jí k noze levé, a na b), udělá krok pravou nohou s vytočením špičky doprava (ven) a přenese na ni váhu těla, tím se připraví k odražení k výskoku v první době dalšího taktu.

Poznámka ke skladbě:
V tanci se střídá vždy předzpěv jedné sloky taneční písně s pohyby shora popsanými s druhou a třetí figurou. Skladba může být různá, tak některé dvojice po zpěvu jednotlivých slok pouze vířily střídavě vpravo a vlevo skočným krokem. Nebo po zpěvu tanečník tanečnici pustil, D se otáčelo po určitou část přehrávky doprava nebo doleva (podle zvyku) a v další části písně se dvojice uchopila k víření a až do konce vířila doprava. Tanečník při zpěvu někdy gestikuluje levou paží, aby zvýraznil text zpívané písně a po chvíli se opět uchopí s tanečnicí za vnější ruce jako na počátku.

Tančí Jan Miroslav Krist (1932) a Helena Vystrčilová (1941), hraje muzika souboru Olšava z Uh. Brodu ve složení Lubomír Málek (1945) prim, Petr Švehlík (1960) housle-terc, Josef Chýla (1956) viola-kontr, Stanislav Sládek (1952) klarinet, Horymír Sušil (1928) cimbál a Drahomír Horňák (1935) kontrabas.

Vyletěla holubička, hojtajda,
vyletěla holubička palagrija, palagra, 
z dolňanského kostelíčka, hojtajda.

Přeletěla hory, doly, hojtajda,
přeletěla hory, doly, palagrija, palagra,
šohajkovi do stodoly, hojtajda.

Šesť dní do týdňa, sedmá neděla,
[: pověz ně, milá s kýms to ležela. :]

Nech sem ležela, s kým sem ležela,
[: co je ťa po tom, byla neděla :].

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení, vnější ruce připaženy.

Tanec má několik částí:
I. Zpěv taneční písně
V uvedeném postavení a držení přenáší dvojice při zpěvu první sloky taneční písně (zpívá muž) váhu těla v mírném stoji rozkročmo, vnější nohy vpřed, s kmihy spojených vnitřních paží vpřed a vzad.
1.  takt – a: Hmitem přenesení váhy těla na přední nohy (chodidla zůstávají na svém místě), kmih spojených paží vpřed.
b: Dokončení pohybu z a).
2. takt = 1. taktu, ale přenesení váhy těla z vnějších nohou vzad na vnitřní, kmih spojených vnitřních paží vzad. Takto až do konce.
Pozn.: při přenášení váhy ve stoji rozkročném vnějšíma nohama vpřed se při pohybu vpřed poněkud uvolní pata vnitřní nohy a při pohybu vzad se nadzvedne špička vnější nohy.

II. Samostatný taneční projev CH a D (takt 1. – 4. první přehráv-ky písně)
D se otáčí na místě vpravo kolem vlastní osy skočným krokem. CH přidupává a tleská v rytmu tance.
Dívčí krok:
Otáčivý skočný krok D začíná v předtaktí (tj. ve druhé době posledního taktu předzpěvu), kdy D při zpětném přenášení váhy těla vzad na vnitřní nohu přešlápne na pravou nohu, špička mírně vytočena zevnitř a z celého chodidla se odráží do výšky. Současně uvolní levou nohu od země.
1. takt – a: Skokem na pravé noze se otočí téměř o 180° doprava, levá noha mírně pokrčena přednožmo dopadne téměř součas­ně s pravou nohou celým chodidlem na zem (levá špička vtočena dovnitř).
b: Pravá noha krokem na místě (chodidlo došlápne celou plochou na zem, špička vytočena zevnitř) se odráží od země a současně se levá noha uvolní od země.
Všechny další takty = 1. taktu.

CH při otáčení D poskakuje na místě na pravé noze, přidupává levou nohou a tleská současně pravou dlaní do levé: jeho pohyb rovněž začíná ve druhé době posledního taktu předzpěvu odrazem pravé nohy a pokrčením levé nohy.
1. takt – a: Pokrčená levá noha z poskoku na pravé doskočí na celé chodidlo, povolí mírně v koleně. Současně potlesk pravou dlaní do levé asi ve výši pasu, lokty mírně od těla. b: Přešlap na celé chodidlo pravé nohy a poskok na pravé (viz předtaktí – pohyb ve druhé době posledního taktu zpěvu).

III. Společné víření dvojice (takt 5. – 12. první přehrávky písně)
Postavení pravými boky u sebe, ale D předstoupí poněkud před CH, CH ji objímá pravou rukou kolem těla. D položí levici ohnutou v lokti přes pravou paži CH, prsty směřují k jeho pravé lopatce. Vnější (pravá) paže D připažena a levice CH mírně vzpažena pokrčeně. V tomto postavení a držení víří dvojice vpravo skočnými kroky, začínajícími v předtaktí odrazem z pravé nohy, levá pokrčena přednožmo, dopadem v první době taktu (5.) na celé chodidlo levé nohy předkročmo, špička vtočena dovnitř. Na b) CH i D krok pravou (vnitřní) nohou vpřed po obloučku, špička vytočena zevnitř. 6. až 12. takt = l. taktu.
Ve dvou taktech se vždy dvojice otočí jednou vpravo kolem. D v posledním taktu víření na první dobu dokročí na levou nohu, ale ve druhé době taktu nechává pravou nohu opřenou přední částí zlehka o zem, aby byla připravena k vykročení, kdy v další části obchází poskoky tanečníka až na své původní místo.

