Mesiaš přišel na svět pravdivy
a prorok vzacny s mnohyma divy,
[: mezi jinymi zazraky dal jest z vody
vino taky v Kani Galilejske. :]
[: Talala… :]

[: Na ukvalskym zamku mam ja tam galanku,
ja ju dobře znam. :]
[: Ja ju mam, ja ju znam, dokeď ja ju v rukach mam :],
dyž ja ju z ruk pustim,
hneď na inu myslim,
potěš ju Buh sam.

Je to starý tanec typu “starodávného”, kterým se dříve zahajovala obřadní formou svatební zábava. Je to druh svatební zavádky jednotlivých tanečnic tanečníkům. Tanec zahajují starosvati (družbové). Jakmile hudba začne hrát taneční píseň “Mesiaš přišel” (svatá nábožná píseň-legenda), vybere si každý starosvat jednu tanečnici a zavede ji do středu kola. Tam zahajují vlastní tanec, který se skládá ze zátoček šesti kroky ve dvou taktech 3/4 střídavě závěsem za pravé (1. – 2. takt) a za levé (3. – 4. takt) lokty. Vnější ruce připaženy nebo v bok. Na začátku vykročí pravá noha (vnitřní). Pak zavede starosvat tanečnici některému z přítomných mužů, který se s ní ihned začne zatáčet jako prve družba za pravé a levé lokty. Družba pak jde pro další tanečnici. Toto se opakuje tak dlouho, až jednotliví starosvati vyvedou do tance postupně všechny přítomné ženy. S posledními zbývajícími tanečnicemi pak tančí v závěru sami. Po ukončení “zhnileho” (nazvaného podle volného tempa) zahraje hudba polku, kterou všechny přítomné páry zahajovací tanec zakončí.

Tančí a hrají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Zdeněk Mičulka (1959), Vlastimil Tabach (1968), Jiří Valíček (1954), Ludmila Fizková (1963), Ivana Fulneková (1966), Věra Tobolová (1968) a Věra Valíčková (1962), zavádí Rudolf Kalus (1953), muzika ve složení Jaromír Střálka (1952) housle-prim, Zdeněk Tofel (1958) housle-terc, Jiři Jalůvka (1951) housle-kontry, Igor Františák (1974) klarinet, Radim Zemánek (1967) kontrabas a Vladimír Holiš (1958) cimbál.

Ej, Haňo, Haňo, sto ďasu je v tobě,
zedral sem boty choďaci k tobě,
[: hop čup, ho pa čup, choďaci k tobě. :]

Dybych ja věděl, že ty budeš moje,
nělutoval bych zedrať ze dvoje,
[: hop čup, hopa čup, zedrať ze dvoje. :]

Ej, Haňo, Haňo, v červenym damašku,
něbuděš chodiť po mojem salašku,
[: hop čup, hopa čup, po mojem salašku. :]

Rychlý, točivý tanec ve 2/4 taktu s bohatým písňovým fondem charakteristického rytmického rázu.
Skládá se ze 2 – 3 tanečních figur:
I. předzpěv jednotlivých slok tanečních písní s rytmickým pohybovým doprovodem (přenášení váhy těla podupy, tlesknutí do dlaní atp.), zpívají CH.
II. společné víření dvojice na místě kolem společné osy. Posta­vení pravými i levými boky u sebe, krokem se “zvrtem”.
III. samostatný taneční projev D (otáčení na místě vpravo) a CH (různé taneční cifry skočného rázu).
Taneční skladba.
Po předzpěvu taneční písně (první sloky) následuje víření dvojice po dobu celé sloky vpravo. Postavení pravými boky u sebe. CH uchopí D oběma rukama kolem těla (nad pasem), D položí své ruce přes paže CH na jeho lopatky.
Taneční krok:
1. takt – a: V mírném podřepu (zůstávají v něm až do konce víření) zvrt na pravých chodidlech (vnitřní hrany špiček vedle sebe) s potočením paly dovnitř.
b: Dokončení zvrtu na pravých chodidlech, paty se stočí doleva. Současně malý krok levou nohou (došlápne těsně k pravému chodidlu – levé chodidlo mírně předkročeno).
Zvrty jsou prováděny nízko nad zemí, paty se zvednou od země jen zcela mírně. Při víření vlevo na první dobu zvrt na levých chodidlech, na druhou dobu dokročí pravé. Podobně jako při víření doprava. Při změně směru jsou na druhou dobu taktu chodidla špičkami proti sobě.
Při předzpěvu druhé sloky se dvojice drží za vnitřní ruce (D po pravici CH), stojí na celých chodidlech a váhu těla přenáší s mírným pohybem pánve v rytmu písně vpřed (liché takty) a vzad (sudé takty).

