Doudlebsko – Lidová kultura

E. 1 PŘIPOSEDAVÁ Z ČESKOBUDĚJOVICKA

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 12:15:46 +0000

Vivo – živě

Budějcký vohrady,
pod sady ty sou mě těšívaly.
Dyž sem za mou milou chodíval,
hvězdy nám svítívaly.

Sviťte mje, hvězdičky, kde která,

měsíček taky svítí,

já mám za mou milou daleko,

musím tam za ní jíti.

Dyž sem šel vod sedla k Strádovu,

zlámal se pode mnou most,

co sem se navolal, nakřičel,

nikdo mje nešel pomoct.

Střídá se pravidelně předzpěv a tanec s doprovodem hudby.

Typ tance: figurální párový.

Postavení: CH a D po kruhu čelem k sobě, CH zády do kruhu.

Držení: párové zavřené.

Tanec:

T. 1. – 2. valčík po kruhu doprava a doleva,

T. 3. dvojice se zastaví a přidřepne, D v mírném rozkročení tak, aby se okraj sukně dotkl země; CH přidřepne jen na pr. nohu, 1. zanoží a položí ji špičkou na zem (takto lépe udržuje rovnováhu, neboť touto nohou pak vykračuje). Na poslední fázi doby bystře se dvojice vztyčí;

T. 4. – 6. = 1. – 3.

Sběr: Zora Soukupová, 1956 a H. Laudová od Anny Steifové (1881), Radostice – České Budějovice.

Popis: Z. S. JT I č. 58, s. 184.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic Bohdan Havrda (1976) a Lucie Prudinová (1977), Petr Hlinka (1969) a Kamila Dušková (1974), Jiří Hnilička (1942) a Alexandra Netrvalová (1950), Božík Petrovič (1938) a Jana Lálová (1948), Václav Podlipský (1946) a Pavla Hovorová (1950), Rudolf Sekava (1938) a Alena Jalůvková (1957), muzika jako v D. 15, zpívají Marcela Macková (1952) a Miroslav Stecher (1946).

E. 2 TŘASÁK Z RADOSTIC (Trhovosvinensko)

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 12:09:37 +0000

Doprovod: dudácká muzika.

Animato – oživeně q= 120

Není zelí jako zelí,

někerý je zelíčko,

po některým hlava bolí,

po někerým srdíčko.

Není chlapec jako chlapec,

někerej je chlapeček,

někerej je jako třapec,

někerej jak třapeček.

Pozn. H. L. : Nápěv a text je charakteristický pro tance typu kolečka, proto se zde rovněž pravidelně střídá zpěv a tanec při každé sloce. Srov. text i nápěv u popisu “kolečka smrti II” z Komařic (příloha Jihočeská kola a kolečka).

Typ tance: kolový.

Postavení: CH a D po kruhu, čelem proti sobě, CH zády do středu.

Držení: kolové zavřené.

Tanec: po celý tanec se tančí poskočný obkročák, dva kroky v jednom taktu, na plných chodidlech a nakračovaný sice shora s přídupem, ale nepodtrhávaný. Poskoky velmi nízké, noha se sotva odlepí od země. Při každém kroku nevypérovaný nátřes. Kroky jsou široké. Volná noha mírně poohnuta zánožmo. Trup se nevychyluje.

Pozn. H. L. – I zde je velmi zřejmě ukázáno, že v lidovém tradičním pojetí jihočeského stylu tance existovaly velmi osobité nuance, které se zachovaly ještě ze starší doby a sloužily k zpestření figurálních a kolových tanců.

Sběr: Zora Soukupová, 1956 od Anny Steifové (1881) nar. v Radosticích, bytem v Čes. Budějovicích.

Popis: Z. S. JT I, č, 38, s. 141. Úprava popisu H. L.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic Bohdan Havrda (1976) a Lucie Prudinová (1977), Petr Hlinka (1969) a Kamila Dušková (1974), Václav Podlipský (1946) a Pavla Hovorová (1950), Rudolf Sekava (1938) a Alena Jalůvková (1957), muzika jako v D. 15.

