[: Kopecký hodine sedmó bijó, :]
[: že mně mó milenko, :] odvádijó.

Že mně jo odvedó, nebojím se,
[: až přende hodina, :] ožením se.

Ožeň se, senečko, s Pánem Bohem,
[: vem sobě děvečko :] sobě roveň.

Tančí se ve dvojicích levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v poohnutí předpažmo, levá ruka D hřbetem vzhůru. CH otočí pravou pokrčenou paži mírně rozevře­nou dlaní vzhůru. Vnější ruce v bok, hřbety vpřed.
1. takt: Tři obyčejné vážné kroky vpřed, vykročí vnější noha (CH levou, D pravou). Kroky jsou volné a s nadhoupnutím z celé­ho chodidla na přední část.
2. takt: Tři obyčejné kroky vzad. poněkud kratší nežli vpřed, vykročí vnitřní noha (CH pravou, D levou). Noha našlápne zlehka na přední část chodidla a nadnesením se snese na celou plochu chodidla tak, že paty sice přilnou k zemi, ale zůstanou odlehčeny (a). Na b) podobně jako v a) krok druhou nohou vzad. Na c) oba zlehka nadnesením přísun, CH pravou, D levou nohou.
3. – 12. takt = 1. – 2. takt. Těmito kroky cófavé postupují dvojice zvolna kupředu.
13. – 14. takt: Tanec se ukončí zvolna podtočením pod spojenými pažemi směrem dovnitř. Ve 13. taktu se podtočí oba třemi kroky s nadnesením na přední části chodidel, CH vykročí pravou. D levou nohou. Posledním třetím krokem ukončí v původním postavení obráceni ve směru pohybu. Ve 14. taktu nohy zvolna klesají na celá chodidla.
Podobně se tančí při dalších slokách písně. Pamětnice těchto tanců z Droždína, M. Spáčilová, téměř stoletá, si pamatovala, že cófavó tančili i na svaté, nábožné písně.

Tančí a hrají jako v A.21, zpívají Milan Heřman (1961), Josef Langer (1953), Jan Millý (1947), Alena Drábková (1978), Hana Londová (1965) a Iveta Růžičková (1966).

1.-2.: Matičko kopecká, o, jak te se hezká.
Tatíčko nebeské, te se také hezké.
3.: Amen.

Milostivá nám boď, pudeme tam na póť,
na to svató horo k andělskýmo dvoro.

Pros za nás, Hanáka, za mě, za tě také,
kopecká Matičko, zavírám pěsničko.

Podle záznamu Gallašova se tančila ve Slavoníně (Šnobolíně) cófavá koncem 18. století na svatokopeckou píseň.
Tančí trojice, uprostřed CH, po stranách dvě D. Drží se za vnitřní ruce v pokrčení předpažmo (tanečník si vede obě tanečnice). CH natočí obě ruce v pokrčení předpažmo, lokty u těla dlaněmi vzhůru. D mu vloží vnitřní ruku do jeho otevřené dlaně hřbetem vzhůru. Vnější ruce D v bok (hřbety vpřed).
Za zpěvu písně postupuje trojice v lichých taktech třemi kroky vpřed, vykračuje pravá noha zlehka přes přední část chodidla, a v sudých taktech dvěma kroky a přísunem vzad, vykračuje levá noha.
1. takt: Z mírného dvihu spíše jen vnitřně cítěného postoupí trojice třemi kroky vpřed. Našlapuje se zlehka na přední část chodidla s náznakem mírného dvihu na noze kročné (krok pravou a levou nohou v první a druhé době taktu). Ve třetí době se trojice mírně nadnese na pravé noze do polovýponu a opět mírně poklesne. Levá noha zůstává vzadu opřena špičkou o zem.
2. takt – a: Levá noha krůček vzad. došlápne z přední části chodidla na celou šlapku.
b: Krok pravou nohou vzad. noha došlápne na přední část chodidla a mírně se ještě nadnese.
c: Levá noha se přisune přední částí chodidla k noze pravé, obě nohy se nadnesou ještě mírně do výponu a v závěru poklesnou zlehka na celá chodidla. Hlavní váha však je na přední části chodidel.
Takto se zpívá a tančí celá sloka. Po dokončení sloky se trojice zastaví, jakoby si chtěla mírně oddechnout, CH přitom “třepe baňama”: v mírně schýleném postoji, kolena povolena, rychle zvedá střídavě pravou a levou patu (špičky nohou zůstávají na místě). Zatímco jedna pata se zvedá, druhá přirazí k zemi. Takto v pauze mezi další slokou rychle zacupe.

