Tuhle más, má panenko, tuhle máš groš.
Cos dostala musíš skovat a já musím mašírovat,
tuhle máš, má penenko, tuhle máš groš.

Tančí dvojice smíšené v držení ke kolovému tanci zavřeném, CH zády do středu.
1. – 3 . takt: Dvojice tančí polku. C H vykročí levou. D pravou nohou.
4. takt – a: C H zastaví víření přídupem levé, D pravé nohy.
b: Výdrž.
4. – 6. takt = 1. – 3. takt.
7. – 10. takt: Polka.
11. – 13. takt= 1. – 3. takt.
14. takt = 4. takt.
Tančí a hrají členové souboru Dóbrava z Doubravníku Milan Adam /1953/ a Michaela Litterová /1957/, Ján Cigáň /1956/ a Hana Cigáňová /1957/, Jaromír Čech /1943/ a Vlasta Čechová /1935/, Vladimír Jirčík /1936/ – vedoucí souboru a Miroslava Jirčíková /1942/, Vladimír Procházka /1947/ a Miroslava Procházková /1949/, Břetislav Sedláček /1947/ a Marie Sedláčková /1947/, Pavel Sedláček /1970/ a Jitka Sedláčková /1971/, muzika ve složení Jiří Kala /1936/ prim, Věra Podušková /1980/ 2. housle, Jaroslav Roček /1938/ a Jaroslav Životský /1945/ housle-kontry, Václav Odra /1963/ a Miroslav Životský /1977/ klarinety a Jaroslav Halouzka /1954/ kontrabas, zpívají Růžena Čechová /1945/, Marie Pešková /1941/ a Jana Životská /1943/.

Tančí dvojice smíšené po knihu levým bokem do středu. D po pravici CH. Držení za ruce vpředu křížem, pravé nahoře.
1. takt – a: Ve stoji na vnitřní noze se dotknou vnější nohou šikmo zevnitř špičkou země (D pravou šikmo vpravo, CH levou šikmo vlevo).
b: Ve stoji na vnitřní noze se C H i D dotknou země vnější nohou přednožmo dovnitř (D pravou, CH levou).
2. takt: CH 3 krůčky lehce houpavými postoupí nepatrně vpřed, vykročí vnější noha (levá). D přechází 3 krůčky předem na druhou stranu CH. CH jí při tomto přecházení pomáhá rukama.
3. – 4. takt = 1 . – 2 . takt. ale na opačnou stranu a opačnýma nohama.
Pohyby taktů 1. – 4. se opakují po celý tanec.
Poznámka: Některé dvojice vykračovaly při tanci stejnou nohou. Začínaly v prvním taktu ve stoji na levé noze, pravá opřena o zem přednožmo zevnitř atd.

Tančí a hrají jako v B. 1.

Lepší platlica, než-li mědlica,
/: lepší je tan vohrabečník,
než-li je ta řitica. :/

/: Když já na ní začnu příst,
začne se to všecko tříst,
ramcarára, ramcarára… :/

Tančí dvojice smíšené, C H zády do středu, D čelem. CH uchopí D oběma rukama kolem těla asi ve výši lopatek. D mu položí obě ruce ze stran na ramena.
1. takt – a: CH nakročí levou nohou vlevo stranou, D pravou vpravo stranou (našlápnou na celé chodidlo) s mírným úkrokem ve směru nohy výkročné.
b: Druhá noha přikročí k noze výkročné (došlápne celým chodidlem na zem). Současně se trup napřímí.
2. – 4. takt = 1. takt. Dvojice postupují mírně vpřed po kruhu.
5. – 12. takt: Dvojice postoupí 16 cvalovými krůčky vpřed po kruhu. CH vykračuje levou. D pravou nohou. Cvalové krůčky jsou prováděny j e n s malým nadnášením do výponu po přední části chodidel.
13. takt: Ve stoji na místě dvojice třikrát zadupe v prvních třech osminách taktu. CH začíná levou, D pravou nohou.
Ve 4. osmině výdrž.
14. takt: Totéž opačnýma nohama.
15. – 16. takt= 13. – 14. takt.
17. – 24. takt: Dvojice tančí dupavou polku po kruhu, CH vykročí levou, D pravou nohou. Na začátku polkového kroku oba dva přidupnou výkročnou nohou celou plochou chodidla na zem.
Ve 3. osmině taktu opět přidupnou výkročnou nohou, ale poněkud méně intenzívně.
Takto tančí dupavou polku až do konce.