Samostatný taneční projev D a CH:
D se otáčí na místě vpravo krokem se zvrtem, v každém taktu o 360°.
1. takt – a: Krok pravou s vytočením chodidla doprava (došlápnutí přes zadní část chodidla) na místě.
b: Ostrý zvrt na pravé noze (odlehčená pata se stočí dole­va). Současně se zvrtem na pravé noze došlápne levá střední částí chodidla k pravé špičce vtočena dovnitř (v mírném rozkroku).
CH tančí kolem D nízkým poskočným krokem prokládaným podupy.

Tanec má improvizační ráz, což se projevuje zvláště ve volbě chlapeckých tanečních prvků. V taneční skladbě se střídá pravidelně předzpěv jednotlivých slok zvolené taneční písně, po němž následuje jednak společné víření na místě shora popsaným zvrtaným krokem, podle něhož je tanec pojmenován. A k závěru tance se po předzpěvu písně roztančí dvojice individuálně (1. – 8. takt) ke konci pak opět společně víří (9. -12. takt).

Tančí a hrají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Jiří Valíček (1954) a Věra Valíčková (1962), muzika jako v A. 1.
Popis podle Věry Šejvlové Věra Šimková.

Stratil žebrak kabelu, trala, la, la,
kdo ju našel, vrať mu ju, trala, la, la,
a ja mu ju něvratim, rači mu ju zaplatim.

Tančí dvojice smíšené po kruhu CH pravým, D levým bokem do středu. Držení ke kolovému tanci polootevřené.
1. – 2. takt: Dva přeměnné kroky vpřed po kruhu, vykročí vnější nohy.
3. – 4. takt: Dvojice se otočí dvěma poskočnými obkročáky (šlapáky) jedenkrát kolem. CH vykročí levou a D pravou nohou.
Pohyby taktů 1. – 4. se opakují až dokonce tance.

Obkročák poskočný:
3. takt – a: Krok CH levou, D pravou nohou s pootočením asi o 45° vpravo.
b: Poskok na noze výkročné s otočením o dalších 45° vpravo.
Poznámka: Tanečníci si mohou před začátkem tance zazpívat první sloku písně.

Tančí a hrají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Rudolf Kalus (1953) a Ludmila Fizková (1963), muzika jako v A.l.

Kovaj, kovaj, kovařičku,
kovaj, kovaj, vaj,
a ty, moja galanečko,
dymaj, dymaj, dymaj, dymaj, maj.

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě. CH levým a D pravým bokem do středu. CH klečí na pravém koleně, levá ruka sevřena v pěst opřena o levé koleno, pravá ruka sevřena v pěst připravena k úderu ve skrčení předpažmo zevnitř. D v mírném stoji rozkročném čelem k CH, oběma rukama drží po straně okraj zástěry.
1. – 2. takt: CH v každém taktu jeden úder pravou pěstí jako kladivem na levou pěst. Pravá pěst dopadne vždy na levou v první době taktu. Po dopadu se odrazí a vrací se zpět ve druhé době do původní polohy.
3.  takt: Dva údery pravou pěstí na levou (v každé době taktu jeden). Pěst dopadá přímo z výšky asi 20 cm na levou pěst.
4.  takt: Jeden úder pravou pěstí na levou jako v taktech 1.-2.
5.  takt: Dva údery jako v taktu 3.
6.  takt – a: Jeden úder pravou pěstí na levou přímo shora dolů.
b: CH přeskokem v nákleku vymění levé koleno za pravé.
7. – 12. takt = 1. – 6. taktu, ale na pravém koleně. (Tanečník na kazetě tančí poněkud odlišně.)
Pohyby D v 1. – 12 . taktu:
1. takt: D přenese váhu těla na pravou nohu a současně dvakrát “dýmá fěrtochem” – natřásá zástěrou a začíná od sebe.
2. takt: Rovná se 1. taktu, ale přenese váhu těla na levou nohu.
3.  – 12. takt = 2. taktu.
13. – 20. takt: CH vyskočí, uchopí se s D ke kolovému tanci a tančí vpřed po kruhu rychlou polku vpravo.
20. – 28. takt = 13. – 20. taktu.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Zdeněk Mičulka (1959) a Věra Tobolová (1968), muzika jako v A.1, zpívají Rudolf Kalus (1953), Vlastimil Tabach (1968) a Jiří Valíček (1954).

Píseň jako v A. 4.