Pozn.: Jde o starobylý, historicky doložený prvek, který byl znám již v renesančních kráčivých tancích.
Pak se stejně zpívá a tančí další sloka, včetně “zatřepání baňama” v pauze mezi další slokou.
Po skončení celé taneční písně se dvojice mírně předkloní, zapaží a s hlasitým Amen ukončí tanec.

Tančí členové souboru Haná z Velké Bystřice Jan Millý (1947) a Bronislava Millá (1951) a členka souboru Haná z Přerova Eva Zehnalová (1952), hraje muzika souboru Haná z Velké Bystřice ve složení Marcela Heřmanová (1967) primáška, David Kousal (1979) 2. housle, Petr Sotorník (1979) housle, Milan Heřman (1961) cimbál a Jan Žůrek (1979) kontrabas.

Proč, Marijo, si vzdycháte, s Jozefem si naříkáte?
Pro Ježíše Krista hledáme si místa.

Celé město jsme shledali, nocleha jsme nedostali,
kde my smutní pudem, kde nocovat budem?

Kdež sem já šel na Svaté Kopeček, potkal mě tam hanácké chlapeček,
ptám se já te, hanácké chlapečko, kade cesta k Svatýmo Kopečko.

Aj, na zelené lóce ho města Holomóce veróstá rozmarýnek,
kde čekával mě senek.
Čekával, ach, čekával, čekával mě senek.

Můj milované senko z holomóckýho renko,
kde só te hezky čase, kde hladívals mi vlase?
Hladíval, ach, hladíval, hladíval mi vlase.

Zavádková cófavá “při dóškách” se tančívala o hodech odpoledne, když děvčata skládala mládencům svůj příspěvek na hodovou muziku. V podstatě se tančila běžná cófavá na uvedenou píseň, která byla známa v Loučanech, Náměšti na Hané a okolí.
V taneční místnosti byl poblíž muziky upraven stůl, na kterém stál košíček nebo ošatka, do kterého postupně děvčata vkládala peníze. Jako strážci pořádku a čestní hosté přišli nejprve starosta se ženou ve svátečním a slavnostním oblečení. Ostatní chasa byla připravena již ve trojicích (CH uprostřed, po každé straně jedno D) v pozadí sálu. Hudba začala hrát taneční píseň. Starosta se ženou (ona po jeho pravici) se uchopili jako při cófavé v pokrčení připažmo, druhé ruce založeny v bok – hřbety vpřed, a v tomto postoji a držení vešli do taneční místnosti a hanáckým krokem (tři krůčky v jednom taktu, našlapované z přední části chodidel z mírného výponu a s postupným poklesnutím téměř na celé chodidlo, pata však odlepena od země – vykročí levé nohy) obešli sál a přišli až ke stolu, na kterém stála ošatka. Tam nejdříve paní starostová vložila svůj příspěvek a pak oba usedli za stůl na připravené židle.
Po nich začne zpívat chasa 1. sloku písně k cófavé. Trojice se mezitím uchopily k tanci. CH pokrčí obě ruce mírně předpažmo zevnitř (lokty k tělu) a nastaví dlaně obou rukou děvčatům. D z každé strany mu vloží vnitřní ruku hřbetem vzhůru do jeho nastavené dlaně. Jednotlivé trojice tančí běžnou “cófavó” a pouze trojice, která přichází ke stolu, nedotančí celý tanec do konce, ale přichází ve druhé části podobně jako čestný pár v úvodu celého obřadu obyčejnými houpavými hanáckými krůčky. Po zaplacení pak CH odvádí obě D stejnými krůčky stranou a bere k tanci další dvě dívky. V čele chasy jsou stárci, kteří buďto sami zavádějí jednotlivá děvčata anebo jim pomáhají ostatní přítomní chlapci.