Tančí a hrají jako v B. 1.

Sloužila sem u tkalce, není tomu dávno,
měla sem se naučit,
jak se délá plátno.

Jednu nohu natáhnu a druhá se skrčí,
osnova se roztáhne,
člunek se tam strčí.

Tančí dvojice smíšené po kruhu v držení ke kolovému tanci zavřeném, CH zády do středu.
1. – 8. takt: Mírně pohupovaná polka. CH vykročí levou, D pravou nohou.
9. takt: Dvojice bokem do středu ( CH levým, D pravým) se uchopí za ruce vpředu křížem, pravé nahoře. V tomto postoji provedou jeden řezankový krok pravou nohou vpřed s mezihupem, současně CH napřáhne pravici k pravému boku D, D svoji pravou ruku pokrčí.
10. takt = 9. takt. ale řezanka se provede levýma nohama vpřed rovněž s mezihupem, CH pokrčí pravou ruku, D pravici natáhne. Levé ruce u obou tanečníků se pohybují protisměrně (paže při řezance “křižují”).
Řezanka se tančí až do konce tance a jsou při ní obě nohy na celých chodidlech stejnoměrně zatíženy.

Tančí a hrají jako v B. 1.

Ševče, ševče usmolené,
šij mně boty do neděle.

Tančí dvojice smíšené po knihu čelem proti sobě, CH zády do středu, D čelem, držení ke kolovému tanci zavřené, nebo CH levým a D pravým bokem do středu.
1. – 16. takt: Dvojice tančí vpřed po kruhu valčík. CH vykračuje levou, D pravou nohou. Valčík ukončí CH pravým, D levým bokem do středu.
17. takt: CH i D čelem proti sobě klek na pravé koleno, levá noha opřena chodidlem o zem. Levá ruka sevřena v pěst u obou opřena o pokrčené koleno. CH i D třikrát uhodí pravou pěstí na levou (v každé době jeden úder).
18. takt – a, b: ještě dva údery toutéž pěstí,
c: Výdrž.
19. takt: C H mírným nadnesením přeskočí na levé koleno, pravá noha opřena o zem. Opře pravou pěst o pokrčené pravé koleno a třikrát na ni levou pěstí zatluče. D nepřeskakuje, pouze vymění pěsti, takže tluče také levou pěstí na pravou pěst.
20. takt – a.b: CH i D ještě dva údery levou pěstí na pravou,
c: Výdrž.
21. – 22. takt = 17. – 18. takt.
23. – 24. takt = 19. – 20. takt.
25. takt: CH i D ve stejné poloze zamotají zvolna třikrát ohnutými předloktími dovnitř, pravé nad levým (pohyb začíná pravou rukou směrem od těla).
26. takt: Dvojice zvolna vstává a roztahuje ruce stranou do pokrčení upažmo.
Poznámka: Některé dvojice dokončily pohyb motání a rozhození paží v kleku a teprve v prvním taktu polky při dalším opakování povstaly.

Tančí a hrají jako v B. 1.

/: Šla židovka kolem krámu,
koupila si marcipánu, :/
/: žid taky, oplatky. :/

/: Šla židovka kolem lesa,
štípla ju do nosa vosa. :/
/: Žid se smál, až prskal. :/

Tančí dvojice smíšené, CH zády do středu kruhu. Držení ke kolovému tanci zavřené.
1. – 8 . takt: Polka vpřed po kruhu s otáčením doprava. CH vykročí levou. D pravou nohou. Posledním polkovým krokem se dvojice zastaví v postavení jako na počátku tance.
9. takt: CH i D v postavení čelem proti sobě ustoupí dvěma krůčky nazad ( CH levou, pravou; D pravou, levou.) Současně oba založí ruce v bok.
10. takt: Dvojice se sobě navzájem pokloní (na konci taktu vzpřim).
11. takt: Dvojice se otočí dvěma krůčky o 180°, CH doleva (levá, pravá noha), D doprava (pravá, levá noha).
12. takt: CH a D se pokloní zády k sobě (rozverní tanečníci žduchali hýžděmi do tanečnic).
13. takt: CH i D se zpětně otočí dvěma kroky o 180°, CH doprava (pravá, levá noha), D doleva (levá. pravá noha).
14. takt = 10 takt.
15. takt= 11. takt.
16. takt = 12. takt.
Tanec se opakuje několikrát po sobě. Na začátku dalšího opakování se rychle dvojice otočí zpět čelem k sobě a uchopí se k polce.