IV. Společné otáčení dvojice v postavení čelném
(D po pravici CH – CH objímá pravicí D kolem těla, D položí levou ruku ohnutou v lokti přes jeho pravou paži, prsty směřují k pravé lopatce CH), vnější ruce připaženy. V tomto postavení a držení se otáčí dvojice kolem společné osy doleva v taktech 1. až 8. poskočnými kroky, v lichých taktech na vnější noze směrem vpřed, vnitřní pokrčena v koleně kmihne vpřed, v sudých taktech poskokem na vnitřní noze s úhybem vzad, vnější nohy pokrčeny v kolenou kmihnou vzad. Těmito osmi poskoky s doprovodnými pohyby druhé nohy se otočí dvojice o 360° vlevo (CH couvá, D postupuje vpřed až do původního postavení čelem k hudbě).
9. – 12. takt: D obchází jednou kolem CH. který ji zpočátku posílá pravicí před sebe pod levou paží, kde D obchází celkem čtyřmi poskoky až na své místo. Při prvním poskoku vykračuje pravá noha. druhá noha je pokrčena přínožmo, v 2. taktu provede poskok na levé noze, pravá pokrčena přínožmo. V 11. taktu poskokem na pravé se blíží zadem kolem CH ke svému místu. Ve 12. taktu – a: Přešlápne na levou nohu, pravá zůstane lehce opřena o zem (připravuje se na vykročení pravou nohou vpřed při předzpěvu další sloky písně).
CH v 9. taktu provede jeden poskok a pak už jenom přešlápne a čeká až D přijde na své místo po jeho pravici. Tam se spolu uchopí opět za vnitřní ruce a jsou připraveni k přednesu další sloky písně.

Poznámka ke skladbě: Taneční skladba je pevně zafixována po předzpěvu jedné sloky taneční písně celkem na dvě přehrávky nápěvu. Sled figur, jak byl popsán nahoře, je závazný pro celý tanec, tj. po zpěvu písně se začíná samostatným tanečním proje­vem, pak následuje víření v postavení pravými boky u sebe skočným krokem jako při individuálním projevu. V další přehráv-ce nápěvu se otáčí dvojice v čelném postavení doleva poskočnými kroky s kmihy volné nohy střídavě vpřed a vzad. Celá kompozice je ukončena oběhnutím D kolem CH poskočnými kroky. Celý tanec končí vzájemným plácnutím tanečníka a tanečnice do dlaní.

Tančí Ludvík Ježek (1930) a Marie Ježková (1936) z Dolního Němčí, hraje Dolněmčanka z Dolního Němčí ve složení kapelník Antonín Turčín (1970) a baskřídlovka, Milan Bartoš (1968) a Antonín Daněk (1947) křídlovky, Miroslav Janča (1951) 2. baskřídlovka, Lubomír Miloš (1954) a Antonín Straka (1966) Es trubky, Jaroslav Kadlčík (1969) a Pavel Stojaspal (1970) trombony, Zdeněk Tinka (1968) a Antonín Zimčík (1951) klarinety, Ludvík Stojaspal (1940) kontrabas a Petr Janča (1950) bicí.

Dívča korytňanské, půjdeme na panské,
[: budeme otrásať, budeme otrásať jabúčka míšaňské. :]

Takého sem muža mala, co sa ježa bál,
[: [: od neděle, do neděle :] na peci ležal. :]

[: Zasadil sem čerešénku, ujaly sa dvě :],
[: [: už je s tebú, moja milá :], už je s tebú zle :].

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě. D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení. Vnější ruce připaženy.

I. Zpěv taneční písně
Tanec začíná obvykle tím, že CH předstoupí před muziku a zazpívá 1. sloku taneční písně. Při zpěvu přenáší váhu těla v mírném stoji rozkročném, v lichých taktech na levou nohu (mírně se natočí doleva), v sudých taktech na vnitřní nohu (mírně se natočí doprava). Zpěv doprovází gestikulací vztyčené levice. Několik taktů před dokončením zpěvu zatleská nad hlavou do dlaní. Na toto znamení k němu přibíhá D, postaví se po jeho pravici a uchopí se za vnitřní ruce v připažení. Zbývající takty pak oba společně přenášejí váhu těla: v lichých taktech přenesou váhu těla v mírném stoji rozkročném, vnější noha vpřed, s mírným zhupem vpřed na vnější nohy. Spojené vnitřní paže kmihnou spodním obloukem vpřed. Dvojice se zcela nepatrně od sebe natočí. Poněvadž obě chodidla zůstávají vlastně na místě, při přenesení na vnější nohu se uvolní pouze pata vnitřní nohy.
V sudých taktech přenesou oba váhu těla zpět na vnitřní nohy (opět s mírným zhupem), spojené vnitřní paže kmihnou vzad. Při kmihu spojených paží vzad se dvojice k sobě natáčí. Při přenášení váhy těla může tanečník volně gestikulovat levicí.