Popis cófavé:
Držení viz nahoře.
1. takt: Trojice vykročí na a) houpavým přísunným krokem do polovýponu pravou nohou vpřed, levá noha se posune špicí ke středu chodidla nohy výkročné.
b: Krok pravou nohou vpřed z celého chodidla s mírným nadnesením na přední část chodidla.
c: Krok levou nohou vpřed z celého chodidla s nadnesením na přední část, pravá noha zůstává vzadu na špičce nebo se odlepí špičkou od země a je mírně poohnuta zánožmo.
2. takt – a: Krok pravou nohou vzad, noha našlápne přes přední část chodidla na celou šlapku,
b: Krok levou nohou vzad, noha našlápne stejně jako v a), přes přední část chodidla.
c: Ve výponu na levé noze přisune pravá noha k noze levé výponmo a ihned se obě nohy spustí přes plochu celého chodidla až na paty, hlavní váha však zůstává stále na přední části chodidla.
3. – 4. takt = 1. – 2. takt, ale vykračuje opačná noha (levá).
5. – 8. takt = 1. – 4. takt.
9. takt: Trojice se zastaví, CH zvedne svoji pravou ruku spojenou s levicí pravé D, natočí k ní hlavu, D se podtáčí třemi krůčky doleva pod spojenými pažemi, vykročí levou nohou. Krůčky jsou prováděny z nakročení výponmo a sklouznutím po ploše celého chodidla na patu. Těmito krůčky se otočí o 360° doleva. Druhá D výdrž ve stoji na místě.
10. takt = 9. takt. ale nyní se podtáčí levá D pod spojenými pažemi doprava, vykročí pravá noha. CH při podtáčení D přešlapuje třemi krůčky na místě.
11. takt: CH zvedne obě paže spojené s pažemi D do výše a podtáčí obě D ještě jednou třemi kroky směrem dovnitř (pravá se podtáčí doleva, levá doprava), vykračují stejné nohy jako prve při podtáčkách. CH mírně přešlapuje na místě.
12. takt – a: Celá trojice se nadnese do výponu, spojené paže v pokrčení připažmo, ruce asi ve výši ramen.
b,c: Trojice pozvolna klesá na celá chodidla.

Cófavó v této podobě tančí pouze trojice, které jsou ještě v pozadí taneční místnosti. Trojice, která se již blíží ke stolu, tančí spolu s ostatními pouze 1. – 4. takt. V 5. – 6. taktu přistupuje trojice šesti krůčky, vykročí pravá noha, ke stolu. CH drží obě D kolem pasu, aby si mohly připravit peníze. Po zaplacení je pak odvádí stejnými kroky stranou. Takto podobně všechny další trojice.
Píseň se zpívá až do konce. Pokud nestačí cófavá jedna, zazpívá a zahraje se další.
Po skončení zavádění skončí všechna děvčata s tanečníky ve trojicích kolem sálu. Nato pak následuje další tanec.

Tančí a zpívají členové souboru Cholinka z Choliny Pavel Frýdl (1978), Lenka Faksová (1977) a Renata Nesvadbová (1980), David Kouřil (1976), Lenka Květoňová (1980) a Šárka Mazánková (1981), Pavel Štefan (1969), Zdenka Freudlová (1976) a Monika Polcarová (1976), rychtáře a rychtářku Jan Dostál (1928) a Helena Kršková (1923), zpívají Ivana Kouřilová (1974) a Hana Květoňová (1972), hraje muzika gymnázia v Olomouci-Hejčíně ve složení Marcela Heřmanová (1967) primáška, David Kousal (1979) 2. housle, Petr Sotorník (1979) housle – kontr, Filip Bětík (1978) klarinet a Jan Žůrek (1979) kontrabas.

