[: Rostó, rostó, rostó konopě za cestó
a só pěkně zelený, :]
[: meze nima roste modrooký děvče,
až veroste, bode mý. :]

Tančí trojice čelné, uprostřed CH, po každé straně D. Drží se za vnitřní ruce v ohnutí upažmo nebo paže spuštěny (držení za ruce v připažení). Nebo CH se zavěsí oběma rukama do pokrčených vnitřních paží obou D; DD vnější ruce v bok, hřbety natočeny dopředu, prsty vzad.
1. takt – a1: Trojice vykročí pravou nohou šikmo vpravo vpřed, noha se přitom zlehka dotýká země (krok je proveden šoupnutím přední částí chodidla po zemi).
a2: Přísun levou, noha se lehce přisune k noze pravé a obě přejdou do nepatrného výponu.
b1-2: Krok pravou šikmo dopředu (noha vykročí ihned po přísunu nohy levé a při kroku lehce sklouzne po zemi na celé chodidlo). Váha těla se přenese částečně na nohu pravou.
c1-2: Krok levou ve směru pohybu šikmo vpravo zevnitř se současným zhoupnutím do vysokého výponu na obou nohou. Váha těla spočívá na levé noze. která stojí před pravou.
2. takt – a: Krok pravou nohou šikmo vlevo vzad (zpět do původního postavení). Noha došlápne jen lehce na celé chodidlo (váha těla se přenese na ni).
b: Krok levou nohou šikmo vlevo vzad; noha se lehce dotýká špičkou země.
c: Přísunem pravé nohy stoj spojný. Při přísunu celá trojice poklesne z polovýponu na celá chodidla a současně se mírně natočí vlevo, aby mohla v dalším taktu ihned vykročit levou nohou šikmo vlevo vpřed.
3. takt = 1. takt, ale na opačnou stranu a opačnou nohou.
4. takt = 2. takt, ale opačnýma nohama:
a: Oba krok levou šikmo vpravo vzad (zpět do původního postavení). Technika kroku jako ve 2. taktu a).
b: Krok pravou šikmo vpravo vzad.
c: Přísunem levé nohy z mírného nadnesení stoj spojný (došlap zlehka na celá chodidla).
Pohyby taktů 1. – 4. se opakují po celý tanec.
Kroky vpřed v 1. a 3. taktu jsou dosti dlouhé, plynulé, bez přerušení. Ve 2. a 4. taktu kroky nazad jsou kratší, takže celá trojice ponenáhlu nepatrně postupuje dopředu. Při krocích vpřed v lichých taktech jakoby tanečníci vyrůstali nadnášením do výponu a v sudých taktech při krocích nazad jakoby klesali dolů.

Podle Jana Vyhlídala, Rok na Hané, str. 24 se večer o ostatcích přistupovalo “cófavó” k právu. Každý tanečník si vybral dvě dívky, které se s ním uchopily za vnitřní ruce nebo pod paže a celá trojice tančila dva kroky napřed a dva vzad (na a) a b) každého taktu, na c) byla patrně výdrž ve stoji spojném). Takto přiváděli chasníci dívky k úřednímu stolu pod právo, aby platily svůj obvyklý ostatkový poplatek na muziku do dvou na sebe položených talířů. Tanečníci i tanečnice při cófavé zpívali. Hudba vždy předzpívaný nápěv přehrávala. Tento variant zapsala Ludmila Mátlová podle tanečnic z bývalé skupiny Xavery Běhálkové z Tovačova.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Mánes z Prostějova Vladimír Vondra (1961), Kateřina Novotná (1975) a Eva Vysloužilová (1981), Vlastimil Votroubek (1954), Irena Lachmanová (1951) a Marie Vysloužilová (1955), Petr Vysloužil ml. (1977), Ivana Králová (1969) a Andrea Matušková (1973), muzika ve složení Jaroslav Šebestík (1948) primáš, Adéla Šebestíková (1958) 1. housle, Vladimír Matoušek (1947) housle-kontr, Jitka Vránová (1972) viola-kontr, Jitka Řehánková (1972) flétna, Edita Müllerová (1965) a Mojmír Přikryl (1942) klarinety a Jaroslav Mejzlík (1948) kontrabas, zpívají I. Králová. Patrik Lachman (1977), I. Lachmanová, A. Matušková, V. Votroubek, Petr Vysloužil st. (1955), P. Vysloužil ml. a E. Vysloužilová.