II. Opakování nápěvu taneční písně k tanci
Vlastní tanec začíná obvykle tím. že CH švihem spojených vnitřních paží roztočí D. která se otáčí před ním na místě kolem své vlastní osy doprava skočným krokem, který začíná v předtaktí (tzn. v druhé době posledního taktu předzpěvu), kdy D krokem na pravou (vnější nohu) se odráží do výšky takže v 1. době 1. taktu (la) této části doskočí s otočením asi o půl kola na vnější (levou) nohu. která předkročí se špicí vtočenou dovnitř před pravé chodidlo. Dobrá tanečnice se dokáže otočit v každém taktu o 360° vpravo. Pravé chodidlo dopadne současně plochou celého chodid­la na zem s nohou levou. V 2. době (lb)vysune D pravou nohu vpřed, špice vytočena zevnitř a opět se odráží z plochy celého chodidla do výšky (totéž jako v předtaktí před zahájením skočného otáčení D). Takto se otáčí D skočným krokem až do konce 6. taktu. Při každém otočení na 1. dobu vždy tleskne pravou dlaní do levé ve výši prsou. Otáčení je prudké, dynamické, ve vzpřímeném postoji – nesměrovat hlavou! – v taktech 1. – 3. (může to být i více taktů – podle kompozice taneční písně).

Pozn. Některé tanečnice se mohly v této části tance uchopit s CH pravýma rukama za šáteček, takže D se podtáčelo pod šátečkem podobně jako na Luhačovsku.
Pohyby CH: V rozšafném postoji tleská při každé otáčce D pravicí do své levice.

V další části následuje víření dvojice v postavení nejprve pravými boky u sebe vpravo. CH uchopí D oběma rukama kolem těla, D se ho drží oběma rukama ze stran za ramena.
V tomto postavení a držení víří kolem společné osy na místě skočným krokem, začínajícím v předtaktí odrazem vnitřních (pra­vých) nohou. Na 1. dobu každého taktu (a) doskočí CH i D levou nohou shora (špice vtočena dovnitř) před pravou (vnitřní) nohu. Chodidla obou nohou dopadnou téměř současně – vnější předkročena. Dvojice se tímto skočným krokem otočila si o půl kola.
Na druhou dobu (b) vysune CH i D pravou nohu vpřed, špice vytočena zevnitř a odráží se současně jako prve v předtaktí z pravé nohy k dalšímu kroku. Takto je tomu ve všech taktech až do konce první poloviny v další části nápěvu. Víření je prudké, dynamické. V každém taktu se otáčejí o půl kola. V posledním taktu víření doprava (v naší písni v taktu 13.) se dvojice odrazem z pravé nohy a výskokem s dopadem vnější nohy na zem otočí, aniž by se pustila, levými boky k sobě. Tento pohyb se provede už v 1. době (a). V druhé době (b) dvojice v postavení nyní už levými boky u sebe výdrž ve stoji.
Při repetici těchto 7 taktů víří doleva kolem společné osy stejným krokem, který začíná odražením z vnitřní (nyní levé nohy) v předtaktí (na konci předcházejícího taktu). Při víření doleva na 1. dobu každého taktu doskočí dvojice pravou nohou vpřed, špice vtočena mírně dovnitř. Dopadne zároveň na zem s nohou vnitřní (pravou). Jinak charakterem je krok podobný kroku doprava, pouze vykračuje opačná noha.
V závěru víření doleva CH uvolní držení a sám ve stoji čelem k hudbě posílá tanečnici pravou rukou kolem sebe k svému levému boku. D podbíhá pod jeho levou zvednutou paži a obíhá ho zadem až na své místo po jeho pravici. Obíhání D probíhá lehkými běhovými krůčky (2 v taktu), vykračuje pravá noha.
Následuje zpěv další sloky písně, nebo se zpívá některá jiná píseň k tanci. Celý tanec se pak v popsaném sledu opakuje. Tanečníci spontáně vycítí kde začíná a končí jednotlivé nápěvové části (fráze) nápěvu. Ne každá píseň má stejný počet taktů. Proto členění jednotlivých písní je co do počtu taktů rozdílné. Jestliže D při obíhání tanečníka v závěru tance oběhne dříve o jeden až dva takty, pak se s ním po oběhnutí uchopí za vnitřní ruce a oba dva až do konce přehrávky přenášejí váhu těla jako při zpěvu. tj. v lichých taktech vpřed na vnější nohu. v sudých vzad na vnitřní. Někdy vyzpívají tanečníci k tanci celou píseň o několika slokách. Teprve v závěru zazpívají některou rychlejší píseň, často satirického rázu.
V závěru písně obvykle už tanečnice tanečníka neobíhá.

Tančí František Věrný (1945) a Ludmila Věrná (1947) z Korytné. hrají Burčáci z Míkovic ve složení František Ilík (1948) prim. Bohumil Pipal (1950) a Zdeněk Stašek (1975) housle-terc, Zdeněk Hudeček (1948) housle-kontr. Miroslav Horsák (1941) klarinel. Lubomír Valečka (1960) cimbál a Dušan Pipal (1947) kontrabas.