Ševče, ševče, proč tě žádná nechce,
ševče, ševče, proč tě žádná nechce?
Máš gatě od smole, žádná o tě nestoji,
máš gatě od smole, žádná o tě nestoji.

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH levým, D pravým bokem do středu. Drží se za pravé ruce v předpažení mírně dolů. levé ruce v bok (hřbety vpřed).
1. – 4. takt: Čtyři přísunné kroky shora lehce a pružně našlapované přední částí chodidla (a) a s přikročením druhé nohy stejným způsobem (b). Oba kroky jsou provedeny s mírným podřepem v kolenou na každou dobu taktu, CH vykročí pravou. D levou nohou (ze středu). Spojené paže jsou v klidu.
5. – 8. takt = 1. – 4. takt, ale naopak (do středu kruhu) a opačnou nohou.
9. takt – a: CH zlehka uskočí pravou nohou doprava, druhá okamžitě přikročí, D totéž levou doleva.
b = a.
10. takt = 9. takt, ale na opačnou stranu a opačnou nohou.
11. – 12. takt: Dvojice pokrčí připažmo spojené pravice (pravá ruka D hřbetem nahoru) a v postavení pravými boky u sebe se zatočí o 360° doprava osmi cupitavými krůčky po přední části chodidel, vykročí pravá noha.
13. – 14. takt = 9. – 10. takt, ale dvojice se přechytne za levé ruce a vykračuje opačným směrem a opačnou nohou (do středu -CH vykročí levou, D pravou nohou).
15. – 16. takt: Dvojice pokrčí připažmo spojené levice (levá ruka D hřbetem nahoru) a v postavení levými boky u sebe se zatočí o 360° doleva osmi cupitavými krůčky po přední části chodidel, vykročí levá noha.

Tančí a zpívají členové souboru Cholinka z Choliny Pavel Frýdl (1978) a Monika Polcarová (1976), David Kouřil (1976) a Ivana Kouřilová (1974), Pavel Štefan (1969) a Zdenka Freudlová (1976), zpívají Zbyšek Bílek (1972), Lenka Faksová (1977), Milan Heřman (1961), Jiří Květoň (1981), Hana Květoňová (1972). Lenka Květoňová (1980), Šárka Mazánková (1981) a Renata Nesvadbová (1980), muzika jako v C.4.

Sekera, moteka, pantok, válek,
pusť mě, děvče, na kombálek,
sekera, moteka, pantok, válek,
pusť mě, děvče, tam.

Než-le bech tě tam postila,
rači bych se otopila,
sekera, moteka, pantok, válek,
nepostím tě tam.

I. způsob
Tančí dvojice smíšené po kruhu nebo v rozptylu po taneční ploše v držení ke kolovému tanci zavřeném. Spojené paže (levá CH a pravá D) jsou mírně v loktech pokrčeny.
Po celý tanec se tančí obkročák poskočný (v každém taktu jeden krok), CH vykročí levou nohou, D pravou. V každém taktu na a) nakročí na nohu výkročnou dvěma třetinami chodidla na zem s mírným natočením doprava. Na b) poskočí na noze vý­kročné, druhá noha mírně pokrčena v koleně, a dotočí se do půl kola (180°). V dalším taktu totéž, ale vykročí opačnou nohou.
Tempo tance se postupně zrychluje. Kroky jsou kratší, otáčky prudší. Pokud se tanečníci nestačí otáčet v rychlém tempu v každém taktu o půl kola, zmírní otáčení o polovinu, takže se čtyřmi obkročáky poskočnými otočí jednou kolem.