Tančí a hrají jako v B. 1.

Otče, otče, otče náš, otče náš,
má panenko, jak se máš.

Zdráva, zdráva, zdráva jsem, zdráva jsem,
když tě vidím, ráda jsem.

Tančí CH a D ve dvou soustředných kruzích, CH uvnitř zády do středu, D vně čelem proti CH.
1 . – 7 . takt: C H postupují polkovými kroky ve směru hodinových ručiček, D proti směru hodinových ručiček 7 polkovými kroky. Na začátku 1. taktu při p r v n ím polkovém kroku se CH i D otočí o půl kola vpravo a vykročí pravou nohou vpřed. Posledním polkovým krokem se CH i D otočí o 180° doleva.
8. – 14. takt: Při opakování nápěvu z 1. – 7. taktu se za zpěvu písně vracejí CH i D sedmi polkovými kroky zpět na svá místa. Posledním krokem se otočí čelem k sobě.
15. – 30. takt: Polka vpřed po kruhu v držení ke kolovému tanci zavřeném. CH vykročí obvykle levou, D pravou nohou.

Tančí a hrají jako v B. l .

Franta jede od Brna –
přejel bábě hósera –
baba křičí: zastavit –
a hósera zaplatit –
naučte se tancovat –
a né poskakovat –
jináč nebudeme hrát.

Je to druh žertovné polky s předzpěvováním satirických veršů. Tančí libovolný počet tanečních párů. Jeden z mužů vždy na začátku jednotlivých částí tance zvýšeným hlasem přednese verš satirické písně. Začíná textem: “Franta jede od Brna”.
Na to hudba zahraje předehru v délce tří taktů, jednotlivé taneční dvojice rozestaveny po kruhu v držení ke kolovému tanci polootevřeném ( CH uvnitř), vnější paže spojeny nebo CH levicí volně gestikuluje, postoupí vpřed šesti ráznými kroky, vykročí vnější nohou.
Na to naváže hudba polku v délce osmi taktů. Jednotlivé dvojice v kolovém držení zavřeném tančí po kruhu lehce houpavou polku poněkud delšího kroku, CH vykročí levou, D pravou nohou. Pak se všichni tančící zastaví a vedoucí tanečník přednese druhý verš říkání. Takto se to opakuje až do konce satirického veršování. Před závěrem odpovídá tanečníkům jeden z muzikantů, škádlí je, že neumí tančit, a že j im proto nebudou hrát.
Původně se tančíval celý tento tanec v kruhu. Postupně začali tanečníci při chůzi vpřed v úvodní předehře muzikantů měnit útvar. Tak např. vytvořili dva menší kroužky, procházeli proti sobě atp. Základní útvar však je jeden velký společný kruh.

Tančí a hrají členové souboru Dóbrava z Doubravníku Jan Cigáň /1956/ a Hana Cigáňová /1957/, Jaromír Čech /1943/ a Vlasta Čechová /1935/, Vladimír Jirčík /1936/ a Miroslava Jirčíková /1942/, Vladimír Procházka /1947/ a Miroslava Procházková /1949/, Břetislav Sedláček /1947/ a Marie Sedláčková /1947/, Pavel Sedláček /1970/ a Jitka Sedláčková /1971/, muzika jako v B. l .

Ti boračtí formani, mají koně zedraný,
/: z chomótu jim tráva leze,
podkovy jim cvakají. :/

Ti boračtí formani mají koně zedraný,
/: do kopečka hezky zčerstva
a z kopečka pomaly. :/