Hrajte mně husličky, z javora, z jedličky,
[: jak ste mně hrávaly u mojéj mamičky. :]

Zahrajte mně hudci, já su synek súcí,
[: umím sečku řezat, aj s děvečkú ležat :].

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě, D po pravici CH. CH uchopí D pravou rukou kolem pasu, D položí levici ohnutou v lokti na jeho pravé rameno, vnější ruce připaženy.

I. Zpěv taneční písně
Dvojice v uvedeném držení a postavení přenáší váhu těla za zpěvu 1. sloky (zpívá CH). V lichých taktech na pravou nohu vpravo stranou (pohyb je mírně krouživý), tzn. že CH i D nakročí po obloučku pravou nohou šikmo vpřed (1. doba taktu – a). Kolena jsou mírně napjata.
Na druhou dobu (b) přisouvají zvolna levou patu k pravé patě, špička levé nohy zůstává opřena o zem. Po dokončení přísunu v 2. době oba mírně povolí kolena.
V 2. taktu totéž, ale zpětným mírným krouživým pohybem do výchozího postavení. Vykračuje levá noha a pravá přisouvá. CH může při zpěvu gestikulovat volnou levicí.
Všechny liché takty = 1. taktu. Sudé takty = 2. taktu.

II. Opakování nápěvu k tanci
Tančí se podobně jako korytňanská s tím rozdílem, že při otáčení samotné dívky na místě vpravo vykračuje pravá noha (špice vytočená zevnitř, koleno mírně pokrčeno – a1.
a2 – napnutím kolena a odrazem chodidla od země se D skočně otáčí asi o půl kola doprava. Levá noha přitom dopadne shora před špici pravé nohy, levá špice vtočena dovnitř. Současně s le­vou nohou doskočí téměř vedle ní i noha pravá. Paže D v připa­žení. Takto se otáčí až do konce první části tance. (V naší písni do konce 6. taktu.)
CH ve stoji vedle D tleská pravou dlaní do levé (potlesk na první dobu taktu), buďto ve stoji nebo s přidupáváním a umírněnou cifrou.
V další části následuje společné víření dvojice, v postavení nejprve pravými boky u sebe (držení jako u korytňanské) a v závě­rečné části levými boky u sebe.

Krok víření:
7. takt – a: CH i D vysunou po obloučku mírně vpřed pravou nohu, noha mírně povolena v koleně.
b: Odrazem z pravé mírně pokrčené nohy výskok s pooto­čením dvojice asi o půl kola doprava, levá noha dopadne přitom před špici pravé nohy shora na zem (levá špička mírně vtočena dovnitř), současně s levou nohou doskočí i pravá noha – chodidla jsou téměř vedle sebe. Takto se dvojice otáčí až do konce 12. taktu.
Ve 12. taktu se přetáčí posledním krokem levými boky k sobě.
13. – 18. takt = 7. – 12. taktu, ale dvojice v postavení levými boky u sebe, víří doleva. Na a) každého taktu vykročí vnitřní (levá) noha mírně pokrčena v koleně poskočně a na b) pravá noha dopadá shora na zem celým chodidlem. U usedlejších taneč­níků má krok podobu spíš mírně poskočného – zvrtaného kroku, s dokročením vnější nohy celým chodidlem na zem.

Pozn. Zatímco u korytňanské vykračovala vnější noha, zde vykračuje vnitřní. Tzn. pohyb víření CH i D začíná v první době každého taktu a ne v předtaktí.

Tančí Justina Konečná (1936) z Nivnice a Věroslav Blahutka (1924), hraje muzika souboru Olšava jako v D. 1.

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení. Vnější ruce podél těla. CH může levicí při zpěvu gestikulovat v pokrčení vpažmo.

Újezcká hospoda, hýbaj sa, a ve svých základoch otřas sa,
šenkýřko, pivo daj, a ty nám muziko, pěkně hraj.

Ono to pivečko dobré je, ono je vařené v tom Brodě,
[: pijme ho, dobré je, šak nám ho šenkýřka naleje :].

Skočila sem do zahrádky, utrhla sem mrkvu,
nechoď za mňú, můj šohajku, až já na ťa mrknu.

Nezáleží na panence, kerá pěkně tancuje,
podívaj sa do kuchyně, jak tam hrnky pucuje.

I. Zpěv taneční písně
Dvojice přenáší váhu těla v mírném stoji rozkročném, vnější nohy vpředu, v lichých taktech vpřed na vnější, spojené paže kmih vpřed. Přenesení váhy těla se provádí s mírným dvojnátřesem – na každou dobu taktu jeden, první poněkud hlubší než druhý. Chodidla zůstávají na svých místech. Při pohybu vpřed v lichých taktech se odlepí pata vnitřní nohy od země. V sudých taktech se přenáší s dvojnátřesem váha těla vzad na vnitřní nohu, vnější zůstává na místě, mírně se patou odlepí od země, nebo se někdy nepatrně posune vzad, kmih spojenými pažemi vzad. Dvojice se při zpěvu mírně natáčí od sebe (liché takty) a k sobě (sudé takty). Toto natáčení souvisí s kmihem paží: kmihnou-li paže vpřed -natočí se dvojice od sebe a naopak.