II. způsob
Tančí se houpavým obkročákem (v každém taktu dva kroky). O tanci platí totéž co u I. způsobu: tempo se zrychluje a otáčky se v nejprudším tempu mohou zmírnit na pouhého čtvrt kola při každém kroku.

Tančí a zpívají členové souboru Cholinka z Choliny, sólo Pavel Štefan (1969) a Ivana Kouřilová (1974), dále Zbyšek Bílek (1972) a Hana Květoňová (1972), Pavel Frýdl (1978) a Renata Nesvadbová (1980), David Kouřil (1976) a Monika Polcarová (1976), zpívají zbývající členové souboru, muzika jako v C.4.

Na to sem k vám přešíl, abe vám čas ošil,
abe vám čas, abe vám čas, abe vám čas ošil.

Ani te to neviš, je te se mně lébiš,
[:jak te se mně, :] jak te se mně lébiš.

Tančí dvojice smíšené po kruhu v držení ke kolovému tanci zavřeném, CH zády do středu, D čelem. Spojené paže jsou mírně pokrčeny v loktech.
Tančí se mazurkovými kroky s vydupáváním vnější nohy na začátku každého taktu celým chodidlem vpřed po kruhu, vykra­čuje vnější noha, špička mírně vytočena zevnitř. Při vykročení se dvojice mírně ukloní trupem ve směru nohy výkročné, CH vykročí levou, D pravou nohou. Na b) přikročí druhá noha k noze výkročné přední částí chodidla. Noha výkročná se odmrští stranou, druhá noha zůstává na místě s mírným pohupem v koleně. Trup CH i D se napřímí. Na c): další pohup na místě na noze stojné (D na levé, CH na pravé), odmrštěná noha se přitáhne chodidlem k noze stojné, špička nízko nad zemí.
Takto se tančí v taktu 1. – 3.
4. takt: Dvojice se otočí dvěma kroky a přikročením nohy výkročné o 180° doprava. CH vykročí levou, D pravou nohou. Tím si CH a D vymění místa (D jsou nyní uvnitř, CH vně).
5. – 8. takt = 1. – 4. takt: dvojice tančí stejným směrem vpřed po kruhu, nyní však vykračuje opačná noha (CH pravou, D levou). Dvojice se při krocích mírně natáčejí hlavou přes rameno do směru tance vpřed po kružnici. V 8. taktu se otáčejí stejně jako ve 4. taktu do původního postavení.
Pohyby taktů 1. – 8. se opakují po celý tanec.

Tančí a zpívají členové souboru Cholinka z Choliny Zbyšek Bílek (1972) a Hana Květoňová (1972), Pavel Frýdl (1978) a Renata Nesvadbová (1980), David Kouřil (1976) a Ivana Kouřilová (1974), Jiří Květoň (1981) a Lenka Faksová (1977), Pavel Štefan (1969) a Zdenka Freudlová (1976), zpěv zbytek souboru, muzika jako v C.4.

Na hoře v Táboře o sedláka
bijó se dvě dívke o vojáka,
[: tralalala, tralalala. :]

Voják jim povídá: Nebite se,
toť máte kalhote, rozdělte se,
[: tralalala, tralalala. :]

