Mesiáš přišel na svět pravdivý
a prorok vzácný z velkými divy,
[: mezi jinými zázraky dělal z vody
víno taky v Káni galilejské. :]

Taněc (Mesiaš) s dovětkem maďarem je prvním tancem o svatbě, kterým se postupně zaváděly jednotlivé tanečnice taneč­níkům. Josef Vluka, který tento tanec zaznamenal již koncem minulého, století, o něm říká: “Byl prvním tancem na svatbách a počal se teprve tančiti, když přišli od snídaní ženiši (ženich a nevěsta) do hospody. Přední družba přiváděl všem tanečnice: družky družbům, starosvatky (svatebnice) starostům a konečně nevěstu ženichovi.” K jeho provedení dále pak říká: “Páry, držíce se rukama křižmo, točí se v kole; chytnou se pak jako k tanci a točí se zase v kole. – Páry popocházejí dva kroky vpřed a krok vzad: držíce se kolem pasu ponechávají vnější ruce v boku. Toto se střídá a opakuje libovolně. Ke konci se tančí rychlý tanec tzv. maďar.” K hudebnímu doprovodu poznamenává: “Taněc se může doprovádět hudbou čtverého způsobu, jak částkou notovou naznačeno jest. Na Orlovsku jmenují tentýž tanec tělenci…” Podle tohoto záznamu byl tanec rekonstruován.
Poznámka k charakteru kroku: Poněvadž autor podrobně kroky nepopisuje a tanec byl obecně znám po širším území Slezska, přistoupili jsme k provedení kroků podle autentických záznamů tohoto tance z různých oblastí Slezska.

Popis tance:
I. Procházka dvojic vpřed po kruhu
1. Chůze s mírným pérováním
Úvodní chůze jednotlivých dvojic po kruhu za sebou volnou procházkovou chůzí. Dvojice levým bokem do středu, D po pravici CH. Držení za ruce vpředu křížem, pravé nahoře. Překřížené ruce jsou asi ve výši pasu. V každém taktu tři kroky. Noha došlápne na celé chodidlo a po došlápnutí nejdříve mírně poklesne v koleně a před dalším krokem odpéruje nahoru. Vykračuje buďto pravá noha. nebo levá noha. Poněvadž následuje v průběhu tance víření zvrtaným krokem – v taktu 3 kroky v postavení pravými boky u sebe, kdy vykračuje pravá noha – je lépe vykročí-li i při chůzi tatáž noha.

2. Chůze se střídáním směru
Jiný druh chůze a držení při procházkové části: dvojice po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH, se navzájem ucho­pí vnitřními pažemi zezadu křížem kolem pasu. Vnější ruce v bok. Dvojice pak postupuje vždy v každém taktu dvěma kroky vpřed (vykročí pravá) a přenesením váhy těla vzad na pravou nohu s úhybem vzad:
1. takt – a: CH i D vykročí pravou nohou vpřed, váha těla je na noze výkročné. Krok je téhož pohybového charakteru jako u chůze v 1. figuře.
b = a), ale levou nohou vpřed. Váha těla je plně vpředu na levé noze. Pravá noha se opírá vzadu přední částí chodidla o zem nebo se mírně nadzvedne od země.
c: Dvojice přenese váhu těla zpět na pravou nohu (je na celém chodidle), levá noha zůstává vpředu opřena přední částí cho­didla o zem nebo se mírně nadzvedne od země.
2. takt = 1. takt, ale vykračuje opačná noha.

II. Víření dvojice na místě kolem společné osy
Otáčení dvojice (víření) na místě kolem společné osy v posta­vení pravými boky u sebe, držení jako ke kolovému tanci, ale tanečníci posunuti stranou.

V tomto postavení a držení se otáčí dvojice třemi zvrtanými kroky v taktu, v lichých taktech vykračuje pravá noha. Při každém kroku se našlápne na celé chodidlo a odlepením paty od země a trhem (zvrtem) na přední části chodidla s vytočením paty stranou (pravého chodidla dovnitř a levého chodidla zevnitř) se dvojice pootočí vpravo po malém kroužku kolem společné osy.