II. Víření dvojice na místě kolem společné osy vpravo a vlevo na jedno přehrání nápěvu ve stejném tempu
Změna směru víření je ve shodě s frázováním písně.
1. – 8. takt: Víření vpravo – kroky jsou lehké, rychlé, s mírným náznakem pohupování, našlapované na celá chodidla. Dvojice se natočí pravými boky k sobě. CH uchopí D pravou rukou kolem pasu, D mu položí levici ohnutou v lokti na pravé rameno. CH pokrčí levou ruku vzpažmo, dlaň otočena vzhůru asi ve výši obličeje, D vloží svoji pravou dlaň hřbetem vzhůru do nastavené dlaně CH. V tomto držení víří dvojice až do konce 8. taktu shora popsanými kroky. Na a) vykračuje pravá (vnitřní noha). Dvojice se otočí ve 2 taktech jednou kolem, tj. čtyřmi rychlými krůčky o 360° vpravo kolem.
9. takt: Změna směru víření – a: Dvojice poněkud uvolní držení, natočí se opačným směrem dovnitř, pravá (dříve vnitřní) noha po otočení do protisměru, tzn. o 180° doprava, se opře patou o zem (špička vztyčena vzhůru – nyní je to vnější noha).
b: Pravá noha zlehka došlápne na přední část chodidla, vnitřní levá noha se odlehčí a připraví k dalšímu kroku.
10. – 16. takt: Víření doleva – držení podobně jako doprava, ale postavení levými boky u sebe a opačnýma rukama. Nyní vykračuje při víření levá (vnitřní) noha. Takto až do konce 16. taktu.
17. takt = 9. taktu, ale naopak, opačnýma nohama do původního postavení k víření.
18. – 24. takt: Víření jako v 1. – 8. taktu. Podobně se zpívají a tančí další sloky písně.

U újezdsko-těšovské sedlcké je zvykem, že se vyzpívá k tanci celá píseň třeba i o větším počtu slok. V závěru pak se zazpívá rychlejší píseň jako dovětek, obvykle o menším počtu taktů, o jedné – dvou slokách. Dvojice se při tomto dovětku obvykle drží tak. že dívka se zavěsí levicí do ohnuté pravice chlapce. Přenášení váhy těla je prováděno v rychlejším tempu, nátřesy jsou dynamič­tější. Víření se provádí v držení polootevřeném, vnější paže spojeny. Dvojice víří na místě obyčejnými rychlejšími krůčky doprava (D couvá). V 1. době každého taktu D vykročí levou nohou vzad. CH pravou nohou vpřed. V 2. době taktu krok druhou nohou (D pravou) vzad, CH levou vpřed. Chodidla se přizpůsobují dráze kroužku, po které se dvojice kolem společné osy otáčí. Jestliže se melodie opakuje dvakrát, pak víří dvojice stejným způsobem doleva, vykračuje pravá noha. V tom případě je víření doprava ukončeno dvěma podupy (vnitřní a vnější nohou), a podobně víří-li se doleva.

Pozn.: V sousedním Těšově se tančil podle dr. J. Jančáře příbuzný variant pod názvem těšovský (sedlcký). Změna byla pouze v zá­věru tance, kdy po víření doleva v držení stejném jako u újezd­ského v posledních několika taktech tanečník převedl tanečnici pravou rukou za její levici kolem sebe. Tanečnice jej obešla předem kolem jeho levého boku a dále pak až na své původní místo po jeho pravici. Tanečník při tomto obcházení opsal svojí pravou rukou spojenou s levicí D kruh nad hlavou. Při změně směru se přetáčela dvojice přímo opačnými boky k sobě.

Tančí Josef Kovařík (1940) z Újezdce u Luhačovic a Ludmila Hasalová (1948) z Těšova, hraje muzika souboru Rozmarýn z Újezdce u Luhačovic ve složení Roman Daněk (1976) prim, Richard Pančocha (1976) housle-terc, Martin Slabák (1976) viola-kontr, Aleš Řezníček (1975) klarinet a Bohumil Vráblík (1972 kontrabas.

Už sa na klášteře, už sa na klášteře
dvanást hodin bije, dvanást hodin bije.

[: Obrať sa, má milá, :] [: pravým líčkem ke mně :].

[: Já sa neobrátím, :] [: já sa na ťa hněvám :].

Tančí dvojice smíšené v postavení čelem k hudbě, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení, vnější ruce připaženy. CH volnou levicí později gestikuluje při zpěvu.

I. Zpěv taneční písně
Při zpěvu taneční písně (zpívá CH) přenáší dvojice váhu těla v mírném stoji rozkročném (vnější nohy vpřed); v lichých taktech dopředu na vnější nohy. spojené paže kmih vpřed. Dvojice se mírně od sebe natočí. V sudých taktech přenesou váhu těla na vnitřní nohy zpět. spojené paže kmihnou vzad. Dvojice se poněkud natočí čelem k sobě. Přenesení váhy těla je doprovázeno u CH mírným zhupem, u D poněkud živější.