Jde o cófavou instrumentálního původu. Tento notový záznam od Xavery Běhálkové otiskli Bartoš-Janáček ve třetí písňové sbírce z roku 1901 pod čís. 1697. Podle sdělení bývalé tanečnice ze skupiny Xavery Běhálkové paní Emilie Štefanové z Tovačova hrával její otec Petr Haugvic s kapelou u zábav tuto cófavou i další tance zpaměti, zváště ty, které byly bez textu. Cófavých prý znal mnoho. Hrály se hlavně k odpočinku tančících a všechny se tančily přibližně stejnými kroky (viz A. 1 cófavá I -konopě). Někdy se v cófavé po několika taktech základních tanečních kroků (viz A.1) objevovaly ještě další figury, které uzavíraly buďto celý tanec anebo jednotlivé hudební fráze.
Např. trojice se spojila do kolečka (držení za ruce v mírném odpažení) a houpavými kroky, nazývanými “hanácké krok”, našlapovanými pružně přes přední část chodidla postupně na celé chodidlo, se otočí v několika taktech jednou kolem proti hodino­vým ručičkám, vykročí pravá noha vpravo stranou. V závěru chůze v kroužku se opět utvoří trojice čelem vpřed (držení jako na počátku tance) a nadnesením na špičky a došlapem zpět na celá chodidla ukončí tuto část cófavé.
Jindy po několika krocích cófavé vpřed a vzad (viz A.1) zvedne CH a D vnitřní spojené paže a nejprve se hanáckými kroky s našlápnutím výponmo a s postupným došlápnutím na celé chodidlo podtáčí nejprve pravá D dovnitř (doleva), pak levá D doprava a závěrečným výponem celé trojice s pozvednutím spojených vnitřních paží vzhůru došlápnou zpět na celá chodidla a spojené vnitřní paže skrčí připažmo. Vnější ruce D v bok.
Obměna dívčích podtáček: Obě dívky se mohou podtáčet současně jednou nebo i dvakrát a zakončí celá trojice opět nadnesením do výponu, zvednutím spojených vnitřních paží nad hlavu a zpětným došlápnutím na celá chodidla. Vnitřní paže se vrátí do původní polohy.
Délka jednotlivých figur se řídí skladbou hudební předlohy.
Tak např. 1. – 4. takt kroky střídavě šikmo vpravo vpřed a vlevo vzad a šikmo vlevo vpřed a vpravo vzad (viz A. 1).
5. – 8. takt jako 1. – 4. takt.
9. – 12. takt: Kolečko hanáckým krokem doprava, vykročí pravá noha. Ve 12. taktu trojice natočená čelem do kroužku se místo kroků pouze nadnese do výponu (12. a) a poklesne zpět na celá chodidla (12. b). Na 12. c) výdrž ve stoji čelem do středu kroužku.
13. – 16. takt = 9. – 12. takt. ale trojice se otáčí doleva, vykračuje levá noha. V 16. taktu se trojice pouští a 3 hanáckými krůč­ky dochází každý na své místo opět do čelného postavení jako na počátku tance. Trojice ukončí v posledním taktu opět výponem na a), poklesem na paty v b) s výdrží ve stoji spojném na c).
Pokračuje-li melodie dále. buďto se opakuje všechno od počátku, nebo se objevují některé další z figur, rozvíjejících základní taneční formu cófavé:
17. – 18. takt: CH a levá D stojí na místě, pravá D se podtáčí 6 hanáckými krůčky pod spojenými vnitřními pažemi pozved­nutými do výše doleva, vykročí levá noha.
19. – 20. takt = 17. – 18. takt. ale nyní se podtáčí levá D doprava, vykračuje pravá noha.
21. – 22. takt: Obě D se podtáčejí 6 hanáckými krůčky dovnitř. Vykročí vnitřní noha. CH stojí na místě.
23. – 24. takt = 21. – 22. takt.
25. – 28. takt = 1. – 4. takt (trojice v čelném postavení postupuje šikmo vpravo vpřed a zpět a šikmo vlevo vpřed a zpět).
29. – 32. takt: Trojice uzavře kroužek a otočí se jednou kolem 9 hanáckými kroky, vykročí pravá. V 32. taktu ukončí kroužek nadnesením do výponu a poklesnutím na paty s výdrží v poslední době taktu. CH je čelem vpřed, D v kroužku proti němu (pravá šikmo vpravo, levá šikmo vlevo).
33. takt: Trojice se pohybuje šikmo vpravo vpřed podle CH kombinovaným krokem: “krok-sun, krok, krok”. Pravá D ustupuje šikmo vpravo vzad a levá paralelně s ní. CH vykročí pravou nohou šikmo vpravo vpřed, pravá D levou nohou šikmo vpravo vzad a levá D paralelně s pravou, vykročí stejně stejnou nohou.
34. takt: Trojice se vrací zpět 3 hanáckými kroky, vykročí opět stejná noha (CH pravou vzad, obě D levou vpřed). Na c) poklesnou z výponu spojného na celá chodidla.
35. – 36. takt = 33. – 34. takt. ale na opačnou stranu podle CH šikmo vlevo vpřed (obě D ustupují před ním nazad). Vykročí opačná noha (CH levou vpřed. D pravou vzad). V 36. taktu se vracejí 3 hanáckými kroky stejně jako v taktu 34. zpět na svá místa, ale vykračuje opačná noha.
37. – 40. takt: Trojice se otočí v kroužku 9 hanáckými kroky vlevo stranou, vykročí levá noha. V posledních 2 taktech se kroužek rozvíjí hanáckým kroky opět do čelné trojice. Celá tato část se ukončí v trojici čelné v posledním taktu nadnesením do výponu a poklesnutím na paty s výdrží na poslední dobu.