Uvedené druhy chůze i držení se buď střídaly v tanci jak uvedeno v ukázce, nebo tanečníci tančili buď prvním nebo druhým způsobem. Při běžném tanci se v první části tančila procházka dvojic za sebou a v závěru pak následovalo víření. Dvojice si při tanci zpívaly. O svatbě se na uvedenou píseň zaváděly jednotlivé tanečnice tanečníkům v pořadí starosvatka starosvatovi, jednotlivé družičky mládencům, ale i ostatní svatebnice svatebníkům a teprve v závěru nevěsta ženichovi. V tom případě se počet jednotlivých tanečníků v tanci násobil, až byli všichni spárováni. V rozmezí doprovodné písně pak byl zachováván tento postup: první mládenec přistoupil několika kroky procházky ke starosvatce, poklonil se jí, ona opětovala poklonu a uchopili se k I. taneční figuře – procházce (ruce vpředu křížem). Asi na konci 4. taktu se postavili k sobě pravými boky a v taktu 5. – 10. se otáčeli na místě kolem společné osy v držení jako ke kolovému tanci, zvrtanými kroky (viz II. figuru). Při repetici 5. – 10. taktu (v 11. – 16. taktu) odvádí pak tanečnici v postavení k procházkové figuře druhým druhem chůze. Tanečnice se svým partnerem se pak při dalším opakování pohybuje již po obvodu kruhu chůzí č. 1. Současně první mládenec bere do tance další tanečnici, s kterou postupuje po kruhu figurou č. 1. Při figuře č. 2 se otáčí nyní jak on, tak první dvojice vpravo dokola kolem společné osy. Při třetí figuře pak odvádí mládenec tanečnici k jejímu patrnerovi podobně jako u první dvojice. Dvojice, která byla zavedena jako první buďto ještě víří v postavení pravými boky u sebe (figura č. 2), nebo postupuje shodně s mládencem odvádějícím tanečnici příslušnému taneční­kovi procházkovou figurou č. 3 nebo 1. Takto jsou zavedeny všechny tanečnice a poslední nevěsta. Když se nevěsta přiřadila ke všem ostatním párům, teprve bere mládenec k tanci svoji družičku. Takto o svatbě první zahajovací tanec zv. “zavodzony”.
Taněc (Mesiaš) je ukončen po zavedení všech tanečnic tanečníkům rychlou dohrávkou – maďarem.

Maďar:
Tančí dvojice smíšené po kruhu nebo v rozptylu po celé taneční ploše. CH levým, D pravým bokem do středu. Držení ke kolovému tanci zavřené buď s vnějšími pažemi spojenými směrem do středu (držení je velmi volné), nebo se navzájem uchopí za pokrčené paže tanečník zespod, tanečnice shora.
Krok maďara: Vychází z vydupávaného kroku přeměnného, tančeného po celých chodidlech. Dvojice postupuje např. třemi kroky vpřed (CH vykračuje na začátku levou, D pravou nohou) a ve 4. taktu se otočí tímto krokem jednou dokola. Může se však tančit také stále dokola jako při polce, a to s otáčením doprava i doleva. Dvojice postupují stále proti hodinovým ručičkám.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Vilém Antošík (1953) a Milena Jäckelová (1961), Martin Komár (1975) a Kateřina Valová (1975), Jiří Marek (1959) a Barbora Mohylová (1974), Luboš Mihálik (1956) a Růžena Havlišová (1954), Jaromír Vrlík (1956) a Karla Macurová (1961), muzika Trnka z Havířova ve složení Tomáš Treichel (1971) primáš, Silvie Kárová (1977) a Jan Pawlas (1976) 2. housle, Pavlína Nierostková (1966) viola-kontr, Karel Musiol (1951) cimbál a Jan Sýkora (1965) kontrabas, zpívá T. Treichel.

Zagrejče mi do kolečka, je tu moja galaněčka,
zagrejče mi do kola, do kola, je tu galanka moja.

Podle Josefa Vluky se tančil stejně jako svatební taněc (Mesiaš) včetně maďara v dohrávce.

Tanec má 2 figury:
I. figura:
Úvodní chůze dvojice za zpěvu taneční písně vpřed po kruhu.
Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. Držení za ruce vzadu kolem pasu, vnější ruce v bok.
1. takt – a: Oba vykročí pravou nohou, noha došlápne na celé chodidlo. Levá noha vzadu opřena o špičku.
b: Krok = a), ale levou nohou vpřed. Pravá noha se vzadu odlepí mírně špičkou od země. Váha je plně na levé noze.
c: Přenesení váhy těla zpět vzad na pravou nohu. Levá noha se mírně odlepí špičkou od země, ale zůstává však stále vpředu mírně pokrčena v koleně.
2. takt = 1. takt, ale opačnou nohou.
Provádí se na celou první sloku zpívané písně.
Takto až do konce procházky. Tento druh kroku má houpavý charakter, zvláště v době c) při zpětném pohybu zpět.