II. Víření dvojice kolem společné osy ve volném tempu
Hudba přehrává nápěv k tanci 1x. Dvojice víří nejprve pravými boky k sobě. CH uchopí D pravicí kolem těla, D mu položí levici na jeho rameno. Vnější ruce spojí jako ke kolovému tanci. (CH natočí levou ruku dlaní vzhůru, D mu do ní vloží svoji pravicí hřbetem vzhůru. Do určité míry se podobá držení jako u těšov-ského). V tomto postavení a držení víří dvojice kolem sebe krokem s mírným zvrtem při vykročení:
1. takt – a: CH i D nakročí pravou nohou na celé chodidlo mírně vpřed po obloučku, zvrtem na celém chodidle pravé nohy (pata sc přitom uvolní) se pootočí asi o necelého půl kola. Při tomto zvrtu se dvojice nepatrně nadnese. (U četných variant se tento krok změnil v krok poskočný.)
b: Krok vnější nohou vpřed, špička vtočena dovnitř, noha došlápne na celé chodidlo (pravá dokončuje zvrt z a1). Dvojice dokončuje rovněž obrat o půl kola.
2. a 3. takt = 1. taktu. Na konci 3. b) se dvojice přetáčí o 180° dovnitř do postavení k víření levými boky u sebe. Držení je podobné jako u víření doprava, ale opačnýma rukama.
4. – 5. takt: Víření doleva podobným způsobem. Nyní však vykračuje vnější, opět pravá noha.
Dvojice se otáčí dvěma rozšafnými kroky – vykračuje vnější, našlápne na celé chodidlo. Při obou krocích je náznak zvrtu na celém chodidle s mírným odlehčením paty, na pravé noze poněkud větším než na levé.
6. – 7. takt: CH uvolní levou rukou a D pravou držení, CH přešlapuje na místě dvěma kroky v taktu (začíná levá) a vede kolem sebe D, kterou drží pravicí za její levou ruku. D jej obchází 4 rozšafnými kroky (vykračuje pravá) jednou kolem až na své původní místo po jeho pravici. CH opisuje přitom pravicí spojenou s levou rukou D kruh nad hlavou až pokud dívka nepřijde k jeho pravému boku.
8. – 9. takt: CH podtáčí D u svého pravého boku pod spojenými pažemi. CH podtočí pravicí spojenou s levou rukou D u své­ho pravého boku D 2x dokola. D se otáčí 2 x doleva.
Podtáčka se provede 4 kroky, CH přitom stojí na místě.
10. takt – Výdrž ve stoji na místě a příprava ke zpěvu další sloky.

III. Kombinace víření vpravo s individuálním projevem CH i D
Po zpěvu 2. sloky v prvních 3 taktech přehrávané melodie víří dvojice v postavení pravými boky u sebe jako u II. Vykračuje vnitřní noha. Ve 4. taktu CH švihem pravé ruky spojené s levicí D podtočením roztočí D doprava. D se otočí dvěma kroky, pravou, levou nohou.
5. – 10. takt: D se otáčí dvěma kroky v taktu,
na a) vykročí pravá noha, otočena špicí zevnitř, mírně povolí koleno;
na b) koleno pravé nohy se napne a D se otočí zvrtem na ploše pravého chodidla o necelý půlkruh doprava a předkročí levou nohou před pravou a odpéruje současně pravé koleno nahoru. Paže jsou volně podél těla. Tyto otáčky se opakují až do konce 10. taktu. CH částečně kolem D cifruje.

IV. Po zpěvu tančí dvojice stejně jako II.
Víření doprava, víření doleva, v závěru 8. a 9. taktu pak ukončí víření doleva tím, že CH vede D 4 kroky kolem sebe až ke svému pravému boku.
10. takt: Tanec ukončí CH tím, že D po své pravici ještě jednou podtočí na místě pod spojenými vnitřními pažemi doleva. D při podtáčce vykročuje pravou nohou přes levou.

Tančí a hrají jako v D. 1.

Ančo, Ančo ty sa nevdáš, povedajú, že nic nemáš,
mladé roky ti utečú, budeš sedět za peců.

Tančí dvojice smíšené po kruhu nebo v rozptylu po taneční ploše, čelem proti sobě, CH zády do středu. Drží se za pravé ruce, levé v bok.

