B. 8 ČARDAŠ Z KELČOVSKÉHO SEDLA


Pani muzikanty, zahrajce mi marš!
[: Ať si ja vyvedem svu milu na plac. :]
Pila vino pila pivo a něopila še a něopila še.

Spadla s hory do komory [:a nezabila še.:]

Jde o slovenský čardáš v několika obměnách držení při předzpěvu i při víření a základního tanečního kroku. Kromě víření se objevuje podobně jako u čardáše z Konečné společná figura CH a D v postavení čelem proti sobě provedená trojkrokem nebo figurami skočného rázu (viz popis).
Víření se provádí jednak v postavení bočném (pravými a levými boky u sebe), jednak v postavení čelném (viz „terchovská“).
Charakter tance: Jde o starší typ 2/4 točivého tance s narůstajícím tempem v průběhu tance, z prostředí pomezních hor – Horních Kysuc (osady: Vyšný Kelčov – nejblíže morav­ské hranici, Makov-Kopanice). Rozdíl v charakteru základního tanečního kroku (viz popis) lze připisovat rozdílným lokali­tám, z nichž jednotliví informátoři pocházeli. V tanci se neobjevuje individuální projev tanečníka a tanečnice (III. figura točných tanců), jako např. u zvrtku ze Starých Hamrů (B.3) nebo z moravské strany (B.4) v závěru tance. Za to je bohatě využíváno pohybu dvojice v čelném, postavení, držení za nice křížem, trojkrokem nebo zkřižnými skoky střídavě pravou a levou nohou vpřed na místě s natáčením trupu a s meziskokem na každou sudou osminu taktu (varianta tohoto pohybu se provádí i s pohybem z místa). Další podrobnosti viz dále u popisu.
Taneční písně jsou podobně jako u zvrtků domácího původu.
Popis jednotlivých kroků a figur.
Ve srovnání s čardášem z Konečné (B. 7) byly zjištěny tyto odchylky:
– při předzpěvu se nikdy netancovalo,
– víření se provádělo buď v čardášovém držení bočném jako na Konečné (informátoři z Makova-Kopanic), nebo v čardášovém držení čelném, vnitřní chodidla vnitřními hranami špiček vedle sebe (zůstávají po celou dobu otáčení v této poloze – informá­toři z Vyšného Kelčova),
– při víření vykračovali CH i D na první dobu vnějšíma nohama, vnitřní nohy na druhou dobu přikročili (informátoři z Makova – Kopanic). Nebo vykračovaly vnitřní nohy – cho­didla vnitřními hranami špiček vedle sebe (první doba taktu), levá krok vpřed (druhá doba). Někteří tanečníci však vycházeli i v tomto postavení vnější nohou (Vyšný Kelčov). Směr tance při víření měnili zřídka, většinou vířili vpravo.
– při volnějším tempu tance tančili přísunnými kroky s malým přičapnutím a šlapákem podobným „válanému“ z Detvy.

I. Zpěv taneční písně s doprovodnými pohyby.
CH zazpívá před muzikou s bohatou gestikulací a velmi výrazně první sloku taneční písně. D k němu přichází.

II. Víření v postavení pravými a levými boky u sebe v rychlém tempu (na první přehrátí písně).
Taneční krok:
V každém taktu vykročí CH i D na – a vnějšíma (levýma) nohama na celé chodidlo s nadnesením celého těla při výkroku.
Na – b krok vnitřníma (pravýma) nohama vpřed, vnější hrany chodidel jsou vedle sebe (jako u čardáše z Konečné -B. 7). Při víření vlevo vše naopak.
Po skončení přehrávky zazpívá CH první sloku jiné písně. D čeká opodál. Při opakování nápěvu k tanci následuje část, jejímž hlavním motivem je společné víření dvojice. Nezačíná však vířit hned zpočátku, ale v prvních několika taktech násle­duje jakési „rozehrávání“ tanečníků k víření. Dvojice v čar­dášovém držení čelném se uchopí za obě ruce ve výši ramen D a tančí:
1. – 2. takt: CH tři kroky vpřed levou, pravou, levou nohou a dokrokem pravé k levé s poklesem v obou kolenou v závěru 2. taktu. D ustupuje třemi kroky vzad pravou, levou, pravou nohou a dokrok levou k pravé noze s poklesem v kolenou v závěru 2. taktu. V 1. taktu na a i b a ve 2. taktu na a při každém kroku dvojice vychýlí pánev stranou ve směru nohy výkročné (viz B. 1 – Starodávný z horního toku Ostravice -třetí obměna „procházky“), na b 2. taktu přikročí druhá noha k noze stojné.
3. – 4. takt: Totéž, ale CH vykročí vpřed pravou nohou, D vzad levou nohou.
5. – 6. takt: Zavíří dvojice na místě v držení čardášovém čelem proti sobě čtyřmi „šlapákovými“ kroky na místě s úklony trupu stranou při každém nakročení.
/:1. – 2. takt:/ = 1. – 2. takt, ale naopak (CH couvá, D postupuje vpřed). CH vykračuje levou nohou, D pravou a v každém taktu provede krok s přísunem druhé nohy s poklesem v kolenou.
Ve zbývajících čtyřech taktech této části se dvojice zatočí osmi „šlapákovými“ kroky kolem společné osy s úklony stranou („válaný“ jako v Detve).