II. figura:
Hudba opakuje přezpívaný nápěv první sloky k tanci jedenkrát.
Dvojice se postaví pravým bokem u sebe, uchopí se jako ke kolovému tanci, ale posunuti pravými boky k sobě. V tomto posta­vení a držení tančí po celou přehrávku zvrtanými kroky (3 v taktu -na začátku vykračuje pravá noha). Popis kroků viz u taňce (Mesiaš) E. 1.
Takto možno tančit i na další sloky nebo na další písně.

Tanec tělency je ukončen rychlou dohrávkou – maďarem.
Maďar: Dvojice tančí v postavení bokem do středu (CH levým, D pravým) a ve volném držení ke kolovému tanci – spojené paže napřaženy do středu, D má pokrčenou levici až na pravé paži CH.
Nyní tančí maďarovým krokem (CH vykračuje pravou, D levou nohou), při podupech těžiště sníženo, ve 3 taktech rovně vpřed a ve 4. taktu s otočením jednou kolem o 360°. Takto až do konce tance.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Josef Valový (1951) a Dagmar Valová (1956), hraje Trnka z Havířova a zpívá jako v E. 1.

Tančí dvojice smíšené po kruhu v postavení čelem proti sobě, CH zády do středu. Ruce v bok.
1. – 4. takt: CH i D závěsem za pravé lokty zátočka 12 mírně zvrtanými kroky (vykročí pravá noha).
5. – 8. takt: Dvojice se pustí, zavěsí se za levé lokty a zátočky 12 mírně zvrtanými kroky. Noha se však nemění, vykračuje na začátku opět pravá noha.
9. – 16. takt: Dvojice se postaví levým bokem do středu, D po pravici CH. Držení za ruce vpředu křížem, pravé nahoře. V tomto postavení a držení postupuje dvojice krokem jako ve figuře I. v tanci tělency E. 2 V každém taktu na a),b) dva kroky vpřed, v lichých taktech začíná pravá, a na c) přenesení váhy těla zpět vzad na nohu výkročnou, v sudých taktech totéž opačnýma nohama.
17. – 20. takt: Zátočka 12 kroky mírně zvrtanými v závěsu za pravé lokty, vykračuje pravá noha. Viz takt 1. – 4.
21. – 24. takt: Dvojice se uchopí ke kolovému tanci a při mírném zrychlení tempa tančí krokem polkovým (ve dvou 3/4 taktech 3 kroky mírně pohupované polky – celkem 12 polkových otáček). CH vykračuje levou, D pravou nohou.
25. – 28. takt: Dvojice se zastaví, pustí se a při původním tempu v závěsu za pravé lokty zátočka 12 zvrtanými kroky, vykračuje pravá noha.
Poznámka: Tanec funty z Orlovska podle popisu Josefa Vluky patří k tancům typu taňce. Z taňce jsou zde uplatněny obě základní figury: zátočky za pravé a levé lokty zvrtanými kroky, postupování vpřed v postavení dvojice levými boky do středu, držení za ruce vpředu křížem, v každém taktu dvěma kroky vpřed a jedním vzad. Ke konci písně se pak poněkud neorganicky mezi staré taneční figury vmísila čtyřtaktová figura polkových kroků tančených ve 3/4 taktu. Patrně nahradila starší figuru rychlého přísunného víření třemi přísunnými kroky v taktu, vykračuje pravá noha. v postavení pravými boky u sebe a v držení jako ke kolovému tanci. Podobně jako u přecházejících tanců může navazovat na tento tanec polka stále rychleji a rychleji tančená nebo maďar.

Tančí a hrají jako v E. 2.

Tančí 4 dvojice smíšené v postavení do kříže čelem do středu. D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení, popř. pozvednuty mírně před tělem. CH levou ruku vzadu na kříži, D pravou ruku připaženu. Liché dvojice (1. a 3.) začínají vlastní tanec. Sousední sudé dvojice (2. a 4.) vzápětí opakují totéž, co odtančily liché dvojice (od 3. taktu).
1. – 2. takt: První a třetí dvojice postoupí 6 kroky k sobě. vykročí pravá noha. Při setkání dvojic uprostřed (na konci 1. taktu) utvoří 1. dvojice zvednutím spojených vnitřních paží bránu, kterou prochází ve 2. taktu 3. dvojice. Do konce 2. taktu pak přejde 1. a 3 dvojice na protější místo a posledními 2 kroky se otočí o 180° doleva, CH couvá.
3. – 4. takt: 2. a 4. dvojice totéž, co 1. a 3. dvojice v 1. až 2. taktu.
5. – 8. takt = 1. – 4. takt, ale bránu nyní tvoří opačné dvojice (3. a 4.). Jednotlivé dvojice se vracejí na svá místa.
9. – 12. takt: Dvojice se zavěsí za pravé lokty, CH levou ruku vzadu na kříži, D levou ruku připaženu. Zátočka 12 vznosnými kroky (mírně podtrhávanými), v každém taktu třemi, vykračuje pravá noha.
13. – 16. takt: Totéž za levé lokty, vykračuje opět pravá noha.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Vilém Antošík (1953) a Karla Macurová (1961), Jiří Marek (1959) a Milena Jäckelová (1961), Josef Valový (1951) a Dagmar Valová (1956), Jaromír Vrlík (1956) a Věra Vrlíková (1957), hraje Trnka z Havířova jako v E. 1

Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za ruce vpředu křížem, levé nahoře. Překřížené paže jsou ve výši pasu.
1. takt: CH i D třemi podupy s mírně sníženým těžištěm, začíná levá, postoupí vpřed.
2. takt – a: CH i D poskočí na místě na levé noze, pravá noha vykopne v pokrčení přednožmo vpřed.
b: Poskok na téže noze, pokrčené pravé nohy kmihnou mírně zánožmo pokrčeně vzad.
3. takt: CH přebíhá třemi dupavými kroky před D na její pravou stranu. D přešlapuje třemi dupavými krůčky na místě a pomáhá při převádění CH pohybem překřížených paží před sebou.
4. takt – a: Dvojice poskok na pravé noze, levá vykopne v pokrčení přednožmo vpřed.
b: Poskok CH a D na pravé noze. levá kmihne vzad do pokrčení zánožmo.
5. – 8. takt jako 1. – 4., ale nyní přebíhá v 7. taktu D předem na pravou stranu CH.
Pohyby taktů 1. – 8. se střídají až do konce tance.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Jiří Marek (1959) a Růžena Havlišová (1954), hraje Trnka z Havířova jako v E. 1.

Rejdoka bych taňcovała, rejdoka mi grejće,
střevičky śem roztrgała, na druhe mi dejće.

Tančí se ve dvou řadách: v jedné CH, ve druhé D čelem proti sobě. vzdálených asi 6 kroků od sebe. CH založí obě ruce vzadu na kříže. D paže spuštěny volně podél těla.
1. – 4. takt: CH postupují čtyřmi dupavými přeměnnými kroky (vykročí pravá) vpřed k řadě D. Ve 4. taktu se CH zastaví posledním krokem před D. D se otáčejí jednou kolem za pravým ramenem otočením na pravé noze, levá přisouvá.
5. – 8. takt: D stojí na místě, CH se vracejí čtyřmi stejnými kroky pozpátku na svá místa, vykročí opět pravá noha.
9. – 12. takt: D postupují čtyřmi lehkými přeměnnými kroky bez znatelných důrazů, vykračuje pravá noha vpřed k řadě CH. CH stojí na místě a ve 12. taktu se CH otočí na pravé noze o 360° doprava, levá přisouvá.
13. – 16. takt: D se vracejí pozpátku na svá místa, vykračuje opět pravá noha.
17. – 20. takt: CH postupují znovu čtyřmi dupavými kroky, ve 20. taktu se D opět před CH otočí na pravé noze o 360° doprava, levá přisouvá.
21. – 24. takt: CH se vracejí zpět na svá místa.
Základní postavení CH i D je sice volné – bez držení, ale vždy, kdykoliv se řady pohybují vpřed a vzad, se uchopí za ruce v mírném odpažení.
V závěru tance, který se mohl několikrát po sobě opakovat, se tančí maďar, tentokrát v zátočkách střídavě za pravé a levé lokty, volná ruka CH založena vzadu na kříži, volná ruka D podél těla.

Maďar
1. – 4. takt: Protější CH a D se zavěsí za pravé lokty a tančí čtyřmi dupavými přeměnnými kroky (nohy došlapují na celá chodid­la, těžiště mírně sníženo). Při prvním kroku se zavěšují a při čtvrtém kroku se pouštějí.
5. – 8. takt: Závěs za levé lokty a zátočka čtyřmi maďarovými kroky doleva. Vykračuje opět pravá noha. Tyto zátočky se střídají až do konce tance.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Vilém Antošík (1953) a Karla Macurová (1961), Martin Komár (1975) a Věra Vrlíková (1957), Jiří Marek (1959) a Milena Jäckelová (1961), Jaromír Vrlík (1956) a Barbora Mohylová (1974), hraje Trnka z Havířova jako v E. 1.