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě v držení ke kolovému tanci zavřeném, CH levým, D pravým bokem do středu. Spojené paže jsou volně napjaty do středu kruhu.
1. – 2. takt: Dva přísunné kroky zvolna provedené vždy po celý 3/4 takt do středu kruhu, CH vykročí levou, D pravou nohou. Při vykročení nohy v kolenou povolí a při postupném přisouvání druhé nohy po přední části chodidla se narovnávají. Spojené paže doprovázejí každý krok kmihem zdola nahoru až do upažení a mírným poklesem zpět ve třetí době.
3. takt: Dvojice ve stejném držení, ale natočena pravými boky k sobě, se třemi cupitavými krůčky po přední části chodidel otočí o 180° doprava, vykročí pravá noha. Spojené paže jsou v klidu.
4. takt – a: Přikročení levé nohy k noze pravé (CH je nyní na místě D a naopak)
b,c: výdrž ve stoji.
5. – 8. takt = 1. – 4. takt, ale zpět z kruhu na svá původní místa. V 8. taktu ukončí v původním postavení, CH levým, D pravým bokem do středu kruhu.
9. – 10. takt: Dvojice se otočí v natočení pravými boky k sobě o 180° doprava třemi cupitavými krůčky, vykročí pravá noha a přikročením levé nohy na 10. takt – a); b).c) – výdrž ve stoji čelem proti sobě na protějších místech.
11. – 12. takt = 9. – 10. takt. Dvojice se vracejí na svá původní místa do postoje čelem proti sobě.
13. – 16. takt = 9. – 12. takt, ale kroky jsou prováděny po celých chodidlech s přídupy.

Tančí a zpívají členové souboru Cholinka z Choliny Zbyšek Bílek (1972) a Hana Květoňová (1972), David Kouřil (1976) a Monika Polcarová (1976), Jiří Květoň (1981) a Lenka Květoňová (1980), sólo zpěv Ivana Kouřilová (1974), muzika jako v C.4.

K horám, chlapci, k horám,
déte vědět nohám,
já so chlapec těžké,
netrófám si pěške.

To só chlapci, to só,
co paláše nesó,
to só děti, to só,
copak pagnéte nesó.

Veletěla sojka, sedla na trni,
přeletěla drohá, sedla vedle ni,
sedla na trni, sedla vedle ni,
sedla, sedla, sedla vedle ni,
sedla, sedla, sedla, sedla, sedla,
sedle, sedla, sedla, sedla vedle ni.

Při odvodech tančili odvedenci večer v hostinci “odvede-neckó”. Dali si zahrát sólo, postavili se do dvou řad za sebe a tančili na způsob marše z Tovačovska a následného cifrování. Před zahájením tance si dali nalít do džbánku pivo. Čelem k hud­bě v pozadí taneční místnosti se postavili nejprve dva stárci, kteří se uchopili za vnitřní paže na plecích. Ve vnějších rukou drželi v pokrčení upažmo džbánek s pivem. Za nimi ostatní rekruti vytvořili řadu, rovněž se uchopili navzájem za ramena a v jedné ruce drželi pivo.

1. píseň “K horám chlapci”
Za zpěvu této písně ráznými kroky kráčeli vpřed s úklony jedním i druhým směrem stranou.
1. takt – a: Všichni rázný krok pravou nohou vpřed s došlápnutím na celé chodidlo z mírného přednožení dolů.
b = a, levou nohou vpřed.
2. takt – a = 1. taktu – a (rázný krok vpravo vpřed).
b: Krok levou úkročmo vlevo stranou. Noha došlápne rázně celým chodidlem na zem. CHCH ukončí ve stoji rozkročném čelném.
3. takt – a: CHCH držící se za ramena ve stoji rozkročném čelném se ukloní trupem vpravo stranou, volné ruce se džbánky natáhnou stranou a hlavu natočí doprava o 45°, pravá kolena mírně pokrčena.
b: Pravé koleno odpéruje nahoru, váha se přenese na levé koleno, které se pokrčí a hlava se natočí asi o 90° doleva, hled na levou napjatou paži se džbánkem.
4. takt – a = 3. taktu – a.
b: Levá noha přirazí k pravé do stoje spojného, CHCH se napřímí, hlava vzhůru, hled vpřed.
5. takt – a: Pevný rázný krok pravou nohou vpravo stranou, špička mírně vpravo zevnitř.
b: Krok levou nohou křížem přes pravou nohu.
6. takt – a: Odrazem z levé nohy úskok doprava, pravá odmrští a před dopadem levé nohy přirazí chodidlem a vnitřní stranou holínky k vnitřní straně nohy levé. Dopad do stoje spojného.
Obměna taktů 5. – 6. (řada CH v pozadí):
5. takt – a: Krok levou nohou křížem vpředu před pravou.
b: Krok pravou stranou vpravo stranou.
6. takt – a: Krok levou nohou křížem vzadu za nohu pravou.
b: Odrazem z levé nohy výskok s odmrštěním pravé nohy vpravo stranou a se sražením chodidel nebo vnitřních stran holínek v letu a s dopadem snožmo na celá chodidla.
7. – 8. takt = 5. – 6. takt v obměně a na opačnou stranu a opačnou nohou. Tančí nyní stejně jak stárci vpředu, tak odvedenci za nimi. Začíná pravá noha křížem před levou.
2. sloka se tančí jako 1. sloka (nyní už všichni stejně). Těmito pevnými, téměř vojenskými kroky se blíží k hudbě. Obměna v 5. – 6. taktu není pravidlem. Mohou tančit celou vstupní část všichni stejně.