E. 3 RADOSTICKÁ POLKA (Trhovosvinensko)

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 12:04:52 +0000

(Názvu “radostická” používáme pouze jako názvu pomocného pro stručné označení osobitého typu tance. Název není lidový, ale v jižních Čechách používaný. Tento typ polky se tančil i v mnohých jiných místech.) Pozn. Z. S.

Doprovod: dudácká muzika.

Na tý louce zelený

pasou se tam jeleni,

pase je tam mysliveček

v kamizolce zelený.

Srov. tuto píseň v publ. Jihočeských tanců:

Allegro moderato – mírně rychle q= 126

Pantoflíčky na špalíčky,

já som do nich těžká,

moje vlasy kadeřavé

chtějí do čepečka.

Šup, šup po noze,

ztratila som peníze,

ztratila som, našla som,

pani mámo, chčasná som.

Nápěv: Č. Holas, ČNPT III, č. 330, s. 217 z Třebče u Trhových Svin.

Typ tance: kolový párový.

Postavení: CH a D po kruhu čelem k sobě, CH zády do kruhu.

Držení: kolové zavřené.

Tanec: houpaný valčík na polku v rytmu , tančí se se zřetelným zhoupnutím a vyšlapáváním, na přední části chodidla.

T. 1. – 3. CH vykročí 1. , D pr. nohou s mírným zhoupnutím v koleně,

4. přísun druhou nohou do výponu ( až vyhoupnutí ) na přední části chodidel,

5. – 6. krok CH 1. , D pr. nohou, současně pokles z výponu se zhoupnutím v kolenou.

Obrat o 180 stupňů v každém taktu.

Zápis: Zora Soukupová, 1956, od Anny Steifové (1881), Čes. Budějovice.

Popis: Z. S. JT I, č. 30, s. 125. Kráceno H. L.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic jako v D. 15.

E. 4 DUPÁK ZE DVORCE (Trhovosvinensko)

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 11:54:11 +0000

Doprovod dudácké muziky.

Moderato – mírně q = 100

U vokýnky stával som, klepal som,
na svou milou volal som:
poj mi honem otevříti,
nenech mje tu dlouho státi,
můj miláčku, moje srdce.

Vrata už sou zavřený /á/, zamčený /á/,

náš pantáta klíče má.

Chceš-li si tam pro ně jíti,

abys mohl otevřítí,

můj miláčku, moje srdce?

Typ tance: smíšené kolo (případně jen ženské) ve 2/4 rytmu.

Postavení: CH a D v kruhu, čelem do středu.

Držení: za ruce v připažení. Po dotančení jednoho úseku kola se držení mění: CH se sousedním CH se uchopí za zády ob jednoho a D se stejně uchopí s další dívkou.

Tanec: T. 1. – 5. 10 krátkých, rázných přísunných kroků po kole doleva, vykračuje 1. noha – 2 kroky v jednom t. , v 5. t. dva ráznější přídupy do pausy 1. , p. noha – příprava na změnu směru kola; kroky jsou krátké, ne více než 1/2 – 1 stopu; kolena nepérují a tělo je vzpřímené;

T. 6. – 10. = 1. – 5. , s vykročením pr. nohou doprava;

T. 11. – 26. další úsek kola: ve zkříženém držení za zády: trup se poněkud nakloní ke středu kruhu a tanečníci se pevně opřou o ruce a kolo se může zrychlit: všichni tanečníci a tanečnice se nyní houpají na vnitřní pravé noze a levá zanožená noha se odráží špičkou se zřetelným vypnutím. Nesmí se však krok stávat “kulhavým”, naopak vyhoupne se znatelně jako “pero”. “Nejlepším ukazatelem správného pérování je pohyb temene hlavy celého kola”, poznamenává Z. Soukupová. Tato část se několikrát opakuje, stále se zrychluje a v provedení na kazetě se rozpadá na několik menších kol.

Sběr: Marie Bočková, 1939, tančili pp. Škopek a Studený ze Dvorce.

Popis: Z. Soukupová a R. Kubeš 1956. JT I, č. 9, s. 71.