Obměna kroku víření.
Na další přehrávku předzpívaného nápěvu možno vířit v postavení čelném – držení čardášovém tímto krokem: v každém taktu vykročí CH i D na – a levýma (vnějšíma) nohama z mírného nadskoku, na – b krok pravýma (vnitřníma) nohama – chodidla vnitřními hranami špiček vedle sebe (vlastně zvrtek). Mění-li tanečníci směr víření zastaví otáčení doprava ve druhé době taktu a při víření, doleva vykročí opačnýma nohama. Někteří tanečníci vykračovali při víření na první dobu taktu opačnýma – tj. vnitřníma nohama.

III. Společná skočná „cifra“ dvojice
Po společném víření stále ve směru hodinových ručiček následuje společná cifra CH i D (skočné obtáčení dvojice proti směru hodinových ručiček na místě kolem společné osy), z postoje čelem proti sobě, paže připaženy. Na celou přehrávku nápěvu, tempo jako při víření:
a) Se vzájemným ocházením kolem sebe:
1. takt – a: CH i D naskočí na pološpičky obou nohou v mírném stoji rozkročném, trup s natočením asi o 90° doleva, pravými rameny k sobě.
b: Přeskok na přední část chodidla pravé nohy o 90° zpět, levé rameno se sune vpřed, levá noha uvolněna.
2. takt – a: CH i D naskočí na pološpičky obou nohou, levá noha vpřed, zády k sobě.
b: CH i D přeskok na levou nohu (pravá se uvolní) s natočením o 90° zpět, čelem k sobě, pravé rameno se sune vpřed.
Současně v každém taktu postoupí CH i D po malém kroužku proti směru hodinových ručiček. Pohyby 1. – 2. taktu se opakují do konce nápěvu, na konci 6. taktu mají CH s D vyměněna místa.
b) Cifra čelem proti sobě v držení za ruce vpředu křížem (pravá nahoře) vpřed za D a vzad za CH s řezankovými pohyby v závěru:
1. takt – a: CH i D naskočí na pološpičky obou nohou, pravá vpředu před levou (řezanka).
b: CH i D poskok na pološpičkách ve stejném postoji (pravá vpřed).
2. takt = 1. takt, ale opačnýma nohama (levá vpřed) na místě.
3. takt – a: CH i D řezankový poskok na pološpičkách (pravá vpřed) za CH.
b = a, ale levá noha vpřed, postup za CH.
4. takt = 2. takt, opět na místě.
5. takt – a: CH i D naskočí na pološpičky, pravá vpřed.
b = a, ale levá vpřed.
6. takt – a: Oba výskokem stoj na pološpičkách roznožmo.
b: Oba výskokem stoj zkřižný na pološpičkách, pravá křížem přes levou.

Celá taneční kompozice má vzestupnou tendenci jak v řazení jednotlivých tanečních figur a kroků, tak i ve zvyšování tempa. Po společné „cifře“ CH a D bývá ukončeno obvykle společným vířením dvojice kolem společné osy prudkým zvrtaným krokem.

Tančí a hrají členové souboru Ostravica z Frýdku-Místku jako v B. 3.