2. píseň “Veletěla sojka”
Na vyzvání prvního ze stárků “Sojka!” následuje 2. píseň, při které si připíjejí první a druhý stárek vpředu, zatímco ostatní je sledují. Při této písni se objevuje další z druhů “hanáckého cifrování”.
Na předehru hudby se otočí první a druhý stárek se džbánky piva v pravých rukou čelem proti sobě, levá ruka v bok (hřbety vpřed). CH vzadu se drží v řadě navzájem za plece a umírněným pohybem i zpěvem doprovázejí tančící a zpívající stárky.

Pohyb stárků:
1. takt – a: Oba stárci se mírně nadnesou na přední část chodidla, kolena a špice vtočí k sobě a paty od sebe. b: Vytočením kolen a špiček chodidel vtočí paty k sobě a s hmitem v kolenou při tomto pohybu se posunou vpravo stranou od sebe.
2. – 3. takt = 1. takt.
4. takt – a = 1. taktu – a.
b: Výdrž v postoji z a)
5. – 8. takt = 1. – 4. takt, ale doleva. Dvojice CH se vrací zpět na svá původní místa.
9. takt: CH ve stoji čelem proti sobě na pravé noze, džbánky piva drží v pokrčené pravé ruce před sebou.
a: Stoj na pravé noze, levá vytočena patou zevnitř se dotkne špičkou země po straně paty pravé nohy.
b: Noha se zvedne od země, vytočí se špicí zevnitř a dotkne se patou země vedle paty pravé nohy.
10. takt – a: Úkrok levou nohou vlevo stranou, noha došlápne na celé chodidlo.
b: Pravá noha přikročí celým chodidlem k chodidlu levé nohy.
11. – 12. takt = 9. – 10. takt, ale opačnou nohou a naopak.
13. takt – a: Ve stoji na levé noze čelem proti sobě, pravá předkročí celým chodidlem těsně před nohu levou a s mír­ným hmitem v kolenou naznačují hmitem v loktech pravých rukou ťuknutí džbánky o sebe.
b: Pokračování pohybu z a). Džbánky se k sobě přiblíží asi ve výši hlavy.
14. takt – a, b: Dvěma hmity v kolenou přenesou váhu těla v mírném stoji rozkročném vzad na levou nohu. Současně pravá ruka se džbánkem se dvěma hmity se vrací zpět do pokrčení připažmo.
15. – 16. takt = 13. – 14. takt.
V dalších deseti taktech za skandovaného recitování slova “sedla, sedla…..” se zakloní, pravá noha opřena vpředu o patu, a pijí ze džbánku pivo, přiklepávajíce na každou dobu plochou celého pravého chodidla k zemi. V závěru posledních dvou taktů naznačí obrácením prázdných džbánků k zemi a dupnutím s otočením kolem vlastní osy doprava o 360°, že pivo vypili. Vlastní otočení se provede v 10. taktu. Na a) došlápne CH pravou nohou přes levou, na pravé noze se otočí o 360 ° doleva a na b) přidupne levou nohou k noze pravé.