Tančí a hrají členové souboru Kosíř z Kostelce na Hané Karel Bureš (1967), Helena Burešová (1973) a Naděžda Menšíko­vá (1954), Vojtěch Menšík (1969), Alena Dostálová (1955) a Jitka Vykopalová (1961), Vladimír Synek st. (1956), Božena Režná (1959) a Ilona Synková (1959), Jiří Weiss (1962), Vladěna Pluháčková (1971) a Jarmila Weissová (1960), muzika ve složení Robin Sekanina (1979) primáš, Dana Kaprálová (1978) a Jitka Pluháčková (1974) 2. housle, Ludvík Procházka (1936) housle-kontr, Miloš Pluháček (1942) viola-kontr a Mojmír Balcar (1926) kontrabas.

Janko, nechoď k nám, to já tobě povidám.
Abes te k nám nechodíval, naše dvírka neodíral,
naši brblajó, mě te nedajó.

Tančí buď dvojice po kruhu za sebou (dvě D vedle sebe) nebo CH vlevo a D vpravo, drží se za vnitřní ruce, vnější v bok. Nebo se tančí ve trojici CH uprostřed mezi dvěma D, drží se za vnitřní paže buďto v připažení nebo v ohnutí upažmo, vnější ruce v bok (hřbety vpřed, prsty vzad).
1. takt – a: Krok pravou nohou vpřed – noha došlápne přední částí chodidla na zem s lehkým dotekem země (šoupnutím).
b: Krok levou nohou vpřed, noha se lehce špičkou dotýká země.
c: Krok pravou nohou vpřed, tělo pozvolna přechází do výponu na obou nohou, váha těla se přenáší na nohu pravou. Levá noha se vzadu nezvedá.
2. takt – a: Krok levou vzad, noha lehce došlápne ze špičky na plné chodidlo.
b: Krok pravou vzad – noha se lehce sune po zemi.
c: Přísun levé nohy pozvolna do výponu spojného.
Tělo se při těchto krocích lehce nadnáší, kroky se provádějí šoupnutím nohou o zem a v lichých taktech směrem vpřed jsou delší a dozadu kratší. Tanečníci se nenápadně posunují vpřed. Ráz kroků je poměrně živější proti ostatním cófavým.
3. – 4., 5. – 6. a 7. – 8. takt = 1. – 2. takt.
9. takt: CH zvedne svou pravou ruku spojenou s levou rukou D po své pravici asi do výše hlavy, mírně se pootočí k pravému D, současně s pohybem paží nahoru udělá výpon. D se podtáčí čtyřmi drobnými krůčky ve výponu pod spojenými pažemi směrem dovnitř (doleva), vykročí levá noha.
10. takt – a: D došlápne pravou nohou do stoje spojného, CH stoj spojný, paže klesají dolů.
b, c: D poklesne dolů na celé chodidlo do stoje spojného, CH výdrž ve stoji, současně klesají i spojené paže dolů.
11. – 12. takt = 9. – 10. takt. nyní však tančí D po levici, podtáčí se čtyřmi kroky pod spojenými pažemi doprava, vykročí pravá noha, na poslední dvě doby 12. taktu postupně stoj spojný, spojené paže klesají dolů. CH podobně jako v 9. – 10. taktu, ale naopak.
Tančí-li se tanec ve dvojicích, podtočí se v 9. – 10. taktu děvče na pravé straně a v 11. – 12. taktu chlapec na straně levé.
Podobně tančí-li pouze dvě D: nejprve se podtáčí pravá D a pak levá D.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Mánes z Prostějova jako v A.1, ale muzika bez J. Vránové, která zpívá.

