U suseda jako v jamě,
[: hněvaju se všeci na mě. :]

Něch se oni něhněvaju,
[: bo mi oni nic nědaju. :]

Tančí a hrají členové souboru Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí Pavel Vaněk (1963), muzika jako v C. 2, zpívá muzika.

U suseda na kopečku sekaju se o děvečku,
o keru, o keru, kera měla kordulenku červenu.

Něsekajtě, něrubajtě, těžkosti mi nědělajtě,
on je muj, ja jeho, dala bych ja sve srdečko za něho.

Kdo porubal, něch zahoji, něch zaveze k felčarovi,
felčara takeho, co zahoji šohajička švarneho.

Tančí a hrají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Jiří Valíček (1954), muzika jako v A. 1.

[: A co si porobil, Janošku, :]
[: že tě uvazali za nožku? :]

[: Něporobil sem ja nic zleho, :]
[: zabil sem jeleňa jedneho. :]

[: A něbyl to jelen, byla laň, :]
[: včilek sem ja za to uvazan. :]

Tančí Vít Konopáč (1972) ze souboru Grunik z Ostravice, hrají Kotci z Frýdlantu nad Ostravicí jako v B. 2.

A jak rano staněm, iděm do maštale,
stavaj, ty, hore, muj koničku vrany,
ej, tada, tadaj, tadaj, muj koničku vrany.

Poznámka /Zdeněk Tofel/: dohrávka je převzata z valašské točené, k lašskému skoku je cizí.

Tančí a hrají členové souboru Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí Radek Hrabovský (1972) a Pavel Vaněk (1963), muzika jako v C. 2.

Ny tym mostě trava rostě,
něbudě ju synek kosiť až odrostě.

Pod tym mostem bile kviti,
kolibala švarna panna dvoje děti.

Kolibala a plakala,
čeho sem se, ach muj Bože, dočekala.

Sednu k mise, něnajim se,
lehnu ja se do lužečka, něvyspim se.

Podivej se, moja mila, na tu suchu jedlu,
až ona se zazelena, tak ja si tě veznu.

Tančí členové souboru Grunik z Ostravice Vít Konopáč (1972) a Martin Švébiš (1974), později také Lukáš Konopáč (1978) a Daniel Ryšávka (1977), hrají Kotci z Frýdlantu nad Ostravicí jako v B. 2.

[: Ty, Ondrašu, synu mily, ty se dobře měť buděš, :]
[: ty maš srce jako zbojnik, ty penize nabuděš. :]

[:Vem obušek, staň za buček, čekaj dobre přihody,:]
[:a jak pujdě hrabě z Pražmy, skul mu drva pod nohy.:]

Tančí a hrají jako v E. 5.

Co mi daš, ma mila, eš o tebe pujdu,
hedvabny šateček, eš naňho napřadu.

Už sem ho napřadla, aji namotala,
už sem ho, synečku, už do barvy dala.

Dala ho zabarviť v sedmerake barvy,
jak sebě myslela, že jdě synek švarny.

Tančí členové souborů Grunika a Ostravice Lukáš Konopáč (1978), Vít Konopáč (1978) a Daniel Ryšávka (1977), Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí Radek Hrabovský (1972), Pavel Vaněk (1963), Antonín Smrkta (1960) a Martin Zbořil (1970), hraje muzika Ondřejnice jako v C. 2.

Tančí dvojice smíšené po kruhu v držení ke kolovému tanci zavřeném, CH zády do středu. Tanec má předtaktí, které muzika nehraje. Dvojice jej začíná poskokem CH na pravé, D na levé noze, druhá noha pokrčena přednožmo, váha je plně na noze poskočné. Po tomto předtaktí začíná poskočný šlapák (obkročák) přeskokem CH na levou, D na pravou nohu.
1. takt: Poskočný šlapák (dva poskoky v taktu), CH začíná levou, D pravou nohou. Při tomto šlapáku se dvojice uklání ve směru nohy výkročné, druhá noha pokrčuje přednožmo, koleno vytočeno zevnitř.
2. takt = 1. takt Dvojice postupuje v těchto dvou taktech vpřed po kruhu. Krok je rázný, prováděný zeširoka, koleno pokrčené nohy vytočeno zevnitř.
3. takt = 1. takt Po dokončení šlapáku však při druhém dopadu chodidla na zem prudký odraz CH pravou, D levou nohou a výskok.
4. takt – a: Doskok do mírného podřepu rozkročného (ne příliš širokého)
b₁: Výdrž v podřepu rozkročném.
b₂: Poskokem CH na pravé, D na levé noze příprava k opakování poskočného obkročáku v 5. – 8. taktu (totéž co v předtaktí, které muzika nehraje).
5. – 7. takt = 1. – 3. takt
8. takt – a: Doskok do podřepu rozkročného (ne příliš širokého).
b: Výdrž.
9. – 12. takt: Rychlý, hladký šlapák.
Ve 12. taktu po dokončení hladkého šlapáku opět poskok CH na pravé, D na levé noze, jako v předtaktí.
13. – 16. takt = 1. – 4. takt.
Opakujeme-li celý tanec od začátku, pak se musí v 16. taktu zase provést výskok jako v předtaktí CH na pravé, D na levé noze.