Zkráceno: H. L. – Tento způsob kola je ojedinělým a zřejmě se ustálil v místní tradici i s jiným názvem.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic Bohdan Havrda (1976), Petr Hlinka (1969), Jiří Hnilička (1942), Božík Petrovič (1938), Václav Podlipský (1946), Rudolf Sekava (1938), Kamila Dušková (1974), Pavla Hovorová (1950), Alena Jalůvková (1957), Jana Lálová (1948), Alexandra Netrvalová (1950) a Lucie Prudinová (1977), muzika jako v D. 15, sólo zpívají Marcela Macková (1952) a Miroslav Stecher (1946)

E. 5 ŠMATLAVEJ ZE DVORCE (Trhovosvinensko)

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 11:47:47 +0000

Před každou slokou předzpěv, dále dudácká muzika.

q= 126

V Komářicích na rohu stojí holka,

šmik štok štodrbok, štodr ryby za vodami, na rohu.

Šel šmatlavej do tance, převalil se

šmik… na place.

Převalil se, nemoh vstát, mušeli mu

šmik… pomáhat.

Tyhle chlapci z Dvorce lákaj holky

šmik… do tance.

Ty hezký si poberou, ty šmatlavý

šmik… nechajou.

Typ tance: figurální párový.

Postavení: dvojice po kruhu, čelem proti sobě, CH zády do kruhu.

Držení: kolové zavřené, při výměně míst ruce mírně napřažené.

Tanec: T. 1.-6. hladká polka “přes” takt po kruhu (na poslední dobu může být mírně zhoupnutá), na poslední osminu v 6. taktu se naráz zdupne a natočí se směrem do středu kruhu,

7. – 8. dvojice 1. a 3. si dvěma dlouhými kroky běžné polky vymění místa směrem na kříž přes kruh, při setkávání se míjí pravými rameny a zařadí se opět na kruh. Dvojice 2. a 4. současně pokračuje dále po kruhu valčíkem na polku,

9. – 10. dvojice 1. a 3. pokračují po kruhu a vyměňují se dvojice 2. a 4.

Pozn. H. L.: Na dohru dvojice dotančí polkou “přes takt”, nejčastěji pokračují do vyčerpání. Rychlost tance se totiž stále zvyšuje a je nutné při výměnách reagovat pohotově a dodržovat rovněž dvojí druh polky, což tanci vcelku dodává patřičný vzruch.

Sběr: Marie Bočková, 1938, nar. ve Dvorci podle pí Křížové z Komařic.

Popis: Zora Soukupová, 1977 JT II, č. 129, s. 122.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic Bohdan Havrda (1976) a Lucie Prudinová (1977), Petr Hlinka (1969) a Pavla Hovorová (1950), Jiří Hnilička (1942) a Alexandra Netrvalová (1966), Rudolf Sekava (1938 a Martina Stecherová (1978), muzika jako v D. 15.

E. 6 REJDOVÁK A REJDOVAČKA ZE DVORCE (Trhovosvinensko)

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 11:40:37 +0000

Předzpěv, dvojice na místě se lehce vytáčejí a pohupují rukama.

Text písně:

Učte se, děvčátka, učte se rejdovat,

až dorejdujete, bude se tancovat.

/: trá lalala, lá lalala.:/ 3x

lalalá lala lá lalala.

Moderato – mírně q= 120

Šťastná bych já byla pro vašeho syna,

šťastná bych já byla pro synečka,
on hledá bohatý, která má dukáty,

on hledá bohatý, já sem chudá.

Oni mi to lidi nepřejou, že chodím za tebou,

oni mi to lidi nepřejou, že chodím k vám.

Truc na truc kdekomu u vašeho domu,

truc na truc kdekomu, u vašich vrat.

Vrata sou zavřený, koledem zamčený,

mládenci nemůžou s pannama spát.

Ref.

Typ tance: figurální párový.

Postavení: Dvojice po kruhu, čelem proti sobě, oba levými boky do středu, D pozadu před CH, později čelem proti sobě bez držení.

Držení: a/ za ruce v předpažení s mírným zaoblením,

b/ párové zavřené,

c/ bez držení.