Tančí se buď ve dvojicích nebo ve trojicích, CH uprostřed, po obou stranách D. Drží se vzájemně za vnitřní ruce, buď za paže volně v připažení nebo v pokrčení předpažmo. Vnější ruce v bok (hřbety vpřed).
1. takt – a1: Všichni krok pravou nohou vpřed.
a2: Přísun levou nohou k noze pravé – noha se lehce přisune k noze výkročné a obě přejdou do nízkého výponu.
b: Krok pravou nohou vpřed. Noha vykročí hned po přísunu levé nohy, lehce sklouzne po zemi směrem od špičky k patě na celé chodidlo, váha těla se zčásti přesune na ni.
c: Krok levou kupředu, opět sklouznutím od špičky k patě na celé chodidlo.
2. takt – a: Krok pravou nohou dozadu, noha jen lehce došlápne na celé chodidlo, váha těla se přenese na ni.
b: Krok levou vzad. noha se lehce dotýká země a zůstane vzadu na špičce.
c: Pravá noha se lehce přisune k noze levé a obě současně klesnou na paty.
3. – 4. takt = 1. – 2. takt, ale začíná levá noha. Pohyby taktů 1. – 4. se stále opakují. Kroky nazad jsou kratší, takže tančící ponenáhlu postupují kupředu.
Tato cófavá se též tančila, když zaváděli v Lobodicích právo.

Tančí a hrají členové souboru Mánes z Prostějova jako v A.1.

Tančí dvojice smíšené po kruhu nebo volně v prostoru, levým bokem do středu. D po pravici CH. Uchopí se navzájem vzadu v pase křížem, vnější ruce v bok. Nebo se uchopí za obě ruce vzadu křížem, spojené ruce opřeny o boky.

Takt 3/4
1. takt – a1: Oba krok pravou nohou vpřed, noha se nepatrně nadzvedne od země a při kroku lehce došlápne přes přední část chodidla na celou šlapku, druhá noha vzadu lehce opřena špičkou o zem.
a2: Výdrž na noze výkročné, druhá vzadu opřena lehce přední částí chodidla o zem.
b1-2 = a1-2, ale levou nohou vpřed.
c1: Oba výkrok pravou nohou vpřed (noha došlápne zlehka na zem celým chodidlem a nadnese se do polovýponu). Váha těla se přenáší mírným zhupem v kolenou na pravou nohu, současně oba mírným předklonem se postupně napřimují.
c2: Výdrž ve stoji na pravé noze. levá vzadu opřena přední částí chodidla o zem, CH i D vzpřim, hlava vzhůru.
2. takt – a1: Krok levou nohou vzad – noha došlápne přes přední část chodidla na celou šlapku, pravá zůstává vpředu opřena přední částí chodidla o zem.
a2: Výdrž ve stoji na levé noze (váha těla plně spočívá na ní), pravá noha opřena vpředu přední částí chodidla o zem.
b1-2 = a1-2, ale vykročí opačná (pravá) noha.
c1: Levá noha přisouvá výponmo k noze pravé.
c2: Pokles na celá chodidla do stoje spojného.

Takt 4/4
3. takt: Dvojice postoupí vpřed dvěma přeměnnými kroky lehce houpavými, provedenými po přední části chodidel, vykročí pravá noha.
4. takt: Dvojice se otočí dvěma přeměnnými kroky stejného charakteru jako v předcházejícím taktu, vykročí opět pravá noha – o 180° kolem společné osy vpravo.

Takt 3/4
5. takt – a,b: Jako 1. takt a,b. ale zpět, vykročí opět pravá noha.
c1-2: Dvojice se otočí čtyřmi krůčky, vykročí pravá noha, kolem společné osy o 180° doleva, CH couvá, D postupuje vpřed. Při čtvrtém krůčku se dvojice nadnese do výponu spojného a spustí se zpět na celá chodidla v postavení jako na začátku tance.