I. Rozcházení dvojice v prostoru
Tempo volné. CH při tanci zpívají.
1. takt: 2 kroky vpřed po kruhu, první s půlobratem o 90° zevnitř (CH vlevo. D vpravo), CH vykročí pravou nohou křížem přes levou, D levou křížem přes pravou. 2. krok je už přímo vpřed.
2. takt: Výpon na místě s otočením čelem k sobě (a) a stoj spojný na celých chodidlech (b).
3. takt = 1. taktu, ale zpět na svá místa. Na začátku taktu při prvním kroku CH vykročí pravou, D levou nohou (bez křížení), otočí se oba o 180° dovnitř, D vlevo, CH vpravo.
4. takt = 2. taktu čelem k sobě.
5. takt = 1. taktu, ale oba vykročí bez křížení nohy, CH levou, D pravou nohou.
6. takt = 2. taktu.
7. – 8. takt = 3. a 4. taktu.
9. – 10. takt = 5. – 6. taktu.
11. – 12. takt = 3. a 4. taktu.
13. – 16. takt (zrychlovat): Dvojice se pustí. D se otáčí na místě čtyřmi kroky skočně jako u sedlcké vpravo kolem vlastní osy. a: D krok pravou nohou na místě s pootočením o 90° vpravo. Noha při vykročení povolí v koleně, špice vytočena zevnitř. b: Odpérováním pravé nohy v koleně a prudký obrat (zvrt na pravém chodidle), provedený s mírným poskokem. Současně druhá noha prudkým švihem došlápne prudce shora na celé chodidlo přivráceně dovnitř (špice pravé nohy směřuje ke středu chodidla nohy levé). Současně se provede obrat o 90° vpravo. Ve 4 taktech se tedy D otoči 4 kroky 2x kolem. Některá obratnější se dokázala točit až 4x dokola. CH v těchto taktech cifruje na místě.

II. Druhá část nápěvu v rychlém tempu
Společná cifra CH a D ve stoji čelem proti sobě, ruce v bok nebo D ruce v bok. CH paže ve volném gestu (jako při cifrování). Spo­lečná cifra CH a D je drobná cifra s rychlým přešlapováním z nohy na nohu v rytmu: jedna čvrtka, dvě osminy (opakovaně), prováděná s nadlehčeným těžištěm a s “odhazováním” druhé nohy stranou (unožováním) na začátku v 1. době taktu:
1. takt – a: D přešlap až malé naskočení na levou nohu, pravá současně odmrštěním unoží vpravo dolů stranou. CH vykročí pravou nohou a odmrštěním levé unoží vlevo dolů stranou.
b: Dva lehké přešlapy D pravou a levou nohou na místě. CH levou a pravou.
Pozn.: Při těchto přešlapech tanečníci ovládají dobře těžiště a drží se zpříma.
2. takt = 1. taktu, ale naopak a opačnou nohou.
3. – 4. takt. 5. – 6. a 7. – 8. takt = 1. – 2. taktu.
Pohyby jsou velmi lehké a plynulé. Pánev se postupně začne mírně vychylovat stranou, trup je klidný, jen nohy při odlehčeném těžišti lehce jakoby klouzaly stranou.
9. takt: Dvojice se zastaví, výdrž ve stoji čelem proti sobě.
10. takt: CH i D 3x zadupají pravou, levou, pravou nohou.
11. takt = 9. taktu.
12. takt: Oba 3x zatleskají pravou dlaní do levé.
13. – 16. takt: Dvojice se pustí. D se otočí 4x na místě kolem vlastní osy doprava jako v I., taktu 13. – 16. (vykračuje pravá noha s podřepem, odrazí se atd.). Některá D se točí každým krokem jenom o půl kola. CH při otáčení D zadupá, zatleská, poskočí atp.

III. Druhá část nápěvu v rychlém tempu (viz. II) se ještě jednou opakuje
Dvojice víří na místě kolem společné osy vpravo v držení jako u nivnické sedlcké. CH drží D oběma rukama kolem těla, D položí obě ruce ze stran na jeho ruce. Krok víření se shoduje s krokem otáčení při nivnické.
1. – 8. takt – Víření vpravo, krokem jako u samostaného otáčení D.
a: Výkrok pravou rukou s poklesem v kolenou.
b: Zvrtem až poskokem obrat na vnitřní noze, špička vytočí zevnitř, druhá noha došlápne prudce shora na zem, špička vtočena dovnitř. To se opakuje až do konce 8. taktu. Krok CH je stejného charakteru.
9. takt: Dvojice se zastaví, výdrž ve stoji čelem proti sobě.
10. takt: Dvojice se pustí, 3 podupy pravou, levou, pravou nohu.
11. takt: Výdrž ve stoji čelem proti sobě.
12. takt: CH i D 3 potlesky pravou dlaní do levé.
13. – 16. takt: D se otáčí na místě vpravo krokem jako u nivnické sedlcké (viz. I., takt 13. – 16. – otáčení D na místě vpravo).
Současně CH cifruje, jednoduše podupává, tleská atd.
Přechody z jedné figury do druhé nejsou vždy přesně ohraničeny takty, jako to uvádíme v popisu, ale někdy některý tanečník poněkud přetáhne. Stejně tak ne vždy při otáčení vykročí D pravou nohou s podřepem.

Tančí a hrají jako v D. 4.

V podstatě jde o tentýž tanec jako v D. 7, jen s některými malými odchylkami. Např. v oddíle I. – 1. takt při krocích vpřed po kruhu s půlobratem zevnitř, CH vlevo, D vpravo, nevykročí křížením vnitřní nohy, ale oba vykročí vnější nohou (CH levou, D pravou). Podobně v taktu 3. opačným směrem.
V oddílu II. v 9. taktu D se otočí krokem shodným s otáčkou z nivnické sedlcké o 360°
10. takt: CH i D 3x zadupají.
11. takt: Výdrž.
12. takt: 3x zatleskají.
13. – 16. takt: Při samostatných otáčkách D (CH zatím cifruje), D nevykročilo pravou nohou s podřepem, ale opačnou nohou z naskočení na pravé noze v předtaktí (viz korytňanská). Totéž je i ve 4 závěrečných taktech tance.