V Doubravníku i v sousední Borači byly živé formanské tradice. Řada formanských písní se zpívala při chození v kole nebo při kolových tancích (polce, obkročáku, obkročáku poskočném atp.). Doubravničtí tanečníci si o masopustu a podobných veselých zábavách vytvořili tanec na základě osnovy dané textem taneční písně “Ti boračtí formani”.
Po předzpěvu 1. sloky zatančí tanečníci tanec, kde ve dvou taktech poskakují v polootevřeném držení čtyřmi kroky poskočnými vpřed po kruhu (D vykročí pravou, CH levou nohou). V dalších dvou taktech v kolovém držení zavřeném tančí obkročák poskočný (v taktu dva kroky s otáčením doprava). Tyto dvě figury tančí až do konce přehrávky nápěvu. Po předzpěvu druhé sloky se dvě a dvě dvojice spojí a vytvoří “trojky” ( CH uprostřed, po obou stranách jedno D). CH drží DD rukama kolem pasu, ony založí vnější ruce v bok. Za nimi j e “forman s bičem v ruce”. Na přehrátí nápěvu poskakuje “trojka i forman” kroky poskočnými vpřed. Někdy vede forman trojku na “opratích” (tkanicích nebo stuhách), které drží DD v zabočených rukách. Forman občas práskne bičem, který drží v pravé ruce a celý výjev je podmalován zvoněním zvonečků, který někdo z tančících drží v ruce. Při další přehrávce se trojky otáčejí na místě a dále pak postupují dupavými krůčky vpřed (čtyři v taktu). Forman je popohání poskočnými kroky a práskáním biče.

Tančí a hrají jako v B.8.

Čím dál, čím dál, koupíme si cimbál,
čím dál, čím dál, koupíme si bas.
/: Nastanou-li lepší časy, koupíme si husle zasi,
čím dál, čím dál, koupime si bas. :/

Při ostatkové zábavě se tančívala v Rouchovanech dívčí volenka, kterou začínali CHCH předzpěvem taneční písně v půlkruhu před muzikou. Děvčata se postaví kus za nimi, rovněž do půlkruhu, a sledují j e při zpěvu a každá si vybírá “toho svého”. Tanečníci při zpěvu v mírném stoji rozkročném přenášejí váhu těla střídavě na levou a pravou nohu s potlesky do dlaní:
1. takt a: CH přenesou váhu těla na levou nohu s malým zapérováním v koleně, druhá noha zůstává na místě, současně si tlesknou po levé straně hlavy do dlaní (pravá dlaň do levé).
b: Ruce výdrž, pravá noha odlehčena patou od země se vytočí mírně patou doleva k chodidlu levé nohy.
2. takt = 1. takt. ale na opačnou nohu a opačnou stranu, potlesk u pravé strany hlavy (levou dlaní do pravé).
Poznámka: ruce při potlesku se přenášejí na druhou stranu ve výši obličeje.

Dívky na svých místech ruce v bok, přenášejí také mírně váhu těla shodně s chlapci. Ke konci písně mohou chlapci zatleskat anebo pokračují v potlescích jako v prvním a druhém taktu až do konce písně. Ke konci písně přiběhnou za nimi děvčata a každá se postaví za zvoleného partnera tak, aby na ni neviděl. Buď ho uchopí zezadu na bocích anebo mu položí ruce na ramena.
Hudba přehrává předzpívaný nápěv k tanci poprvé. Chlapci pokračují v pohybech jako při zpěvu i s potlesky a snaží se při tom podívat se přes rameno, která dívka si j e vybrala k tanci. Dívky se žertovně skrývají tak, že uhýbají do stran přenášením váhy těla, s krouživým pohybem v kyčlích. Ty, které drží chlapce v pase, při uhýbavých pohybech do stran mírně podřepují.
Hudba opakuje nápěv k tanci podruhé. Nyní začínají postupně jednotlivé páry tančit valčík. První C H položením své levé ruky na pravou ruku D položenou na jeho pravém rameni j i uchopí za ruku a předvede j i před sebe. otočí se čelem k ní a uchopí se k tanci. C H obejme D pravou rukou kolem těla. D mu položí levici na jeho pravé rámě. C H levicí uchopí pravou ruku D a takto spojené ruce si založí k levému boku (jeho levá ruka j e ostře ohnuta v lokti). V tomto postoji začíná první tanečník tančit valčík vpřed po kruhu, za n ím asi po dvou taktech začíná tančit druhý tanečník, pak podobně třetí a postupně všichni ostatní. Každý nejprve předvede D před sebe jako první CH. Tímto valčíkem zatočí všichni do kruhu.

Natřásavá polka “drndavá” z Rouchovan

Na valčík navazuje ihned “drndavá”. Dvojice se uchopí k tanci obvyklým způsobem ( CH zády do středu).
Drndavá se tančí tak, že při prvních dvou krocích v první době taktu se dvojice mírně natřásají. Ve druhé době se nadnesou až mírně nadskočí na výkročné noze. V sudých taktech totéž opačnou nohou.
Poznámka: Často se zpívala před drndavou píseň Já mám děvče od Náměště nebo hudebníci zahráli instrumentální třasákový nápěv.