L. Mátlová přetiskuje celý nápěv ve 2/4 taktu, první polovina je volnější, druhá polovina je zpočátku rychlejší a ke konci se tempo znovu zvolní. Otáčka dvojice v závěru tance se provede podle Mátlové rovněž doprava.

Tančí a hrají členové souboru Mánes z Prostějova Hubert Lachman (1949) a Marie Vysloužilová (1955), muzika jako v A.1.

[: Rostó, rostó, rostó konopě za cestó,
a só pěkně zelený, :]
[: meze níma roste modrooký děvče,
až veroste, bode mý. :]

Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za ruce vzadu křížem.

Takt 4/4
1. takt – a: Krok pravou nohou vpřed – noha došlápne na celé chodidlo.
b: Krok levou nohou vpřed – noha došlápne na celé chodidlo, c: Přísunem pravé nohy k levé výpon snožmo. d: CH i D klesnou na paty.
2. takt – a: Krok levou nohou vzad přes přední část chodidla.
b: Krok pravou nohou vzad přes přední část chodidla, c: Přísunem levé nohy k pravé vzad, výpon snožmo. d: CH i D klesnou na celá chodidla do stoje spojného.

Takt 3/4
3. takt: Dvojice postoupí vpřed třemi obyčejnými kroky, na každou dobu jeden, vykročí pravá noha.
4. takt: Dvojice, aniž by se pustila, se přetočí napnutím překřížených paží o 180° zevnitř, vykročí levá noha. Na konci 4. taktu stojí dvojice pravým bokem do kruhu, D po levici CH.

Takt 4/4
5. – 6. takt = 1. – 2. tak, ale zpět po kruhu.
Na začátku 7. taktu vykračuje opět pravá noha vpřed.

Takt 3/4
7. takt = 3. taktu, ale zpět po kruhu, vykročí opět pravá noha.
8. takt: Dvojice se pustí, ruce v bok a otočí se o 3/4 kruhu zevnitř (D doleva, CH doprava) pěti kroky a výponem ve stoji čelem proti sobě.
9. – 12. takt: Dvojice oporem o pravé dlaně, prsty vzhůru, se zatočí na místě jeden a půlkrát 9 kroky a výponem ve stoji spojném v postavení čelem proti sobě (a), poklesem na paty (b) a v závěru 12. taktu (c) oba výdrž ve stoji čelem proti sobě, ruce v bok. Vykročí pravá noha.
13. – 16. takt = 9. – 12. takt, ale oporem o levé dlaně, vykročí opět pravá noha. Dvojice se vrátí na svá místa.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Klas z Kralic na Hané Jan Kadlec (1927) a Eliška Slezáčková (1949), muzika ve složení Ivan Malík (1963) primáš, Jitka Vránová (1972) 2. housle, Dita Hájková (1975) housle-kontr, Dušan Pittich (1925) flétny, Mojmír Přikryl (1942) klarinet a Jiří Procházka (1931) kontrabas.

[: Nad Lobodicama oseka se třese, :]
[: podívé se, milá, panenko rozmilá,
voda lávko nese. :]

Ten kaderské Škurek, kdež on vápno pálí,
bečečke s kořalkó, o pece se válí.
Tramtarára rára tramtarára rára
tramtarára rára rára.

Jedó vápeníci, jedó od Bezděčí,
každé křečí “vápno”, jak to tele bečí.

Jedó vápenici od Vranové Lhote,
stavele v Kozlově, propile tam bote.