Tanec: Pro variantu tohoto tance na Trhovosvinensku bylo charakteristické, že na 3/4 takt se tančil pohyb ve 2/4 taktu -přísunný krok na 3. dobu taktu s výponem. Tato rytmizace je pro tuto oblast typická, zvláště v kolečkách v kombinaci s furiantovým rytmem.

T. 1. – 4. 2 přísunné kroky, CH vpravo stranou, D vlevo, z výponu spuštění paty na zem a bez přešlápnutí ihned tytéž kroky CH doleva, D doprava,

5. – 8. stejnými kroky, ale po kruhu, D pozadu, CH vpřed,

9. – 12. stejnými kroky v párovém držení zavřeném,

13. – 16. oba se pustí a valčíkovými kroky si vymění místa a vrátí se zpět na své místo: při setkání se na sebe pěkně podívají,

17. – D ruce v bok, nebo v připažení si přidržuje sukni, neboť se velkou rychlostí na místě otáčí doprava, v 1. taktu trojím přešlápnutím přes pravou nohu: p. , 1, p, 1, p, 1; CH na dvě šestnáctiny úkrok s přídupem vpravo stranou, současně potlesk do vlastních dlaní, další dvě šestnáctiny, přísun 1. nohy k pravé, potlesk a další dvě šestnáctiny totéž vlevo,

18. na první čtvrtinu přísun pravou přídupem k levé noze + potlesk; opakuje se od začátku na 2. čtvrtinu, a na 3. čtvrtinu a dále na celou dohrávku, kdy tleská také D.

Zapsala: Marie Bočková ze Dvorce, 1939 podle p. Kocábkové ze Lhoty.

Popis: Z. Soukupová – H. Laudová. JT II, č. 130, s. 124.

Přizpůsobeno změnám na kazetě.

E. 7 KAČKA Z LOVĚTÍNA (Jindřichohradecko)

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 11:31:37 +0000

Předzpěv před každou slokou, doprovod dudácká muzika.

Allegro – vesele, rychle q= 126 – 132

Kačka jede po rybníce,

kačer za ní ještě více,

hojtadráda…

Počkej, kačka, bude pračka,

a po pračce pojímačka,

hojtadráda…

Typ tance: figurální párový.

Postavení: CH a D v kruhu čelem proti sobě, CH zády do kruhu.

Držení: párové polootevřené a zavřené.

Tanec: T. 1. – 4. 8 kvapíkových kroků vpřed po kruhu – 2 kroky v jednom taktu, CH vykročí 1. , D pr. nohou,

5. – 8. dvojice se uchopí do kolového zavřeného držení a tančí valčík na polku, nebo šlapákovým krokem 4 kroky 2x dokola.

Sběr: Zora Soukupová a Anna Skálová, 1956 od pí Mrkvičkové (1887 v Lovětíně), bytem Jarošov n. Nežárkou.

Popis: Z. S. JT II, č. 86, s. 16.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic jako v E.l, zpívá Marcela Macková (1952).

Doudlebská kolečka

(Srov. přiložený souhrnný popis jednotlivých typů tanců a charakteristických písní.)

E. 8 DOUDLEBSKÉ KOLEČKO 3/8 S POSKOKY

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 11:17:25 +0000

(Nedopatřením je na kazetě uvedeno “s furiantovým rytmem”, toto typologické označení patří k následujícímu kolečku E. 9, omlouváme se.)

Melodie – srov. souhrnnou stať v příloze.

Jede formánek (sedláček) vod Lince,
veze Nanynku v košince,

hopsa, hejsasa, ijuhu, hahaha,

veze Nynynku v košince.

Von se jí začal vyptávat,

brzo-li se bude vdávat,

hopsa…

brzo-li se bude vdávat.

A já se vdávat nebudu,

sem mladá, nemám rozumu,

hopsa…

sem mladá, nemám rozumu.

Pravidelné střídání zpěvu a tance za doprovodu dudácké muziky.

Typ tance: smíšené zavřené kolo, případný rozpad na páry.

Postavení: držení: v kole za ruce v připažení.