Pohyby odvedenou v řadě za stárky:
1. – 4. takt: CHCH se pohybují doprava střídavým vytáčením obou chodidel doprava. Začínají z obou pat, špičky vztyčeny (a) se vytáčejí vpravo stranou. Na b) se došlápne na obě špičky a výponmo se přetáčejí paty vpravo stranou ve směru pohybu. Ke konci taktu se opět došlápne na obě paty atd. Ve 4. taktu a) se zastaví pohyb směrem doprava, špičky vytočeny vpravo stranou.
b: Výdrž.
5. – 8. takt = 1. – 4. takt, ale opačnou stranou. CHCH se vracejí na svá místa. Při zpětném pohybu začínají nadnesením na špičkách a vysunutím pat doleva.
9. – 16. takt: CH ve stoji na místě přešlapováním v lichých taktech vpravo stranou na pravou nohu (a) a přikročením levé nohy k noze pravé (b), v sudých pak naopak, pokračují za zpěvu v pohybu až do konce písně. Až do konce písně i připíjení. Pak se zastaví a v posledních dvou taktech sledují předvedení prázdných džbánků ve stoji a v závěru po otáčce stárků přidupnutím jednou nohou ukončí celý odvedenecký tanec.

Tančí členové souboru Cholinka z Choliny Zbyšek Bílek (1972), Pavel Frýdl (1978), David Kouřil (1976), Jiří Květoň (1981) a Pavel Štefan (1969), muzika jako v C.4, ale navíc Milan Heřman (1961) bubínek.

Oženil se rédovák, vzal si rédovačko,
nechcela s něm rédovat, tož ji vrazel facko.
Zahréte nám rédovačko, rédováka nechcem,
včera sme ho tancovale s zasmoleném ševcem.
Rédovačka, rédovačka, to je neco pro nás,
tancojem jo v masopostě, mužem s ňó aj na mráz.

A ona mo otekla, inšího si našla,
rédovákovi zbela po ní enom mašla.
Zahréte nám rédovačko, rédováka nechcem,
včera sme ho tancovale s zasmoleným ševcem.
Rédovačka, rédovačka, to je neco pro mě,
tancujó jo hore dole skororem v každým domě.

Takt 3/4 – Réduvák
Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH levým, D pravým bokem do středu. CH uchopí D oběma rukama v pase. D mu položí ruce zpředu na ramena.
1. takt: Krokem vyšlapávaného valčíku (CH vykročí levou nohou šikmo vlevo dovnitř, D pravou nohou šikmo vpravo dovnitř kruhu) se natočí dvojice asi o čtvrt kruhu doleva (ve směru nohy výkročné).
2. takt = 1. takt, ale opačnýma nohama a naopak.
3. takt = 1. takt. Dvojice postupuje mírně vpřed po kruhu.
4. takt – a: D se přikrčí k zemi, CH se připraví ke zvednutí D.
b, c: Odrazem D od země CH D vyzvedne, otočí se s ní o 180° doleva a postaví ji opět na zem. Nyní však stojí na opačných místech (CH levým, D pravým bokem do středu).
5. – 8. takt = 1. – 4. takt, ale nyní couvá CH a D postupuje vpřed.
Nyní vykračuje D pravou nohou šikmo vpravo vpřed a CH levou nohou šikmo vlevo vzad.

Takt 2/4 – Réduvačka
Tančí se stejně jako réduvák, ale polkovým krokem.

Tančí a zpívají členové souboru Cholinka z Choliny Zbyšek Bílek (1972) a Hana Květoňová (1972), David Kouřil (1976) a Šárka Mazánková (1981), Pavel Štefan (1969) a Zdenka Freudlová (1976), zpívá zbytek souboru, muzika jako v C.4.