Tančí dvojice smíšené po kruhu, CH levým, D pravým bokem do středu. Držení ke kolovému tanci zavřené.
1. – 16. takt: Valčík vpřed po kruhu s otáčením doprava, CH vykročí levou, D pravou nohou.
17. takt – a: Dvojice se zastaví, pustí se, CH i D ruce v bok a oba nízkým výskokem stoj rozkročný bočný, pravá noha vpřed, váha na pravé noze. Levá noha vzadu mírně odlehčená.
b, c: Výdrž ve stoji.
18. takt = 17. takt, ale opačnou nohou.
19. takt: CH i D provedou tři řezankové kroky P, L, P nohou.
20. takt: Totéž, ale opačnýma nohama (LPL).
21. takt = 17. takt.
22. taktu =18. takt.
23. takt = 19. takt.
24. takt = 19. takt.
25. – 32. takt = 17. – 24. takt, ale v 32. taktu dvojice seskokem do stoje spojného, výdrž.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Luboš Mihálik (1956) a Růžena Havlišová (1954), hraje Trnka z Havířova jako v E. 1.

Tančící vytvoří dvě řady čelem proti sobě, v jedné D, ve druhé CH. Řady jsou od sebe vzdáleny asi 6 kroků. Začíná tančit první pár z kraje.
1. – 4. takt: První CH a první D se zatočí osmi nízkými poskoč­nými kroky, vykročí pravá noha, v držení za pravé ruce v mírném odpažení jednou kolem. Prvním krokem se k sobě blíží a v dalších taktech se zatáčejí na místě v prostoru asi uprostřed mezi stanovištěm první D a prvního CH.
5. – 8. takt: Stále se držíce za pravé ruce, D po levici CH, oba čelem vpřed. CH volnou levici za zády, D podél těla, postupují rovněž osmi poskočnými kroky, vykračuje pravá, středem uličky k protějšímu konci. Na konci uličky CH převede D na druhou stranu.
9. – 12. takt: Nyní obchází rovněž osmi kroky poskočnými D zadem kolem řady CH a CH zadem kolem řady D vpřed do čela obou řad.
13. – 16. takt: Dvojice se znovu uchopí, nyní za vnitřní ruce (D po pravici CH) a dalšími osmi poskočnými krůčky postupují na konec uličky, kde se D zařadí na konec řady CH a CH se zařadí na konec řady D.
Pohyby těchto 16 taktů opakují pak postupně jednotlivé dvojice až do konce vystřídání všech. Nyní jsou D na místě, kde stáli prve CH a CH na místě, kde stály prve D. Po tomto tanci následuje jako závěr opět maďar tančený jednotlivými dvojicemi v závěsu střídavě za pravé a levé lokty dupavými přeměnnými kroky, jako u kozoka (E. 6). Vykračuje pravá noha, dupavé přeměnné kroky se provádějí po celých chodidlech s mírně sníženým těžištěm.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Martin Komár (1975) a Kateřina Valová (1975), Luboš Mihálik (1956) a Růžena Havlišová (1954), Josef Valový (1951) a Dagmar Valová (1956), Jaromír Vrlík (1956) a Věra Vrlíková (1957), hraje Trnka z Havířova jako v E. 1.

Tančí trojice: CH a po stranách 2 D. Trojice je spojena za vnitřní ruce, v nichž drží do trojcípu složený šátek, vnější ruce D připaženy. Tanec má dvě části.

I. část
Hudba hraje volně taneční napěv.
1. – 4. takt: D po pravici CH vykročí proti bráně, kterou tvoří CH s levou D zvednutím paží se šátkem. D tvořící bránu stojí na místě. Pravá D prochází volnými kroky (3 v taktu, vykračuje pravá noha) branou, obchází okolo CH, který se za ní podtáčí, a obchází jej zadem až na své místo. Takto projde celkem 12 vznosnými kroky. Lichá D zatím setrvává na svém místě.
5. – 8. takt: Nyní tvoří bránu pravá D s chlapcem. Branou pak prochází levá D, která postupně táhne za sebou CH. CH se podtáčí za levou D, která se vrací zadem kolem něj na své původní místo. Levá D vykračuje rovněž pravou nohou, pravá D stojí na místě.

II. část
Tempo tanečního nápěvu se zrychlí. Tančí se stejně jako v I. části, ale rychlou chůzí. Vykračuje stejná noha, počet kroků je stejný.

Tančí členové souboru Olšina z Orlové Martin Komár (1975), Barbora Mohylová (1974) a Kateřina Valová (1975), hraje Trnka z Havířova jako v E. 1.

Šel chłop z roboty, stavił se u koboty,
[: by mu dała, němeškała, kusek sadła na buty. :]