Drndavá byla oblíbeným tancem. Tančívala j i někdy i samotná děvčata a to nejen ve dvojicích (držela se obvykle v objetí). Někdy se tančívala drndavá dokonce ve trojici, tři D nebo jeden CH a dvě D utvořili těsný kroužek čelem do středu a uchopili se navzájem vzadu křížem. V tomto postoji se otáčeli prudce dokola a to tak, že vykračovali všichni pravou nohou, kterou nakročili téměř na místě před špici levé nohy nebo nepatrně zkřižmo (liché takty). V sudých taktech vykročila levá noha vlevo stranou.
Drndavá ve trojici vypadala velmi pěkně, zvláště tančila-li samotná děvčata. Kroužek se točil jako vřeteno kolem společné osy doleva a současně postupoval mírně vpřed po kruhu.
Poznámka: Drndavá při ostatkové volence končila tak, že tančící se rozdělili na dvě poloviny: jedna polovina zůstala na jednom konci sálu, druhá proti nim na opačném konci. Z tohoto postavení se pak vyvinul třetí tanec volenky – mazurka.

Mazurka z Rouchovan

Šla děvečka se džbánem pro voděnku pod kámen,
přišel jeden pán, rozbil jí ten džbán.

Tančí dvojice smíšené ve dvou řadách proti sobě, vzdálených asi šest až osm kroků od sebe. Dvojice jsou natočeny čelem do středu taneční místnosti, D po pravici CH. Držení jako ke kolovému tanci – polootevřené (obličeje odvrácené od sebe).
Tanečníci předzpívají první sloku taneční písně ve stoji na svých místech. Hudba opakuje nápěv k tanci poprvé.
1 . – 6 . takt: Po předzpěvu taneční písně dvojice postupují naprotější stranu šesti kroky mazurky vydupávané.
V každém taktu na a) vydupnou vpřed plochou celého chodidla vnější nohou ( CH levou, D pravou). Noha výkročná povolí v koleně (je to vlastně výpad vnější nohou vpřed). Druhá (vnitřní) noha se mírným švihem vzad odlepí od země.
Na b) přeskok na vnitřní nohu – vnitřní noha CH i D doskočí celým chodidlem na místo, kde stála v první době noha vnější, která se při přeskoku vnitřní nohy odmrští vpřed do přednožení dolů.
Na c) poskok na vnitřní noze na místě; vnější noha se přitáhne špicí k holeni nohy vnitřní. Takto se tančí po celou dobu. Dvojice z jednotlivých řad se přitom přibližují k sobě a průstupem s výhybem doprava pokračují v mazurkových poskocích na protější místo. Řady si vymění místa.
7. – 8. takt: Na protějších místech šesti krůčky (vykročí vnější noha) se otočí všechny dvojice na místě o 180° doleva.

Při dalším opakování nápěvu se podobně vracejí na svá místa. Takto tančí tak dlouho, až hudba ukončí tanec. Obvykle tak učiní, když jsou opět všichni na svých stranách. Výskáním se ukončí ostatková volenka děvčat.

Podle Vratislava Bělíka se podobně tančilo v blízkých Dolních Dubňanech, kde si “zpívají chasníci před muzikanty ostatkovou píseň Čím dál, čím dál, koupíme si cimbál, přičemž si děvčata pro ně chodí na volenku na tři kolečka.

Tančí a hrají členové souboru Třebíčan z Třebíče Arnošt Fabík /1962/ a Ladislava Ondráková /1957/, Miloš Mládek /1947/ a Jana Mládková /1945/, Petr Mládek /1971/ a Jana Malenová /1962/, Milan Noha /1941/ a Jaroslava Nohová /1943/, Jaroslav Novotný /1950/ a Jaromíra Oravcová /1959/, Lubomír Strnad /1937/ a Jana Strnadová /1940/, muzika ve složení Jan Havran /1917/ prim. Radovan Vejvoda /1973/ housle-terc, Evžen Biskup /1964/, Radka Brátková /1970/ a Iveta Molnárová /1972/ housle-kontry, Rostislav Štveráček /1974/ klarinet a Leopold Hrdý /1969/ kontrabas.