T. 1. – 6. na každý takt 3 drobné vyšlapávané kroky po kole doleva, vykračuje vnitřní noha, špička směřuje vlevo,

7. – 8. dva “zadržované” nízké poskoky během 2 taktů,

9. – 10. tři podupy v každém taktu: pr. , 1. , pr.,

pr. , 1., pr.,

11. – 14. vyšlapávaný krok po kole.

Srov. popis v příloze i pro párový způsob.

Sběr a popis: Zora Soukupová, 1979; provedení na kazetě H. L. – poskoky a podupy jsou v podstatě synkopované.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic Petr Hlinka (1969) a Kamila Dušková (1974), Jiří Hnilička (1942) a Alexandra Netrvalová (1966), Božík Petrovič (1938) a Jana Lálová (1948), Václav Podlipský (1946) a Pavla Hovorová (1950), Rudolf Sekava (1938) a Alena Jalůvková (1957), muzika jako v D.15 a Pavla Tichonovská (1976) dudy.

E. 9 DOUDLEBSKÉ KOLEČKO 3/4 S FURIANTOVÝM RYTMEM.

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 11:11:11 +0000

Doprovod jako u E. 8.

Melodie – srov. Souhrnná stať o kolečkách Z. S. Píseň se vyskytuje též v Rittersberkově sbírce č. 214 a ve sbírce Erbenově Nápěvy č. 683. Srov. seznam literatury č. 70 a č. 5.

U hosína je louka zelená,

zabil mysliveček na ní jelena,

hupa, hupa hupa, na ní jelena, hup.

Na téj louce je tráva vysoká,

honí se po ní zvěř černá, divoká,

hupa, hupa hupa, černá, divoká, hup.

Pozn. H. L.: text i nápěv písně pochází z tzv. “Zlatokorunského rukopisu”, řečeného “hospodního hudce” Ondřeje Hůlky, nar. 1752 a jeho syna Františka, nar. 1780.

Typ tance: a/ smíšené kolo, b/ párové kolečko.

a/ Postavení a držení: po předzpěvu zavedení na zavřené kolo, čelem do kruhu, špičky chodidel natočeny po směru, při směru doleva paže zkřížené za zády, drží se rukou ob jednoho, I. rukou navrch, pr. spodem.

b/ Postavení: CH a D proti sobě, pravými boky u sebe, chodidla pravé nohy vnější stranou u sebe.

Držení: kolové zavřené nebo pr. rukama v pase, levé lehce přiloženy na nadloktí partnera.

Tanec: s vložkami “furiantového rytmu”, tj. v rámci dvou třídobých taktů se provedou tři dvoudobé kroky, zpravidla podpořené dvouslabičnými (ale i více- slabičnými) slovy.

Srov. “Hu-pa, hupa, hupa” “zabil mysliveček” 5. – 6. T.

Podání souboru na kazetě však také tuto možnost nevyužilo.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic jako v E.8.

E. 10 DOUDLEBSKÉ KOLEČKO 2/4 (“kolečko smrti”)

NÚLK, Strážnice — Thu, 09 Aug 2018 07:44:52 +0000

Předzpěv a doprovod muziky s dudákem.

/: Zelený jaloveček, zelený jalovec, :/
kolikrát som s pannou býval, kolkrát ji pomjiloval,
/: ještě som mládeneček, ještě som mládenec.:/

/: Maličký Záblatíčko, maličký Záblátí,:/
nechtěli mi dceru dáti, musel som ji mjilovati,
/: sedum let za dvířkama, vůsmý rok za vraty!: /

Typ tance: a/ smíšené kolo,

b/ párové kolečko (viz E. 12) rychlého tempa.

Vyznačuje se výrazným vertikálním vyhoupnutím až do mírného výponu na pr. noze; vnější noha se současně odráží přední částí chodidla a nejkratší cestou obkračuje stojnou nohu. Tanec se stupňuje co do rychlosti i dynamiky.

Srov. též “kolečko smrti II” z Komařic – JT I, č. 6, s. 64., “Není zelí jako zelí”.

Tančí a hrají členové Jihočeského souboru Úsvit z Českých Budějovic jako v E. 8.