Tančí čtyři trojice v postavení do kříže. V každé trojici je uprostřed CH, po jehož každé straně je D. Drží se navzájem za ruce v ohnutí upažmo nebo v připažení dolů, vnější ruce v bok (hřbety vpřed).
1. takt: První a třetí trojice třemi ráznými kroky (první s přídupem) vykročí vpřed k sobě, vykračuje pravá noha. Druhá a čtvrtá trojice stojí na místě.
2. takt: První a třetí trojice se vrací nazad do původního postavení, vykročí levá noha. Ve 3. době přísunem levé stoj spojný.
3. – 4. takt: Totéž tančí druhá a čtvrtá trojice. První a třetí trojice stojí na místě.
5. – 8. takt = 1. – 4. takt.
Celá první část se ještě jednou opakuje. V poslední době 8. taktu zaujmou trojice základní postavení.
9. – 10. takt: CH se v každé trojici zavěsí s D po pravé ruce za pravé lokty a šesti poklusovými kroky se otočí jednou doprava, vykročí pravá noha. D po levé straně, ruce v bok, se otáčí na místě vlevo šesti poklusovými krůčky, vykročí levá nebo pravá noha.
11. – 12. takt: CH pustí D po pravé straně a zavěsí se s levou D za levé lokty a opět se s ní jedenkrát až dvakrát na místě otočí šesti kroky doleva, vykročí CH pravou, D levou nebo pravou nohou. D po pravé straně se otáčí samo šesti poklusovými kroky doprava, vykročí pravá noha.
13. – 16. takt = 9. – 12. takt.
Tempo druhé části je rychlejší.
Tanec se opakuje. Začíná však druhá a čtvrtá trojice. Při dalším opakování tance opět první a třetí trojice.
V tanci se v první části střídají tři kroky vpřed se třemi kroky vzad podobně jako v cófavé.

Tančí a hrají členové souboru Kosíř z Kostelce na Hané Bohumil Dostál (1954), Markéta Hodanová (1971) a Vladěna Pluháčková (1971), Jaroslav Osťádal (1954), Božena Režná (1959) a Jitka Vykopalová (1961), Vladimír Stančík (1965), Helena Burešová (1973) a Jarmila Weissová (1960), Petr Vytásek (1965), Hana Čmeláková (1969) a Martina Kaštylová (1970), muzika jako v A.2, ale navíc Magda Vlková (1977) zobcová flétna a Vladimír Synek ml. (1980) klarinet.

Tančí svatební pár v kole ostatních svatebčanů. CH a D stojí čelem proti sobě, CH levým, D pravým bokem do středu. Uchopí se za pravé ruce v pokrčení předpažmo, pravá ruka D hřbetem nahoře. Levé ruce v bok.
1. takt – a: CH krok levou nohou vpřed, D pravou vzad.
b: Druhá noha přikročí k noze výkročné výponmo.
c: CH i D se spustí na paty.
2. takt = 1. takt, ale zpět za CH. CH vykročí levou nohou vzad, D pravou vpřed.
3. – 4. takt: Dvojice se otočí jednou kolem, mírně natočena pravým bokem k sobě, šesti hanáckými kroky našlapova­nými shora přes přední část chodidla a s došlápnutím na patu v každé době taktu, vykročí pravá noha.
5. – 6. takt = 1. – 2. takt.
7. – 8. takt = 3. – 4. takt, ale zátočka oporem o levé dlaně, vykročí opět pravá noha.
9. – 10. takt: Dvojice se uchopí v pokrčení vzpažmo za pravé ruce. CH postupuje ve dvou taktech hanáckými kroky mírně vpřed, vykročí levou nohou. D se podtáčí hanáckými krůčky doprava pod spojenými pravicemi, v každém taktu jednou kolem třemi krůčky, vykročí pravá noha.
11. – 12. takt = 1. – 2. takt.
13. – 14. takt = 9. – 10. takt.
15. takt: Dvojice se pustí a otočí se třemi hanáckými krůčky (oba ruce v bok) o 360° na místě, D vpravo, vykročí pravou no­hou, CH vlevo, vykročí levou nohou.
16. takt – a: D dokročí levou, CH pravou nohou k druhé noze do stoje výponmo.
b: Oba poklesnou na paty.
c: Výdrž ve stoji čelem proti sobě.
17. takt: Dvojice se uchopí za pravé ruce dole a provede houpavý přísunný krok podle D vpravo stranou. D vykročí pravou nohou, CH levou nohou.
a: Úkrok výkročnou nohou stranou, kmih spojenými pažemi dovnitř kruhu.
b: Přísun druhé nohy k noze výkročné, paže v pozici jako v a).
c: Výdrž ve stoji spojném, nohy se mírně uvolní v kolenou a spojené paže se vracejí zpět do výchozí polohy. 18., 19. a 20. takt = 17. takt.
21. – 24. takt = 17. – 20. takt, ale opačným směrem (ven z kruhu) a opačnýma nohama.
25. – 28. takt = 1. – 4. takt.
29. – 32. takt = 13. – 16. takt.
33. – 42. takt: Dvojice se uchopí ke kolovému tanci a tančí zvolna sousedskou vpřed po kruhu s otáčením doprava, CH vykročí levou, D pravou nohou.
43. – 52. takt: Ve stejném držení tančí dvojice nyní sousedskou doleva a pozpátku po kruhu (ve směru hodinových ručiček), vykročí stejná noha.