Tančí dvojice smíšené po kruhu nebo v kruhových drahách proti hodinovým ručičkám v rozptylu po celé taneční ploše čelem proti sobě, CH levým D pravým bokem do středu. V první části tance je CH v nákleku na pravé noze, levá noha vpřed. Levá pěst opřena kolmo o levé koleno, pravá pěst připravena “ke kování”. D čelem k CH ve stoji pravým bokem do středu. Uchopí zástěru jako u dymaku I. CH postupuje v nákleku v uvedené poloze za ustupující D a naznačuje kování:
1. takt – a: Odrazem z nákleku skok s posunutím vpřed (dopad na obě nohy současně) a úder pravou pěstí obloukem shora dolů na levou pěst.
b: Výdrž v nákleku, pravá pěst se vrací do výchozí polohy.
2. takt = 1. taktu.
3. takt: Dva skoky (na každou dobu jeden) vpřed. Při každém skoku jeden kratší úder pravou pěstí na levou.
4. takt = 1. taktu.
5. takt = 3. taktu.
6. takt = 1. taktu.
7. takt: Jeden skok vpřed s výměnou nohy (pravá pokrčená noha vpřed, levá v nákleku) a jeden úder pěstí shora dolu. Na druhou dobu taktu výdrž.
7. – 12. takt = 1. – 6. taktu, ale opačnou nohou a rukou.

Pohyby D v taktech 1.-12.:
1. – 12. takt: D ustupuje před CH přeměnným krokem nazad a současně při každém přeměnném kroku naznačuje máváním zástěry “dýmání”. V lichých taktech vykročí levou nohou a natočí se doleva, v sudých taktech pravou nohou a natočí se doprava.
“Dýmání” se provede jakoby vytřepávala zástěru šikmo stranou – v každém taktu dva vytřásavé pohyby směrem od sebe.
13. – 20. takt: Dynamická polka vpravo v kolovém držení zavře­ném.

Tančí a hrají jako v A.4.

Měla sem ja hulana, měla sem ho rada,
dala sem ho do sena, zedla mi ho krava,
trala lala, lalala, trala lala, lala,
dala sem ho do sena, zedla mi ho krava.

Tančí dvojice smíšené po kruhu, CH zády, D čelem do středu. Držení ke kolovému tanci zavřené (v objetí).
1. – 2. takt: Dvojice postoupí čtyřmi houpavými obkročáky (šlapáky) vpřed po kruhu. CH vykročí levou, D pravou nohou a každým obkročákem se otočí o půl kola doprava.
3. – 4. takt: Dvojice se pustí a každý sám se otočí čtyřmi šlapáky doprava s mírným postupem vpřed.
1. – 4. takt se opakuje až do konce.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Rudolf Kalus (1953) a Ludmila Fizková (1963), muzika jako v A. 1, zpívá Marie Ševčíková (1960).

Kalamajka, mik, mik, mik,
oženil se sukenik,
a vzal sobě za ženu
otrhanu Kačenu.

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH zády, D čelem do středu. Uchopí se za pravé ruce, levé připaženy nebo v bok.
1. takt: Tři podupy na místě, CH pravou, levou, pravou, D levou, pravou, levou.
2. takt: Dva uskoky podle CH doleva, CH po pravé noze, D po levé. Druhá noha při každém skoku přiklepne vnitřní stranou chodidla ke kotníku nohy poskakující.
3. – 4. takt = 1. – 2. taktu, ale naopak a opačnýma nohama. 5. – 8. takt = 1. – 4. taktu
Dohrávka: Dvojice se postaví levým bokem do středu, CH po levici D. Držení za obě ruce vpředu křížem, pravice nahoře.
1. takt: Jeden přeměnný krok vpřed po kruhu, vykročí vnější nohy (CH levou, D pravou nohou).
2. takt: Dva poskoky na vnější noze téměř na místě, druhá noha při prvním poskoku mírně pokrčí přednožmo, na druhou dobu při druhém poskoku zkříží přes nohu poskočnou.
3. takt: Jeden přeměnný krok vpřed, vykročí vnitřní nohy (CH pravou, D levou).
4. takt: Dva poskoky na vnitřní noze. Vnější přednoží a švihem zvednuté nohy zkříží přes nohu poskočnou a současně se obrátí o 180° (CH vpravo, D vlevo), aniž by se pustili.
5. – 8. takt = 1. – 4. taktu, ale opačným směrem. D vykročí pravou, CH levou (nyní vnitřní nohou). Na konci 8. taktu se dvojice přetočí do původního postavení, oba levým bokem do středu kruhu.
9. – 10.takt = 1. – 2. takt dohrávky.
11. – 12. takt = 9. – 10. takt, ale zpět a opačnýma nohama Na druhou dobu 12. taktu přejde dvojice skokem do stoje spojného.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Vlastimil Tabach (1968) a Věra Tobolová (1968), muzika jako v A. 1, zpívá Marie Ševčíková (1960).

