• English

Zřizovatel:

B. 1 OSTATKOVÁ ZÁBAVA POD PRÁVEM VE ŠLAPANICÍCH

Tempo di marcia

Con moto

Allegretto

Podobně jako hody i „vostatky“ měly své zaužívané zvyky a s nimi spojená práva a pravidla. V čele chasy byli čtyři předem zvolení stárci. Ti se svými stárkami řídili celý průběh „vostatků“. Od ostatních se lišili slavnostnějšími kroji (stárci mají klobouky ozdobené stárkovskými pery, stárky jsou ve „vrčkách“). Důleži­tým symbolem „vostatků“ je „vostatkové právo“. Právo se přináší slavnostně v průvodu za doprovodu hudby do místnosti, ve které se koná taneční zábava pod právem. Uspořádání ostatkového průvodu:

  • v čele kráčí dechovka,
  • s menším odstupem za dechovkou jsou v řadě stárci 1. – 4. První stárek nese v pravé ruce vysoko vyzdvižené právo. Při pochodu jím potřásá, aby se rozezněly všechny mosazné a stříbrné plíšky, kterými je ověšeno.
  • Za nimi kráčejí stárky (1. – 4.). První stárka nese v rukou, které mají stárky složeny zvláštním způsobem před sebou, ferulu (plácačku ve tvaru velké vařechy, kterou jsou při ostatkové zábavě trestáni přistižení provinilci).
  • Za stárkami pochoduje v párech ostatní krojovaná hodová chasa – po pravici každého CH je D, které se zavěsí do CH levou rukou.
  • V závěru průvodu jde jeden nebo více ženatých párů. Jakmile vstoupí do sálu, obejdou několikrát kolem a zastaví se u prostřeného stolu pod jevištěm. Stárek zavěsí právo na zvláštní stojan (dříve se zabodlo hrotem do trámového stropu hospody). Toto právo je symbolem stárkovské organizace a jejích práv a povinností při ostatkové zábavě, která stárkům svěřil sám rychtář.

Stárky drží v rukou vyšívané bílé šátky silně naškrobené a stočené do kornoutů. Za hlasitého výskání postaví stárci na stůl džbán s vínem na přípitek při zavádění (džbánek prvního stárka nese současně s ferulí první stárka). Mísa s koláčky je rovněž připravena na stole.

Nyní začne zábava pod právem. Chasa utvoří kolo – střídavě CH a D. Stárci a stárky začínají tleskat do dlaní – vytleskávání sóla stárků a stárek. Hudba začne hrát valčík a stárci vyzvou k tanci své stárky. Ostatní chasa se může točit ve vázaném kole valčíkovými kroky kolem tančících stárkovských párů za hlasité­ho výskání.

Po sólu stárků následuje stárkův projev. Vybranou mluvou osloví všechny přítomné a oznámí ostatní chase, že nastane zavádění, při kterém se ukládá mužské chase povinnost zachová­vat mlčení. Kdo bude při tomto zavádění přistižen, že mluví, bude předveden k právu a potrestán výplatou ferulí.

Zavádění

Hudba pokračuje ve hře, hraje opět valčík. Stárky se zavěsí do svých stárků. Stárci je zavedou k chase, která v párech stojí kolem. Stárek předá stárku chasníkovi, kterému přišel zavádět a sám si do tance vezme jeho tanečnici. Tančí uprostřed kola valčík. Do tance se připojí i další páry.

Kdo z chlapců byl přistižen, že při tanci mluvil, byl předveden pod právo a potrestán. Potrestaný dostane napít a vrátí se mezi chasu.

Vytleskáním stárků a stárek se pokračuje ve stárkovském sóle.

Na konec zábavy začne hrát hudba pochod, první stárek opět sejme právo ze stojanu a začne pochodovat kolem sálu. Za stárka se seřadí po dvou stárky. Za nimi ostatní stárci a dvojice chasy. Za výskání odcházejí s právem uložit je opět na radnici, odkud je na počátku hodů brali.

Tančí a hrají členové souboru Vrčka ze Šlapanic u Brna prvý stárkovský pár Petr Brunclík (1969) a Marie Dvořáková (1977), další stárkovské páry Václav Jašek (1976) a Lenka Střelcová (1978). Pavel Kepák (1976) a Marie Drlíková (1980), Ladislav Pojzl (1973) a Hana Hloušková (1976), starostenský pár Zdeněk Vlkojan (1947) a Zdeňka Drlíková (1957) – vedoucí souboru, dále Jiří Dvořák (1978) a Veronika Vlkojanová (1976), Jan Karmazín (1979) a Kateřina Tomanová (1978), Tomáš Kellner (1977) a Sabina Láčíková (1977), Jiří Valeš (1977) a Hana Mazálková (1979), Martin Vlkojan (1978) a Hana Drlíková (1979), muzika ve složení Zdeněk Macháček (1933) prim, Jaroslav Ledvinka (1925) a Iveta Žíchová (1979) 1. housle, Antonín Fišer (1934) 2. housle, Pavel Ciprys (1973) viola-kontr, Česlav Černý (1953) a František Hromádka (1943) klarinety, Pavel Borský (1978) violoncello a Alois Hrabálek (1955) kontrabas.