Tančí a hrají členové souboru Týnečáci z Velkého Týnce ženicha Jaromír Hrudník (1976), nevěstu Daniela Králová (1976), dále Ladislav Čechák (1928), Tomáš Gengela (1981), Jaroslav Král (1978), Radim Plachý (1977), Zdeněk Stibor (1980), Marie Čecháková (1927), Ivana Grygarová (1978), Radka Králová (1980), Veronika Navrátilová (1982), Markéta Simeonová (1981) a Zdeňka Sládečková (1980), muzika ve složení Petr Majer (1976) primáš, Libuše Prečanová (1953) 2. housle, Jiří Majer (1976) 3. housle, René Zgražar (1974) 1. klarinet, Tomáš Zgražar (1977) 2. klarinet a Josef Peša (1948) kontrabas.

Divoký řetězový tanec kot se tančívá o svatbě. Družba poručí kota, svatebčané se uchopí do řetězu, střídavě muž a žena. V čele řetězu je žena, která má pravou paži volnou a drží v ní šátek. Levou rukou uchopí pravou ruku toho, kdo je za ní. Tanečníci začnou zpívat ke kotu nebo hudba hraje sama nápěv bez předzpěvu. Ke kotu se zpívají dvě písně, první je v taktu 3/8, druhá v taktu 2/4. První píseň má dvě části: první je volnější a je podložena textem: “Sedí kocór v okně, ocásek mu mokne”, nato následuje rychlejší část s textem: “Hoň kota do kóta, sedí tam Dorota, ocásek mu mokne”. Druhá píseň v taktu 2/4: “Déme me se za tó myškó do skoko, do skoko, abe se nám neschovala do snopo, do snopo!”

Postup tance:
První píseň – takt 3/8
V první části písně v taktu 1. – 6. postupuje celý řetěz tanečníků poskočným krokem (jeden v taktu) vpřed, vykročí pravá noha. V první osmině každého taktu se došlápne výkročnou nohou (v lichých taktech pravou, v sudých taktech levou) celým chodidlem pevně na zem. Ve druhé osmině výdrž a ve třetí osmině poskok. Žena v čele (někdy to může být i muž) vede řetěz nejprve po kružné dráze (kruh je neuzavřen).
7. – 10. takt: Kroky poskočné se změní v tři dupavé kroky v každém taktu. Žena v čele kota zatáčí celý řetěz do spirály.
11. – 13. takt: Řetěz pokračuje v pohybu, nyní opět kroky poskočnými jako v taktech 1. – 6. V posledním taktu dvěma podupy v prvních dvou osminách zastaví pohyb, třetí osmina výdrž.
14. – 20. takt = 4. – 13. takt.
Řetěz uzavírá spirálu stále těsněji.

Druhá píseň – takt 2/4
1. – 8. takt: První žena z těsné spirály vede celý řetěz brankami vpřed. Řetěz postupuje nízkými kroky poskočnými (dva v taktu), na začátku vykračuje pravá noha.

Hudba opakuje rychlý 2/4 nápěv k tanci několikrát. Tančící se pohybují stále nízkými kroky poskočnými po různých prostorových křivkách, např. po projití brankami vykrouží řetěz velký neuzavřený kruh. z toho se pohybuje po různých vlnovkách, opět na kterémkoliv místě může prolézt brankou, vytvořenou ze spojených paží tanečníků atd. V závěru se znovu stáčí do spirály a buďto v této spirále celý tanec končí nebo vedoucí kota vyvede celý řetěz ven z chalupy a tam se pak pobíhá po dvoře, zahradě a znovu se vrátí do místnosti, kde celý tanec končí.

Tančí a hrají členové souboru Mánes z Prostějova ženicha Patrik Lachman (1977), nevěstu Kateřina Novotná (1975), pár starosvatů Vladimír Vondra (1961) a Irena Lachmanová (1951), dále Vlastimil Votroubek (1954), Petr Vysloužil ml. (1977), Ivana Králová (1969). Andrea Matušková (1973), Eva Vysloužilová (1981) a Marie Vysloužilová (1955), muzika jako v A.1. ale bez E. Müllerové.