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH levým a D pravým bokem do kruhu. CH ruce v bok, D za zády, pravá dlaň v levé dlani.
Pohyby CH:
1. takt: Přeměnný krok levou nohou vpřed (postupuje za děvčetem po kruhu).
2. takt: Dva poskoky na levé noze. Při prvním poskoku pravá noha vyšvihne přednožmo pokrčeně zevnitř a při druhém švihem kříží přes levou dovnitř.
3. – 4. takt = 1. – 2. taktu, ale opačnou nohou.
5. – 6. takt = 1. – 2. taktu.
7. takt: Čtyřmi drobnými poklusovými krůčky na místě, obrat o 360° vpravo, vykročí pravá.
8. takt: Tři podupy se sníženým těžištěm, začíná pravá.

Pohyby D: Ustupuje přeměnnými kroky nazad, s natočením vždy ve směru nohy výkročné.
1. – 6. takt: Šest přeměnných kroků nazad. V lichých taktech vykračuje pravá noha s natočením doprava, v sudých levá s natočením doleva.
7. takt: Otáčka čtyřmi drobnými poklusovými krůčky doprava o 360°, vykročí pravá noha. (Na kazetě nedotaženo, proto v 8. t. začala levá.)
8. takt: Tři podupy na místě čelem k CH se sníženým těžištěm, začíná pravá.
Dohrávka: Dvojice se uchopí za ruce vpředu křížem, pravice nahoře.
9. takt: Jeden krok přeměnný vpřed, CH levou nohou, D pra­vou.
10. takt: Dva poskoky na noze výkročné – CH na levé, D na pravé. Druhá noha při prvním poskoku přednoží dovnitř dolů a při druhém pokrčí zkřižmo (dovnitř) přes nohu poskočnou.
11. – 12. takt = 9. – 10. takt, ale naopak (zpět) a opačnou nohou.
13. – 14. takt = 9. – 10. taktu.
15. takt = 11. taktu.
16. takt: Oba tři podupy na místě, CH levou, pravou, levou, D pravou, levou, pravou.

Tančí a hrají jako v A. 7.

Tančí dvojice smíšené po kruhu, čelem proti sobě, CH levým, D pravým bokem do středu. Drží se za pravé ruce, levé v bok.

Ja mam děvče, ono mě chce, ono černe oči ma,
ono za mnu do maštale a ja za nim do chliva.

1. – 3. takt: Dvanáct obyčejných kroků vpřed po kruhu, CH vykročí levou nohou vpřed, D pravou nohou vzad. Spojené pravice kývají při chůzi vždy na první dobu taktu podle CH doleva, na druhou dobu taktu doprava.
4. takt: Tři podupy na místě. CH levou, pravou, levou, D pravou, levou, pravou nohou. V poslední době taktu výdrž ve stoji.
5. – 8. takt: totéž zpět po kruhu (CH vykročí pravou nohou vzad, D levou nohou vpřed), pohyb spojených paží má začínat podle CH doprava.
Dohrávka: Držení ke kolovému tanci zavřené (v objetí). Dvojice tančí vpřed po kruhu “trnkovými poskoky” – poskočný šlapák (obkročák). v taktu jeden obkročák poskočný:
1. takt – a: CH vykročí levou nohou vpřed, D pravou nohou vzad.
b: Poskok na noze výkročné s otočením o půl kola vpravo. Druhá noha při poskoku pokrčí přínožmo, špička u paty výkročné nohy míří dolů.
2. takt = 1. taktu, ale opačnou nohou.
1. – 2. takt se opakuje až do konce.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Vlastimil Tabach (1968) a Věra Tobolová (1968), muzika jako v A. 1, zpívají Rudolf Kalus (1953) a Jiří Valíček (1954).

[: Pasla barany mezi horami :],
[: kdo ti, holka, za to muže,
že maš takoveho muže,
že něni s nami. :]

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH zády do středu.
1. – 4. takt: Zátočka na místě závěsem za pravé lokty osmi prudkými kroky o jeden a půl kola, vykročí vnější (levé) nohy.
5. – 8. takt: Totéž za levé lokty naopak. V závěru se dvojice pustí.
9. takt: Ruce v bok, dva řezankové skoky na místě v mírném předklonu, vykročí pravá noha.
Váha těla je při řezance plně na přední noze, koleno mírně pokrčené (naznačený výpad).
10. takt: Čtyři řezankové poskoky ve dvojnásobném tempu (na každou osminu).
11. – 12. takt = 9. – 10. taktu
13. – 14. takt: Zátočka za pravé lokty o půl kola, vykročí vnější (levé) nohy, při posledním kroku se dvojice pustí, ruce v bok (čelem proti sobě).
9. – 14. takt: Opakuje se, ale zátočka ve 13. a 14. taktu se tančí doleva za levé lokty. Dvojice se vrátí na původní místa.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Valašský vojvoda z Koz­lovic Jiří Valíček (1954) a Věra Valíčková (1962), muzika jako v A. 1, zpívají Rudolf Kalus (1953) a Vlastimil Tabach (1968).