Tančí a hrají členové souboru Ostravica z Frýdku-Místku Ivo Garnol (1961) a Věra Šimková (1934), muzika jako v B. 1.

Tančí dvojice smíšené v držení ke kolovému tanci zavřeném, CH zády do středu kruhu.
1. – 8. takt: Natřásavá polka dokola, CH vykročí levou, D pravou nohou.
9. takt – a,b: Přísunný krok stranou podle CH doleva, CH levou, D pravou nohou.
10. takt = 9. takt.
11. takt: Dva krátké cvalové skoky podle CH doleva, CH levou, D pravou nohou.
12. takt – a: Skokem vlevo stranou stoj výkročný CH vlevo a D vpravo stranou.
b: Výdrž. CH unoží poníž pravou, D levou nohu.
13. takt – a: Dokrokem CH na pravou, D na levou nohu stoj únožmo CH levou, D pravou nohou.
b: Přísunem CH levé, D pravé nohy stoj spojný.
14. takt – a,b: Přísunný krok CH vpravo, D vlevo.
15. – 16. takt = 11. – 12. takt, ale podle CH doprava, podle D doleva. Vykračuje CH pravou, D levou nohou.
1. – 16. takt se opakuje ještě jednou.
17. – 24. takt: Natřásavá polka dokola. CH vykročí levou, D pravou nohou. Natřásavá polka se při krok, sun, kroku v prvních třech osminách tančí lehce pohupované. Ve čtvrté osmině je mírný nátřes až poskok.

Tančí a hrají jako v D. 1.

Ustálený tvar starodávného tančeného na jednu píseň (Stojí hruška) s pevnou figurální vazbou na jednotlivé hudební moti­vy. Je rozšířen i ve Slezsku. V Sedlišti jej znají dík sběrateli a propagátoru slezského a lašského folkloru Jožovi Vochalovi.
Tančí dvojice smíšené v držení ke kolovému tanci polootevřeném, CH zády do středu, spojené vnější paže mírně pokrčeny v loktech před tělem.
1. – 4. a /:1. – 4.:/ takt: “Procházka” dvojice vpřed po kruhu s přenášením váhy těla vpřed a vzad jako u starodávného B. 1 – varianta procházkového kroku při zpěvu druhé sloky.
Dvojice postoupí vpřed osmi kroky s jemným natřásáním, oba vykročí vnější nohou.
V každém taktu – a: CH i D krok pravou nohou přes patu s mírným vyhoupnutím vpřed – pata se zvedne od země, pánev se sune poněkud vpřed. Celý pohyb je proveden jemně natřásavě.
b: Krok vnitřní nohou vzad (vlastně přenesení váhy těla vzad na vnitřní nohu). Noha došlápne z přední části chodidla téměř na patu, která se však ihned odlepí od země. Pohyb doznívá v sunu pánve vzad, trup nepatrně nachýlen vpřed. Celý pohyb je proveden jemně natřásavě.
c: = a.
V sudých taktech totéž, ale opačnýma nohama.
5. – 8. takt: D klek na pravé koleno, levá noha opřená cho­didlem o zem. Obě ruce položí na levé koleno. CH obchází dvanácti obyčejnými kroky (v každém taktu tři) jedenkrát vpravo kolem klečící D. Při obcházení je natočen stále pravým bokem k D. Vykročí levou nohou.
9. takt – a: CH opět na svém místě zády do středu podá obě ruce klečící D.
b: D vztyk (oba stoj spatný, držení za obě ruce dolů před tělem).
c: Oba stoj na levé noze, pravá vzadu na špičce, spojené paže mírně rozpaží a dvojice se navzájem skloní hlavami k sobě (dotknou se čelem).
10.  takt – a: CH i D s přísunem pravých nohou do stoje spojného přitáhnou spojené paže k tělu.
b – c: Výdrž ve stoji spojném, CH a D se dívají na sebe.
/:5. – 8.:/ = 5. – 8. taktu s tím rozdílem, že nyní klečí CH na levém koleně, ruce složeny na pravém, D obchází CH dvanácti krůčky jednou dokola, vykročí pravá noha.

Tančí a hrají členové souboru Ostravica z Frýdku-Místku Tomáš Malinovský (1965) a Jana Šimůnková (1968), muzi­ka jako v B. 1.