Tančí Anežka Blahutková (1940) z Nivnice a Věroslav Blahutka (1924), muzika jako v D. 1.

(rekonstrukce podle Joži Černíka)

Rúbal sem letinu kozlencom na zimu,
rúbal sem celý deň kozlencom na týdeň.

(rekonstrukce podle Poluše Šimčíkové)

Melodie jako v D. 9 Text D. 10

Tančí dva CH. Nejprve zazpívají jeden nebo oba první sloku taneční písně (Zbojníci, zlodějé, kdože Vás oděje…) nebo další sloku (Rúbal sem letinu). Po předzpěvu první sloky se postaví tanečníci čelem k sobě a uchopí se za pravé ruce, levé založí za zády (hřbet položen na kříži).

I. figura
1. – 4. takt: CH přešlapují na místě, střídavě vpravo a vlevo stranou.
1. takt – a1: Malý ostrý úkrok podle prvního CH vpravo stranou. První vykročí pravou nohou, druhý levou nohou.
a2: Druhá noha přikročí rázně k noze výkročné.
b1 – b2: Totéž naopak opačnýma nohama.
2. – 4. takt = 1. taktu.
Na konci 4. taktu se dvojice pustí a oba CH založí ruce za zády -dlaň do dlaně.

II. figura – v trvání dalších 4 taktů
Na 5. a) oba ruce uvolní, provedou nízký ostrý výskok obounož a dopad snožmo, kolena mírně povolena.
a¹: Poskok na levé noze, pravá pokrčí přednožmo, koleno téměř vodorovně a současně potlesk oběma rukama ze stran na koleno.
b1 – b2: Skok snožmo. Poskok na pravé, levá pokrčí vysoko přednožmo. současně potlesk oběma rukama ze stran na koleno.
6. – 8. takt = 5. taktu.

I. a II. se opakují na další přehrání písně ve variaci:
1. takt – Oba CH ruce založeny za zády, dlaň v dlani. Ostře provedený přeměnný krok stranou s doskokem na nohu výkročnou, druhá vysoko přednoží přednožmo. stehno téměř kolmo k zemi. První CH vykračuje pravou nohou, druhý levou nohou.
2. takt = 1. taktu, ale opačným směrem. První CH vykročí levou nohou doleva, druhý CH pravou nohou doprava.
3. – 4. takt = 1. a 2. taktu.
5. – 8. takt: Totéž jako ve figuře II. takt 5. – 8.: noha se pokrčí výš a tleská se pod kolenem.

III. figura
Odzemkové skoky do dřepu a výskok na jedné noze s napínáním druhé nohy. Provede se ve 4 taktech základního nápěvu.
1 takt – a: Oba CH skokem dřep, kolena u sebe.
b: Výskok na levé, pravá napne šikmo vpravo vpřed přednož­mo dolů.
2. takt = 1. taktu, ale ve 2. době přednožuje levá noha.
3. – 4. takt = 1. a 2. taktu.
Paže jsou ve volném pokrčení předpažmo zevnitř vzhůru (pomáhají udržovat rovnováhu).

IV. figura
“Kozáčkové” skoky v dřepu se střídavým napínáním jedné a druhé nohy.
5. takt – a: Skočí do dřepu.
b: Poskok v dřepu na levé noze, pravá noha vyšvihne vpřed a opře se patou o zem, špice vzhůru.
2. takt – a: Přeskok v dřepu na pravou pokrčenou nohu a levá noha se vyšvihne vpřed a opře se patou o zem.
b: Skokem v dřepu se vymění obě nohy, levá se skrčí, pravá vpřed atd. až do konce 8. taktu.
Při skákání “kozáčka” odzemku paže tanečníků jsou ve volném pokrčení předpažmo zevnitř vzhůru.
Figura II. a IV. se opakuje ještě jednou na další přehrání nápěvu. V závěrečném taktu vyskočí dvojice z odzemku do stoje na obou chodidlech nebo na patách, zvedne jednu ruku vzhůru a druhou nechá ve volném gestu a zvoláním Hej hop ukončí tanec.

Podle Poluše Šimčíkové kroky přísunné i poskoky s potlesky na koleno nebo pod koleno druhé nohy se prováděly v pomalejším tempu (např. jeden krok přísunný stranou v taktu, nejprve jedním směrem, v dalším taktu druhým směrem). Podobně i skoky se skrčováním druhé nohy přednožmo a s potlesky po straně kolena, nebo pod pokrčené koleno byly v pomalejším tempu. Na a) skok snožmo, na b) přeskok na jednu nohu, druhá vysoko pokrčena, potlesk na koleno nebo pod koleno, v druhém taktu totéž, ale pokrčuje druhá noha.

Tančí a hrají jako v D. 9.